Školníci v ohrožení. Školy se bojí, že budou muset propouštět personál

  19:29aktualizováno  19:29
Stovky školníků, uklízeček, úřednic či mistrů zaměstnaných na školách možná dostanou od ledna výpověď. Hrozí tím připravovaná reforma financování regionálního školství. Ta slibuje více peněz na platy učitelů, jenže školy s větším než obvyklým počtem nepedagogických pracovníků by na ni mohly doplatit.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Lundák, MF DNES

Že taková situace hrozí, se ředitelé škol dozvěděli jen pár dní před koncem školního roku. To si totiž mohli poprvé zkusit spočítat, jak chystaná reforma financování regionálního školství (tedy mateřských, základních a středních škol) ovlivní počty jejich zaměstnanců.

Reforma má vyřešit problém, se kterým bojují školy v čase slabých populačních ročníků. Peníze na platy dnes dostávají podle počtu žáků. Jenže těch ubylo a navíc se některé kraje vylidňují. Nově se počty učitelských úvazků budou odvíjet od toho, kolik hodin se ve škole odučí. Jenže vedle učitelů jsou ve školách také zmínění školníci, skladníci či ekonomové. Na řadě z nich jich je podle nových výpočtů více, než by mělo být.

„Myslím, že ministerstvo udělalo někde chybu v úsudku,“ říká Hana Kubátová Ortová, ředitelka Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v České Lípě. Jde především o platy lidí, kteří se starají o provoz školních dílen, kde učni testují své dovednosti na reálných zakázkách.

„Na ministerstvu, zdá se, zapomněli, že výuka se u nás neodehrává jen ve třídách,“ říká Kubátová Ortová.

Právě ředitelé učilišť jsou novými ministerskými výpočty zneklidněni nejvíce. Podle předsedy Sdružení učňovských zařízení Karla Dvořáka, který je zároveň ředitelem Středního odborného učiliště Ohradní v Praze, přijde 58 škol z jejich sdružení o peníze na plat pro 67 nepedagogických zaměstnanců.

Ministerstvo si vzalo přes prázdniny čas na to, aby situaci posoudilo. Zda se obavy ředitelů potvrdí, bude tedy definitivně jasné až během září. Tedy až po začátku školního roku, v jehož průběhu ke změnám dojde.

Nevítané změny

Učni v České Lípě získávají dovednosti na reálných zakázkách ve školní autodílně. Výrobky ze školní pekárny prodávají zákazníkům ve školním obchodě. Vydělají si tím měsíčně několik set korun, hlavně se ale učí řemeslo.

Aby byly školní podniky konkurenceschopné, ceny odpovídají zkušenostem učňů. Platy lidí, kteří jim vytvářejí potřebné zázemí, jako jsou dílenští mistři, skladníci, účetní nebo nákupčí, platí škola z peněz, které dostává od státu spolu s penězi na učitele.

Základní body reformy

  • V současnosti ministerstvo školství rozděluje peníze mezi kraje podle toho, kolik dětí v nich chodí do školy. Kraje pak peníze rozdělí dále mezi jednotlivé školy na základě tzv. krajských normativů. Jejich výši ovlivňuje i to, zda je v kraji vyšší podíl malých škol, jejichž provoz je nákladnější, nebo jak hustou má síť základních uměleckých škol či internátů, které se z tohoto rozpočtu také platí. Průměrné platy ve školství v různých regionech se liší v řádu stovek až tisíců korun. Ohroženy jsou přitom školy v malých obcích s malým počtem dětí.
  • Nově mají školy dostávat peníze na platy učitelů podle počtu vyučovacích hodin, které odučí. Kolik peněz na platy neučitelů škola dostane, se bude odvíjet od výpočtu, který má vedle počtu žáků brát v úvahu i takové parametry, jako je počet budov, ve kterých škola sídlí.

Systém, jakým stát platy zaměstnanců škol financuje, čeká už od 1. ledna 2020 zásadní proměna. Ta školám slibuje více peněz na platy učitelů. Jenže školy, které zaměstnávají větší než obvyklý počet nepedagogických pracovníků, by na ni mohly doplatit.

Ministerstvo školství nyní zpřístupnilo tabulky, ve kterých si ředitelé mohli spočítat, na kolik lidí dostanou od státu peníze. A počet nepedagogických pracovníků řadu ředitelů nepříjemně překvapil.

Pokud ministerstvo školství výpočet neupraví, konkrétně například v České Lípě by za půl roku přestaly chodit peníze na platy osmi nepedagogických pracovníků, zato by tu mohli navíc přijmout pět učitelů.

„Pro ty ale nemáme práci, to smysluplné by zmizelo, byla by to opravdu svízelná situace,“ říká ředitelka Kubátová Ortová s tím, že pokud ministerstvo výpočet neupraví, nevidí způsob, jak problém s chybějícími zaměstnanci ve školních provozech vyřešit.

Jak černě vidí tuto zkoušku na reformu financování ředitelé učilišť, ukazuje i to, že v otevřeném dopise adresovaném vládě a poslancům označili nedořešené financování platů nepedagogických pracovníků za jednu z připravovaných změn, která povede k likvidaci odborného školství.

Nejde však jen o učiliště. „Ministerstvo tvrdí, že se celkový počet nepedagogických pracovníků zvýší. Když jsem si ale dělal průzkum na průmyslovkách, vyšlo mi, že v průměru přijde každá o jeden úvazek,“ říká Jiří Zajíček, ředitel Masarykovy střední školy chemické v Praze a zároveň předseda Unie školních asociací (CZESHA).

A podle vedoucí školského odboru pražského magistrátu Lenky Němcové se disproporce mezi současným počtem zaměstnanců a tím, co ukazují nové výpočty, týkají dokonce i některých základních škol a gymnázií.

Pracovní prázdniny

Potíže s platy pro neučitele byly proto i tématem posledního předprázdninového jednání tripartity. Ministerstvo školství přislíbilo, že se námitkami škol bude zabývat a s výsledkem své analýzy přijde v září na další tripartitní jednání.

To už je ovšem nebezpečně blízko datu, kdy má reformu jako celek odstartovat. A zatím to nijak nevypadá, že by byl úřad námitkám, které se po zveřejnění výpočtu objevily, příliš nakloněn.

Podle mluvčí úřadu Anety Lednové je výpočet spravedlivější. „Cílem nového systému financování v oblasti nepedagogických zaměstnanců je jednak odstranění neodůvodněných mezikrajových rozdílů a dále spravedlivější nastavení parametrů, než je jen počet žáků školy,“ říká Lednová.

Z učitelů se stávají úředníci, papírování jim komplikuje práci

Jenže se zdá, že tyto nové parametry neberou v dostatečné míře v úvahu odlišnosti mezi školami a jsou i přísnější než dříve v tom, co považují za práci, kterou si podle Lednové stát u škol objednává na základě toho, že jde o vzdělávací instituci určitého typu.

Tak například školní kluby nebo střediska praktického vyučování by podle ní měly být nadále placeny krajským úřadem. Kraje si sice už nyní ze zákona nechávají část prostředků od ministerstva školství na vytváření rezervy, z níž se takové nároky pokrývají, jenže tak velké náklady navíc by jen těžko utáhly, pokud by jim stát nepřidal.

Jak na tom rozpočty krajů po reformě budou, o tom se ovšem teprve budou vést jednání. „Rozumím ředitelům, že nechtějí být v nejistotě, ale nepovažuji to zatím za katastrofu,“ říká Němcová. Dá se ovšem předpokládat, že kraje budou na ministerstvo školství tlačit, aby jim vyšší náklady vyrovnalo.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otroku, pošli výplatu. České studentky si našly na internetu novou obživu

ilustrační snímek

Bohatí cizinci začali díky sociálním sítím využívat nečekaných služeb českých vysokoškolaček. Nejde přitom o žádnou...

Do Španělska uprchlíky nepovezeme, vzkázali aktivisté z lodi Open Arms

Loď se 147 africkými migranty čekala v mezinárodních vodách asi 50 kilometrů od...

Humanitární loď Open Arms, která se 107 migranty na palubě kotví přes dva týdny u italského ostrova Lampedusa, odmítla...

Na Krétě onemocněl zájezd Čechů. Naše vina to není, brání se cestovka

Řecká pláž

Několik desítek českých turistů se na Krétě v posledních dnech nakazilo střevním onemocněním. Nyní sepisují hromadnou...

Sibiř lehá popelem, většinu požárů ani nehasí. Ekologická zkáza je obrovská

Lesní požáry v Krasnojarském kraji na východě Ruska (7. srpna 2019)

Sibiř hoří a ruští hasiči na požáry ani zdaleka nestačí. Z té obrovské masy stačili uhasit jen pouhá dvě procenta a s...

Vojáci přispěli rodině s nemocnou dcerou víčky. Lidé je za to kritizují

Zaměstnanci vojenského letiště Praha - Kbely s pytli víček pro nemocnou...

Zaměstnanci vojenského letiště Praha-Kbely darovali rodině s nemocnou dcerou několik kilogramů nasbíraných víček. Na...

Další z rubriky

ČSSD zůstane v koalici s ANO, pro odchod z vlády bylo 11 z 42 členů vedení

Tomáš Petříček, Jana Maláčová, Jan Hamáček, Roman Onderka a Michal Šmarda po...

Pro návrh, aby ČSSD odešla z vlády Andreje Babiše, hlasovalo při jednání širšího vedení strany 11 ze 42 členů...

ČSSD podpoří rozpočet, slíbila Maláčová. Dostane o 5,9 miliardy více

Ministryně financí za ANO Alena Schillerová (vpravo) a ministryně práce a...

Sociální demokracie podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové podpoří ve vládě státní rozpočet pro příští...

Tajná mapa hub: rostou a bude to lepší. Sledujte, kde pršelo, radí mykologové

Pokud houbaříte, hřiby či křemenáče určitě milujete. Ale vyznáte se v nich?

Rostou? Pro národ houbařů klíčová otázka. Odpověď zní ano. Zatím však stále ještě dost nahodile. Někde lidé tahají z...

60 % žen předstírá orgasmus. Proč tomu tak je?
60 % žen předstírá orgasmus. Proč tomu tak je?

Na 8. srpna připadá mezinárodní den ženského orgasmu! Jak svátek vznikl a proč ženy orgasmus někdy předstírají?

Najdete na iDNES.cz