Každých deset let má mít učitel možnost odpočinout si od učení, jsou přesvědčeni poslanci hnutí STAN. Už na podzim by rádi v Poslanecké sněmovně prosadili zavedení takzvaného sabatiklu.
Pokud se jim to povede, budou mít učitelé ze základních či středních škol po deseti letech praxe ze zákona nárok na to, aby byli na pololetí nebo celý školní rok uvolněni z vyučování.
„Je to volno pro vlastní vzdělávání. Strávit by je mohli například kurzy na vysoké škole,“ vysvětluje Věra Kovářová (STAN). Od sabatiklu si slibuje zvýšení kvality učitelské práce i prestiže profese, fungovat má i jako prevence syndromu vyhoření.
Co je to sabatikl?Jde o tvůrčí volno, kde by se učitelé během deseti měsíců věnovali vlastnímu rozvoji, dalšímu vzdělávání v oboru a „odpočinuli“ by si od učení žáků a studentů. Minimální doba, kterou by si musel učitel na sabatiklu vybrat, je pět měsíců (pololetí). Cílem je podle STAN prevence proti syndromu vyhoření, zaktraktivnění školství pro nové, mladé učitele a pravidelné vzdělávání učitelů. Problémy
|
Ministerstvo školství není proti, ale ani pro. Podle mluvčí Anety Lednové je v době, kdy si školy stěžují, že učitelé nejsou, nevhodně načasovaný.
Sabatikl zatím znají učitelé na vysokých školách. Tvůrčí volno, během nějž jsou osvobozeni od pedagogických povinností na škole, si berou zpravidla ve chvíli, kdy se potřebují plně soustředit na svou vědeckou práci.
V Poslanecké sněmovně teď čeká na projednání zákon, který by jej zavedl i na základních a středních školách. Projde-li, bude mít učitel po deseti letech praxe nárok na pět až dvanáct měsíců placeného volna od školy. Zákon, který připravilo hnutí STAN, počítá s tím, že tento čas učitelé využijí především ke vzdělávání ve své profesi.
Poslankyně Věra Kovářová (STAN), která jej připravila, si slibuje například to, že perspektiva tvůrčího volna přiláká do škol mladé lidi. Má pomoci také s prevencí syndromu vyhoření, kterým podle výzkumu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy trpí každý pátý učitel.
Návrh hnutí STAN má však několik ale. Naráží na nedostatek peněz a lidí. Jasné není ani to, kdo a v čem by učitele na sabatiklu vzdělával.
„Je to zatím začátek, že je to dobrá myšlenka, jsme si ověřili v diskusích s odborníky. Detaily vyřešíme, než se o zákonu bude hlasovat,“ říká Věra Kovářová. Na zbytek podle ní bude dost času díky dlouhému přechodnému období.
Nárok má i 80 procent sboru
Obává se, že by v době, kdy je řada škol před kolapsem kvůli nedostatku učitelů, mohl zůstat jen na papíře. V době, kdy by měl sabatikl naplno naběhnout, navíc přestárlé učitelské sbory čeká vlna odchodů do důchodu.
Že má myšlenka sabatiklu ve školství oporu, není sporu. Problém však oslovení odborníci vidí v načasování. „Je to jedna z věcí, která by měla být seriózně zvažovaná, ale sabatikl není něco, co bych považoval za prioritu,“ říká například exministr školství Stanislav Štech, v současné době člene týmu, který pracuje na koncepci školství pro další desetiletí.
Už nyní mají podle analýzy ministerstva školství s náborem nových učitelů potíže dvě ze tří škol v Česku. Netýká se to úplně všech regionů, například v Jihomoravském nebo Zlínském kraji je učitelů relativně dost. Zato na Karlovarsku nebo v Praze by sabatikl prořídlým učitelským sborům zasadil další ránu.
Kdyby zákon prošel v navrhované podobě, mělo by na sabatikl okamžitě nárok 80 procent učitelů. I když se vezme v úvahu sedmileté přechodné období, týkal by se asi 15 tisíc učitelů ročně. Kde by školy vzaly učitele na zástup, z návrhu nevyplývá.
„Bude nějaká centrální databáze? Budou suplovat studenti z fakulty v rámci praxe? U nás na škole by se sabatikl týkal drtivé většiny učitelů, 80 až 90 procent našeho sboru, a jako ředitelka musím ze zákona chod školy zajistit. Takhle bych neměla šanci,“ ptá se například ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.
Souhlasíte s tím, aby učitelé měli nárok na roční studijní volno?
Aby učitelé nevyhořeli
Náklady na mzdy odhaduje poslankyně Věra Kovářová na 1,5 miliardy korun ročně, o to by v dlouhodobých výhledech chtěla navýšit rozpočet ministerstva školství.
Zda a kolik stát zaplatí vzdělávání učitelů během sabatiklu, jasné není. Zřejmé ostatně není ani to, kde a v čem by se vzdělávali. Znamenalo by to zcela překopat systém vzdělávání učitelů. Podle Kovářové by na to vzhledem k dlouhému přechodnému období bylo času dost. Jenže například akreditace vysokoškolského kurzu je několikaletý proces i za ideálních okolností.
„Když bylo potřeba dát slevy na jízdném, v rozpočtu se potřebné miliardy našly. Jen se musí chtít. Školství potřebuje novou krev a právě sabatikl by mohl tolik potřebné mladé učitele přitáhnout. Současně je to prevence proti syndromu vyhoření, který je podle statistik u učitelů častý,“ říká o návrhu Kovářová.
Přetíženi administrativou
Že je syndrom vyhoření obrovským problémem, potvrdil nedávno výzkum týmu vědců z Pedagogické a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj se s ním potýká zhruba každý pátý učitel, 65 procent je jím ohroženo. Na kvalitu výuky ve školách to má obrovský dopad.
„Z řady výzkumů například vyplývá, že se učitelé cítí značně přetíženi administrativou. Pokud by stát zaplatil ve školách administrativní síly navíc, byla by to pro učitele velká úleva,“ říká Smetáčková. V zemích, kde sabatikl mají, pomáhá. „Může to být jeden z prvků systému prevence,“ souhlasí psycholožka a vedoucí výzkumu Irena Smetáčková. Dovede si představit i jiná opatření.
Její výzkum také potvrdil, že se s vyhořením častěji potýkají vyučující, kteří mají na školách špatné vztahy mezi kolegy. Práce s učitelskými týmy je přitom oblast, kterou školství podle ní zanedbává.
Podle Petra Gazdíka, který je expertem STAN na oblast školství, je sabatikl pro ně jen prvním krokem k systematické změně ve školství. Proč má být prvním krokem právě zavedení sabatiklu, jednoznačně neodpověděl.
Zahraniční výběrNěmecko - Podmínky v jednotlivých spolkových zemích se liší, učitel může požádat o 3 až 12 měsíců volna už po roce. Musí být ale během sabatiklu zaměstnaný na částečný úvazek ve veřejné službě, například v nemocnici. Sabatikl není nárokový, musí získat souhlas ředitele školy a také nepobírá plat, pokud se se školou nedohodne jinak. Rakousko - Po pěti letech mají na sabatikl nárok podle služebního zákona všichni státní zaměstnanci, tedy i učitelé. Během 6 až 12 měsíců volna pobírají odpovídajícím způsobem sníženou plat. Velká Británie - Sabatikl tu testují v pilotním projektu jako placené volno v délce 6 až 12 měsíců po deseti letech praxe. Učitel může volný čas využít podle svého, musí však obhájit, že mu to pomohlo zlepšit se v profesi. Nový Zéland - 10 týdnů volna dostává každý rok omezený počet učitelů i ředitelů, například 40 učitelů základní školy nebo 75 učitelů na školách středních. Jejich seznam, včetně popisu čemu se během sabatiklu chtějí věnovat, je veřejný. Francie - Učitel musí mít minimálně 3 roky praxe ve škole, kde o volno žádá. Během kariéry si může vybrat až 3 roky volna, plat ale dostává jen prvních 12 měsíců. Itálie - O sabatikl v délce až 11 měsíců může učitel požádat po pěti letech praxe, plat během něj nedostává. |
