„Jako ředitelé už prakticky nefungujeme. Jsme spíš statistici a rozboráři,“ stěžuje si Daniel Kaiser, ředitel spořilovské školy ZŠ Jižní IV. A sami učitelé mají také administrativy nad hlavu. Někteří ředitelé se jim snaží ulehčit, ale veškeré úkony, které učitelé musejí vedle výuky dělat, převzít pochopitelně nemohou.
„Zdá se, že mnohdy ani tak nejde o skutečnou práci s dětmi, jako spíš o to, jak a co by bylo vykázáno – individuální plány, plány podpory, plán prevence, strategické plány rozvoje a ke všemu pak pochopitelně vyhodnocení a autoevaluace,“ popisuje ředitel žižkovské ZŠ Chmelnice Václav Havelka.
Situaci komplikuje inkluze
Pod tíhou administrativy se sami pedagogové ptají, k čemu jednotlivé výkazy jsou. „Při vyplňování některých hlášení, ukazatelů či dotazníků mám velké pochybnosti o jejich smyslu a dalším využití informací z nich získaných,“ popisuje ředitel ZŠ Jeseniova Jiří Lébr.
Papírování výrazně přibylo v posledních letech, především při zavádění inkluze, kterou ještě komplikuje nařízení o ochraně osobních údajů, tedy GDPR. „K tomu musíme připočítat mimořádná šetření a dotazníky a údaje o žácích, učitelích, cizincích či chodu školy,“ popisuje Marie Suchá, ředitelka ZŠ a MŠ Jaroslava Seiferta.
Učitelé tak musí dávat pozor, zda například žák, který má dysgrafii a obtížně si pamatuje tvary písmen, nepíše dlouhé texty a následně za ně nedostává špatné hodnocení. Pražská učitelka, která chce zůstat v anonymitě, popsala, že Česká školní inspekce u ní ověřovala, zda jsou sešity žáků v pořádku. Obvyklou praxí by mělo být, že si žák v případě nepřítomnosti doplní učivo sám.
Po učitelce však inspekce požadovala, aby žákovi s poruchou učení látku dokopírovala či dopsala poznámky sama. V realitě to znamená další zátěž pro učitele. Podle České školní inspekce k tomu dochází jen v případě hospitační činnosti či stížností. „V případě šetření stížností se to může stát, ale v principu sešity nekontrolujeme,“ říká Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora.
Magistrát přispěje na administrativní pracovníky
Přestože pedagogové po vyučování ještě vyplňují papíry a ředitelé se nemohou věnovat provozním věcem školy a personálním otázkám, řešení se hledá těžko. Vedení hlavního města a jednotlivých městských částí mají svázané ruce. Nejvíce výkazů a dokumentů chce od pedagogických pracovníků především ministerstvo školství.
Magistrát se snaží situaci učitelům a ředitelům ulehčit alespoň dílčími kroky. Chystá se vyhradit peníze na administrativní pracovníky, kteří by ve školách pomohli. „Plánujeme alokovat finance z rozpočtu hlavního města Prahy na úvazky projektových manažerů a administrativních pracovníků pro školy tak, aby se ředitelé a učitelé mohli věnovat více tomu hlavnímu – učení,“ popisuje plány vedení města radní Vít Šimral (Piráti), který má na starosti školství.
I v některých městských částech si přehnanou administrativu na školách uvědomují. „Veškeré obdobné náležitosti řešíme pouze s řediteli škol či mateřských škol. Maximálně se snažíme učitele nezatěžovat právě proto, že jsme si moc dobře vědomi nedozírného množství tabulek, výkazů a statistik, které musí vyplňovat a zasílat jinam,“ popsala starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS).
Česká školní inspekce o problému ví a považuje jej za závažný. „Administrativní zátěž je skutečně jedním z významných faktorů, který komplikuje kvalitu a efektivitu vzdělávání ve školách,“ popisuje Andrys.
Výrazně by podle inspekce pomohlo zavedení informačního systému, díky kterému by si školy a zainteresované instituce mohly informace předávat a vzájemně také sdílet. „Na vysokou potřebnost resortního informačního systému Česká školní inspekce upozorňuje dlouhodobě a systematicky minimálně od roku 2013, proces jeho budování je však velmi pomalý a zdlouhavý,“ popisuje Andrys. Ministerstvo školství začalo připravovat resortní informační systém, který by měl částečně pedagogům ulehčit, v roce 2017.
 |
