Okamura: Policie by měla vyšetřit, jestli někdo nevydělal na vyjádřeních vlády

  • 106
Předseda SPD Tomio Okamura navrhl, že by se mělo vyšetřit, jestli na propadu akcií po zmatečných výrocích vlády okolo zdanění mimořádných zisků firem někdo nevydělal. Vládní i opoziční politici se také v Partii na CNN Prima NEWS shodli, že voličům neumí vysvětlit skokový nárůst svých platů po zmrazení. Na řešení se však neshodnou.

Policie by se podle předsedy SPD Tomia Okamury měla zabývat tím, jestli někdo nevydělal výhodným nákupem akcií po jejich propadu na pražské burze v důsledku odlišných vládních prohlášení o mimořádném zdanění.

„Kdyby toto řekl politik v USA, tak už je vyšetřován a hrozí mu mnohaleté vězení. Doufám, že už to policie zkoumá, zdali nedošlo k záměrnému vyjádření, aby se oslabily akcie a zdali je někdo následně nekoupil,“ prohlásil Okamura.

Šéf lidovců a vicepremiér Marian Jurečka a poslankyně Pirátů Olga Richterová nejprve informovali, že připravovaná daň z neočekávaných zisků bude platit retrospektivně i pro letošní rok. Nicméně ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS ve středu na tiskové konferenci oznámil, že se vláda kloní k tomu, aby daň platila od roku 2023. Finální rozhodnutí zatím nepadlo, dojít by k němu mohla vláda v úterý. Piráti požadují, aby platila už na letošní rok, zatímco zástupci ODS trvají na roku 2023.

Šéf Pirátů Ivan Bartoš ale v neděli odmítl, že by vyjádření politiků jeho strany způsobilo škody na trzích, a dodal, že vyšetřování spekulativních nákupů nijak nebrání. Premiér Petr Fiala už v týdnu reagoval, že zmatky způsobila debata o návrhu v koalici prakticky v přímém přenosu, což není dobré.

Stanjura přece taky souhlasil, trvají Piráti na mimořádné dani i za letošek

„Já nemám problém s tím, aby policie nebo někdo vyšetřil, jestli se na tom někdo neobohatil. Že zde došlo k nějaké škodě 30 miliard, není pravda. To číslo je vycucané z prstu. Stejný propad nebo adekvátní propad byl na burzách v Rakousku či Německu, takže já bych to nespojoval s tím, jestli někdo o něčem informuje, nebo ne,“ oponoval v Partii CNN Prima NEWS Bartoš.

Chaos kolem vládní komunikace chce řešit i opoziční hnutí ANO. Exministryně financí Alena Schillerová se ve čtvrtek rovněž vyjádřila v duchu, že jde o zásadní pochybení, u kterého není jasné, zda šlo o záměr, nebo hloupost.

Pokud by se zástupci vlády nechtěli k věci vyjádřit v rámci mimořádného bodu na schůzi Sněmovny příští týden, chce ANO iniciovat svolání mimořádné schůze. Sněmovní vyšetřovací komisi ale Okamura iniciovat nechce s tím, že je to podle něj s touto vládou marné.

„Růst našich platů neumíme voličům vysvětlit“

„Upřímně řečeno, já myslím, že se to vysvětlit nedá,“ odpověděla v další části debaty místopředsedkyně Poslanecké sněmovny ze STAN Věra Kovářová na otázku, jestli se dá před voliči obhájit, že politikům, soudcům a státním zástupcům od ledna výrazně vzrostou platy, jelikož skončí jejich zmrazení.

S ní souhlasil i předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Problém spočívá v tom, že je to automat, který je navázán na průměrnou mzdu ve veřejném sektoru. A podle tohoto automatu se ty platy dva roky navyšují. Že ten skok v platech je tak velký je právě problém těch dvou zamrazených let. To znamená, když bychom to zamrazili další rok, tak skok příští rok bude ještě mnohem vyšší,“ vysvětloval Benda.

Platy politiků mohou od ledna vzrůst až o desítky tisíc, zmrazení bere zasvé

Problém vysvětlit to svým voličům má i poslanec a bývalý předseda Sněmovny z ANO Radek Vondráček nebo poslanci SPD. S řešením, na kterém by se strany napříč spektrem mohly shodnout, ale žádný z politiků nepřišel. SPD navrhuje zmrazení platů ústavních činitelů po celé volební období, to ale ostatní strany včetně ANO odmítají jako nereálné.

Skokový nárůst platů politiků je způsoben tím, že za dva roky zmrazení jejich platů vzrostla průměrná mzda ve veřejné sféře zhruba o 12 procent. O tento „deficit“ jim nyní platy mají narůst. V celkovém objemu se jedná podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše asi o 400 milionů.

Kovářová podotkla, že existují argumenty, které k rozmrazení vedly. Jako hlavní zmínila ústavní žalobu soudců, kterých se zmrazení platů ústavních činitelů také týká. „Hrozí, že pokud by platy byly neustále zmrazeny a Ústavní soud rozhodl ve prospěch soudců, bylo by nutné jim tu částku doplatit,“ dodala.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video