Reakce Rakušanů na proticovidová opatření byla podle Nečáskové různá. „Jedna část se zmobilizovala, probíhaly masové protesty. Zavedení povinného očkování pro ně bylo mnohem horší než lockdown. Pořád opakovali, že jim to nikdo nemůže přikazovat,“ uvedla reportérka.
V některých částech Rakouska podle ní převládá alternativní medicína a nedůvěra k vědě, proočkovanost jednotlivých oblastí se tak liší.
„Nejvyšší proočkovanost je ve Vídni a Dolním Rakousku, nejhorší situace je naopak v Salcbursku, kde ve velké míře převládá alternativní medicína. V některých oblastech mají Rakušané pocit, že stačí pobyt na čerstvém vzduchu,“ řekla.
Pavlína Nečásková v Rozstřelu uvedla, že od počátku pandemie vnímá odlišný způsob vyjadřování české a rakouské vlády. Z úst rakouské vlády a bývalého kancléře Sebastiana Kurze podle ní často zaznívala povzbuzení a slova pokory. „V projevech české vlády byla mnohem více cítit agrese, razance a hrozby,“ řekla.
V další části rozhovoru se reportérka zaměřila na epidemickou situaci na Slovensku, které se počtem pozitivních případů zařadilo mezi země s nejvyšší týdenní incidencí. Za úterý tam hygienici odhalili více než 10 tisíc nových případů nákazy. „Situace není dobrá. Zdravotníci odkládají zákroky, které se netýkají koronaviru. Nezvládají to ani nemocnice, které jsou vyčleněné pro pacienty s covidem,“ míní.
Kvůli špatné covidové situaci je Slovensko podle Nečáskové mnohem více rozdělené než Rakousko a Česko. Velké rozdíly v proočkovanosti jsou podle ní například mezi Bratislavou a Košicemi. Kritická situace je zejména na východě země, které ovládly dezinformace, míní.
„Vláda přizvala ke spolupráci i influencery. Tyhle hlasy se ale na východ nedostanou, hlavní slovo tam má církev a komunita,“ domnívá se.
Dalšími tématy Rozstřelu byla například role slovenských opozičních politiků a jejich postoj k očkování, dezinformace a proticovidové masové demonstrace v Rakousku.
