Jaké bude jaro? Po květnu se očekávají nadprůměrné teploty, řekl meteorolog

Česko se v posledních dnech potýká se silným větrem a klimatologové varují, že takové počasí může být v budoucnu běžné. Předpokládají větší extrémy v počasí. O nárůstu extrémních výkyvů počasí nebo o tom, kde se bere silný vítr, promluvil v úterním Rozstřelu meteorolog Petr Dvořák.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Silný vítr v noci z neděle na pondělí zaměstnával hasiče a způsobil problémy na silnicích i železnici. Hasiči v noci vyjeli k více než 2 800 událostem, odstraňovali popadané stromy a větve i utržené střešní krytiny. Ještě v úterý dopoledne byly tisíce domácností bez elektřiny.

„Silné větry se občas vyskytnou, to není zase tolik neobvyklé. Když silný vítr trefí sem, jsme z toho vyjukaní. V jiných zeměpisných výškách jsou ale takové větry běžné,“ hodnotí Petr Dvořák silný vítr posledních dnů, který se podle něj předpovídá relativně dobře. 

„V obecné rovině se dá vítr velmi dobře předpovědět. Hůře se předpovídají například srážky, u kterých jsou složitější parametry, které k nim vedou. Mí bývalí kolegové z ČHMÚ ostatně vydali výstrahu před silným větrem, která se tedy potvrdila,“ dodal meteorolog.

Petr Dvořák v minulosti pracoval v leteckém provozu, pro který může silný vichr představovat velké ohrožení. „Silný nárazový vítr není pro letectví vhodný. Pamatuji si jeden případ před lety z Hamburku, kdy si letadlo kvůli větru škrtlo křídlem o zem. V extrémních případech může silný vítr letadlo i zničit,“ říká.

Do Česka se vrátí silný vítr, intenzity vichřice ale nedosáhne

Vítr není přítelem zemědělců, pro přírodu představuje rozličná rizika. „Jedním z nich jsou polámané stromy a lesy, může poničit obilí, silné nárazy mohou zničit celé pásy lesů. Stálý a dlouhodobý vítr vede k vysušování půdy,“ míní meteorolog, podle kterého srážky posledních týdnů nestačily doplnit deficit. 

„Sníh v době tání přírodu zavlažoval, nicméně v posledních letech ho bylo velmi málo. Přestože nyní prší, nestačí to k tomu, aby se půda dostatečně zavlažila. Na řešení sucha by byl nejlepší jemný deštík, aby se to nějak vyrovnalo. Musel by ale trvat třeba měsíc v kuse, což je nereálné. “

Nějakého totálního vyschnutí se však neobává. „To, že tu za 500 let bude poušť, je spíše utopický scénář. Na druhou stranu jsme viděli loni Labe a Berounku, na kterých vodáci ani nemohli jezdit. Uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná teplota. Je také obtížné předpovídat, jak se budou vyvíjet srážky,“ myslí si Dvořák.

Petr DVOŘÁK

• Absolvoval obory meteorologie a klimatologie na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
• Má za sebou praxi dispečera letecké dopravy ČSA. 
• Přednáší meteorologii v leteckých školách a dříve působil jako mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu.
• Napsal řadu knih popularizujících meteorologii.

Současné nadprůměrně vysoké teploty hodnotí jako neobvyklé. „Březny by měly být chladnější. Když se podíváme na statistiku od začátku března do současného dne, tak nejen Česko, ale i Evropa byla teplotně nadprůměrná.“ 

Proč jsme odchýleni od běžného průběhu počasí, je podle něj těžké komplexně vysvětlit. 

„Za posledních 15 let dochází ke zkracování přechodného období, především na jaře. Zima sotva končívá, a už přichází léto,“ tvrdí. Jaro podle něj letos dorazí za pár dnů. „Zpočátku budou dny trochu chladnější, ale postupně se to bude ohřívat a mělo by být tak kolem 20 stupňů Celsia.“

Sám ovšem přiznává, že předpovědi počasí nebudou nikdy stoprocentní. „Modely vždy představují určité zjednodušení. Za posledních 30 let se ohromně posunuly. Ale je něco, na co zkrátka už nestačí. Nejlepší by bylo dělat meteorologa někde na rovníku. Tam je pořád 30 stupňů,“ zakončil Dvořák.