Co říkáte rozhodnutí městského soudu v Praze, který zrušil čtyři nařízení ministerstva zdravotnictví a označil je za nezákonné?
Mě to překvapilo. Ne nutně kvůli výsledku, ale spíše kvůli odůvodnění. Myslel bych si, že opatřením lze vytýkat, že do základních práv zasahují nepřiměřeně, pokud ministerstvo lépe neodůvodní, proč je třeba právě takového zásahu. Ale soud si přiměřenosti příliš nevšímá. V zásadě říká, že podle ústavního zákona o bezpečnosti při vyhlášení nouzového stavu právě vláda stanoví, která základní práva omezí, a to na základě zvláštního zákona, jímž je zákon krizový.
Soud tedy vidí vadu kompetence, protože místo vlády na základě krizového zákona už řadu týdnů rozhoduje ministerstvo zdravotnictví na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Vláda je kolektivní politický orgán, vrcholný orgán výkonné moci, odpovědný Poslanecké sněmovně, zatímco ministerstvo jen úřad. V praxi se tomuto striktnímu odlišení vláda pokouší čelit tím, že mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví předem projednává a de facto schvaluje, soud to však zjevně nepřesvědčilo.
Co to rozhodnutí znamená v praxi?
Napadená opatření ministerstva zdravotnictví jsou k pondělnímu datu zrušena, respektive pozbydou platnosti. Pokud má soud pocit, že ministr zdravotnictví nemůže za nouzového stavu dělat to, co dělal, musíme se vrátit do prvotní fáze nouzového stavu, kdy všechna omezující opatření vydávala vláda. Rozdíl je v tom, že všechna opatření vlády podle krizového zákona jsou vázána na trvání nouzového stavu, zatímco opatření ministerstva zdravotnictví ne.
Jestli jsme si ještě včera mysleli, že nouzový stav má jediný smysl v nakupování roušek a respirátorů bez výběrového řízení, dnes nám naskakují další možné důvody, proč nouzový stav případně ponechat. Přesněji řečeno, se zřetelem k rozhodnutí Městského soudu v Praze jsou možné tři scénáře.
Koronavirus v Česku   |
V prvním regulace v pondělí zmizí, což patrně není příliš žádoucí. Ve druhém vláda vydá krizová opatření, do kterých zrušená opatření ministerstva převezme, a požádá o prodloužení nouzového stavu. Ve třetím vláda vydá staronová krizová opatření, avšak jen do 30. dubna, kdy skončí nouzový stav. Jelikož soudu vadila kompetence ministerstva zdravotnictví jen a pouze v nouzovém stavu, mohl by ministr s účinností od 1. května vydat opatření nová, lépe odůvodněná a už méně omezující. Ta už by nemusela být napadena.
Soud zrušil omezení pohybu i prodeje. Vládě dal čas, aby je přijala správně |
Jak se může ministerstvo proti rozsudku z právního hlediska případně bránit?
Ministerstvo může podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, která obecně neodkládá rozhodnutí soudu. Jde o pravomocné rozhodnutí. Nicméně soudní řád správní připouští v určitých případech žádost o odklad vykonatelnosti rozhodnutí. Kdyby ji vláda podala a Nejvyšší správní soud vyhověl, bude se čekat až na jeho definitivní rozhodnutí o kasační stížnosti, v němž dá za pravdu buď vládě, anebo krajskému soudu.
Pochybuji, že vláda může riskovat, že se stížností neuspěje, takže bude muset připravit varianty, o kterých jsem už mluvil. Přijme nová opatření a buď požádá o prodloužení nouzového stavu, anebo od 1. května vrátí do role regulátora ministra zdravotnictví. Vzhledem k plánům rozvolňování restrikcí by nová opatření už nemusela být tak přísná, takže by je už nikdo nemusel žalovat. A kdyby ano, tak by to soudu nemuselo vadit, protože jde o mírnější omezení.
Může se případ dostat až k Ústavnímu soudu?
Ano. Pokud by ministerstvo podalo kasační stížnost, Nejvyšší správní soud by mu dal za pravdu a žalobce by se obrátil s ústavní stížností na Ústavní soud. Stále by tvrdil, že je zasahováno do jeho ústavně zaručených práv. Kdyby vláda naopak u Nejvyššího správního soudu prohrála, neměla by tu samou možnost. Nemá totiž žádná ústavně zaručená práva, do kterých by mohly soudy zasáhnout.
Přečtěte si o rozhodnutí Městského soudu v Praze |
Jaký máte názor na podobné žaloby na zrušení opatření obecné povahy vyplývající z vládního nařízení?
Nebylo by úplně korektní, kdybychom popírali závažnost pandemie a kdybychom se hned v prvním momentu, kdy se vláda snaží s pandemií vypořádat mimo jiné určitou restrikcí základních práv, začali bránit tím, že bychom se obraceli na soudy.
Ale pokud uplynulo několik týdnů a vypadá to, že ta opatření spíše fungují, ale nejsou možná nastavena úplně citlivě, tak mi nepřijde zvláštní, když se skrze soudy občané pokoušejí hledat rovnováhu. Nejde o to, že by vláda neměla a nemohla dělat nic, ale má patrně více dávat najevo, že si je vědoma závažnosti toho, co dělá. Ne kvůli nějakým abstraktním lidským právům, ale kvůli konkrétním zásahům do lidských životů.
Průzkum o koronaviruJak zvládáte omezení spojená s koronavirem právě vy, vaše rodina a děti? Zapojte se do velkého průzkumu portálu iDNES.cz. |
Vyplývá ze soudního rozhodnutí nárok na odškodnění?
V rozsáhlé tiskové zprávě o soudním rozhodnutí je napsáno, že vláda v určité chvíli přešla z režimu krizového zákona do režimu zákona o ochraně veřejného zdraví a není jasné proč.
Ale jelikož vláda sama řekla, že to dělá proto, aby se vyhnula nárokům na náhradu škody, tak ve chvíli, kdy ji takto přinutíte, aby se vrátila do režimu krizového zákona, zvyšujete šanci, že se ji ti, kteří by se náhrady odůvodněně domáhali, domůžou. Další možnosti se ostatně otvírají i samotným zrušením ministerských regulací pro nezákonnost.
