Přibližně 38 procent vyučených nehodlá pracovat ve svém oboru a chce zaměstnání hledat jinde, ukázal průzkum. Volbu vzdělávacího oboru přitom u učňů ve srovnání se studenty maturitních oborů častěji ovlivňují horší známky a nepřijetí na původně vybranou školu. Kvůli špatnému prospěchu si jich svůj obor volí zhruba pětina, podobné množství pak po nepřijetí jde jinam.
Hlavní motivací středoškoláků pro volbu oboru je podle průzkumu zájem o něj a snadné uplatnění na trhu práce. Zatímco ale u studentů maturitních oborů hraje zájem svou roli v 78 procentech případů, u vyučených je to 69 procent. Možnosti nalezení práce jsou rozhodující u 74 procent žáků v oborech s maturitou a 65 procent učňů.
Učni v Moravskoslezském kraji ztratili kontakt s praxí, zjistil průzkum |
Učňové jsou při volbě oboru víc ovlivněni horším prospěchem na základní škole a nepřijetím jinam. Špatné známky stojí za rozhodnutím 21 procent učňů a čtyř procent žáků středních odborných škol, nepřijetí do jiného oboru mělo vliv na vzdělávací dráhu 18 procent žáků v učebních a devíti procent v maturitních oborech.
Svůj obor by si podle průzkumu opět zvolilo jen kolem 60 procent středoškoláků. Spokojenější jsou s ním žáci středních odborných škol. Značná část žáků by kromě jiného oboru zároveň raději absolvovala i jinou kategorii vzdělání. Klasickou střední odbornou školu by znovu studovaly asi tři čtvrtiny žáků, učební obor by si opět zvolilo jen asi 61 procent vyučených, plyne z průzkumu.
Pracujete v oboru, který máte vystudovaný?
Jako důvod, proč by si raději zvolili jiný obor, uváděli oslovení nejčastěji zájem o praktičtější výuku. Chtěla by ji zhruba čtvrtina studentů maturitních i učebních oborů. Kolem pětiny žáků ztrácí při studiu o obor postupně zájem.
Asi 15 procent učňů navíc už do školy nastupuje s tím, že je daný obor nezajímá. Podle autorů průzkumu to ukazuje, že ve školách chybí dostatečné kariérové poradenství.
Přibližně pětina absolventů učilišť a odborných škol je také nespokojena s úrovní teoretické výuky a přípravou na případné další studium na nástavbě, vyšší odborné či vysoké škole.
Průzkum podle autorů rovněž potvrdil potřebu rozšíření odborného základu a všeobecných znalostí ve výuce tak, aby se absolventi mohli lépe přizpůsobovat požadavkům trhu práce.
Často totiž odcházejí po dokončení školy pracovat mimo svůj obor. Přímo v něm plánuje zůstat 37 procent vyučených, dalších 25 procent v oboru příbuzném. Kolem pětiny jich opouští svůj obor, protože v něm nikdy pracovat nechtěli.
Zhruba pětina uvádí jako důvod nízký plat, podobné množství výhodnější nabídku práce jinde a 14 procent špatné pracovní podmínky. Absolventi s maturitou hledají práci jinde častěji kvůli studiu odlišného oboru na vysoké škole.
