Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvTématem bylo také testování na protilátky. Ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček je pro, aby stát uznával jako alternativu k očkování či negativnímu testu na covid-19 také to, že má člověk protilátky proti covidu. Ministerstvo zdravotnictví nedávno oznámilo, že zjišťování hladiny protilátek proti covidu nelze brát jako záruku ochrany lidí před nemocí.
Hamáček chce, aby Česko uznávalo, že lidé mají protilátky proti covid-19 |
„Nechápu, proč bychom se měli nutit mimo odborná doporučení nejen Světové zdravotnické organizace a drtivou většinu zemí světa. Skoro žádná země to neuznává, v Evropě to je snad jen Island a Černá Hora,“ řekla v Rozstřelu náměstkyně ministra zdravotnictví.
„V Rakousku to bylo spíše politické rozhodnutí kvůli relativnímu nedostatku vakcín. Protilátky se tam uznávají na pár měsíců, než se pak člověk jde očkovat. Ale určitě to není dlouhodobá alternativa k očkování,“ vysvětlila Vašáková.
„Základní princip je, že protilátka nevypovídá o dlouhodobé imunitě proti covidu-19. Z testu na protilátky se nedozvíte, na jak dlouho je máte, hladina protilátek se v těle mění,“ řekla Vašáková s tím, že to může být i byznys pro laboratoře.
Chráněný můžete být i bez protilátek v krvi
Informace o tom, že chráněný člověk je jen ten s protilátkami v krvi jsou podle lékařky hoaxy. Na tom, aby si lidé vyšetřovali protilátky, vidí náměstkyně ekonomický zájem laboratoří. „Odvádí to lidi od racionálního uvažování. Lidé si před jinými očkováními taky nezjišťují protilátky,“ řekla.
Nikdo podle slov lékařky u protilátek navíc nestanovil hranici, která by byla takzvaně ochranná. Vyšetření protilátek je podle ní hlavně pro lidi, kteří prodělali onemocnění s následky, které by mohl být covid-19, ale nebyli oficiálně pozitivní.
„Když je test na protilátky negativní, nemusí to znamenat, že nejste chráněn. Protože normální je, že se ty protilátky po pár měsících v tělě uklidí a je to tak i v pořádku. Paměťové buňky v kostní dřeni a tkáních si prodělání onemocnění pamatují,“ vysvětlila Vašáková.
Kolektivní imunita je na dosah. Lockdown už nečekám, říká Dušek |
„Nechat se promořit, kdy je nejistota, jak onemocnění proběhne, nemusí být nejlepší cesta,“ varovala v Rozstřelu Vašáková.
Aby byla podzimní vlna covidu-19 malá, tak by se mělo podle lékařky naočkovat proti koronaviru alespoň osmdesát procent obyvatel, kromě mladistvých do osmnácti let. Poté Vašáková věří, že nebudou tolik umírat lidé v produktivním věku.
Nutnost třetí dávky očkování budou odborníci na ministerstvu zdravotnictví ještě řešit. Podle náměstkyně ministra zdravotnictví není ještě dostatek informací o tom, jestli je třetí dávka vůbec potřeba.
Kvalitní medicína v ČR zachránila spoustu lidí
Vašáková je rozčarovaná z interpretace čísel, podle kterých se říká, že Česko je v souvislosti se statistikami covidu-19 jedna z nejhorších zemí v Evropě. Podle ní je to naopak, protože počet zemřelých v porovnání s počtem nakažených byl jeden z nejnižších.
„Díky dobré medicíně v Česku jsme dokázali zachránit spoustu lidí i s těžkým průběhem onemocnění covid-19,“ poukázala pneumoložka.
Náměstkyně Vašáková: Protilátky nejsou totéž co imunita, test na ně neuznáme |
Martina Koziar Vašáková vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Ve 23 letech nastoupila do Výzkumného ústavu tuberkulózy a respiračních nemocí v Praze na Bulovce, kde setrvala až do roku 1999.
V rámci postgraduálního vzdělávání absolvovala tři atestace, a to z vnitřního lékařství, z tuberkulózy a respiračních nemocí a z alergologie a klinické imunologie.
V roce 2000 se stala primářkou nově vzniklého Ústavu plicních nemocí Thomayerovy nemocnice s poliklinikou. Roku 2016 se stala přednostkou sloučeného primariátu Pneumologické kliniky v Krči . Od roku 2018 je také předsedkyní vědecké rady Thomayerovy nemocnice v Praze. Minulý rok se stala členkou Oborové rady Imunologie UK.
Vašáková je autorkou a spoluautorkou mnoha vědeckých článků, publikací a učebnic. Za své publikace obdržela řadu ocenění.
