Tak velké projekty zde v minulých letech nebyly. Je nejvyšší čas, protože modré zóny v Praze 5, 6 a 8 se opět od prosince rozšíří o nové ulice. Na severu Prahy už se na několika místech dotýkají samého okraje města. Za nimi už je les a pole. Velkým tématem jsou modré zóny i v Brně a Českých Budějovicích.
Středočeský kraj chce v jedenácti městech postavit zhruba do roku 2023 parkoviště P+R u železničních stanic, aby řidiči nechali auto tam a vůbec nejezdili do Prahy.
„Tuším, že mají mít kapacitu celkem asi 2 500 míst,“ uvedl radní Středočeského kraje pro dopravu František Petrtýl. Na první pohled to může vypadat málo, ale kapacita oficiálních parkovišť P+R v Praze se dnes pohybuje někde kolem směšných 3 500 míst, ačkoli další přibývají.
Dalších 844 míst přidají ke „krajským parkovištím“ samy středočeské obce. Už jsou vytipovaná konkrétní města, i když ne vždy konkrétní pozemky. Kraj je chce získat od železničářů. Výstavba se bude hradit převážně z peněz EU.
Středočechům jde naproti i Praha. Bývalý náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek, který už předal agendu svému nástupci Adamu Scheinherrovi, odhadl, že do deseti let by Praha mohla nabídnout až 12 tisíc míst na P+R, tedy zhruba čtyřnásobek dnešního počtu.
Útok na modré zóny, sdílená auta chtějí parkovat levněji |
Nový náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) potvrdil, že i nastupující vedení radnice chce parkoviště stavět, i když je ve slibech o něco střízlivější. „Bohužel i v této oblasti musíme dohánět obrovský dluh. Nás nyní čeká složitý výkup pozemků a doufáme, že přes tyto překážky za příští čtyři roky vznikne zhruba 2 000 nových P+R parkovacích míst,“ slibuje Scheinherr.
Zároveň dodal, že souhlasí s výstavbou parkovišť u středočeských nádraží. „Kromě P+R parkovišť na okrajích Prahy chceme ve spolupráci se Středočeským krajem stavět parkoviště u nádraží ve středočeských městech,“ řekl Scheinherr.
Modrá budoucnost
Situace se ovšem uklidní jen v případě, že se oblasti placeného stání nerozšíří absolutně na celou Prahu. Co by pak nastalo, si nikdo nedokáže představit. O parkovací místa by se sice řidiči nepřetahovali, když by žádná zdarma neexistovala, ale ve své čtvrti by pak byli „uvězněni“ i sami Pražané. Na modrých zónách v sousední městské části nemohou volně parkovat ani oni (pro srovnání, třeba v Brně taková omezená možnost existuje).
Zajímavé je, že v nedávném rozhovoru pro MF DNES Scheinherr na otázku, jestli bude celá metropole jednou „obehnaná modrými čarami?“, odpověděl: „Může se to stát.“ V Praze 7, kde vede radnici Jan Čižinský (šéf Scheinherrova hnutí Praha sobě), platí asi nejpřísnější modré zóny v celé Praze. Volně se tam nedá parkovat ani v noci, ani o víkendu.
Zavést ze dne na den modré zóny v celé Praze by však podle Petra Horského z České parkovací asociace bylo i nezákonné. Podle zákona o provozu na pozemních komunikacích smí totiž radnice regulovat dopravu jen tam, kde je nějaký problém a míst nedostatek. Nakreslit modrou čáru v zastrčené ulici, kde dnes stojí dvě auta, prostě nejde.
Kromě výstavby parkovišť existuje ještě několik dalších receptů – dostat lidi do vlaků, aby autem vůbec nevyjeli, a umožnit v zónách za rozumnou cenu zastavit i cizím.
844 tisíc aut, 650 tisíc míst
MF DNES zároveň udělala velkou analýzu parkování v Praze na straně poptávky (počet aut) i nabídky (počet míst).
Překvapivě z ní vychází, že v Praze je míst poměrně dost a mohla by skoro postačovat – pokud by řidiči dokázali volná místa snadno najít a smířili se s tím, že nedojedou autem až do cíle. Ale část cesty stráví v metru či tramvaji.
V Praze je registrováno zhruba 844 tisíc osobních aut, ale na ulicích se jich reálně vyskytuje méně.
Parkovací zóny v Praze praskají ve švech, někde je více karet než míst |
Část jich vyjíždí jen „svátečně“ a část jich fakticky jezdí mimo hlavní město (ačkoli patří pražské firmě či úřadu a mají značku s A). K nim je potřeba připočítat oněch 75 tisíc pravidelně dojíždějících aut plus jednorázově přijíždějící auta.
Jednorázoví návštěvníci města ale spíš ochotněji zaplatí parkovací poplatek u automatu než denně dojíždějící. Těm by se to už hodně prodražovalo. A tržně zpoplatněná místa zatím k mání jsou.
Naopak, hlavní město nabízí těmto autům podle odhadů České parkovací asociace 650 tisíc parkovacích míst. Z toho 350 tisíc jich je na ulicích a 300 tisíc mimo ně (v garážích, ve dvorech, u hypermarketů). Podtrženo sečteno, počet aut není zas o moc vyšší než počet míst.
Dostat víc lidí do vlaků
Podle Dolínka se počet lidí, kteří dojíždějí do Prahy vlakem, zvedl o 40 tisíc za poslední čtyři roky. Tady modré zóny, jak se zdá, splnily svůj účel. Některé příměstské spoje už ale fungují na hranici svých kapacit. Jen vlaky přepraví přes hranici Prahy v průměru 144 tisíc cestujících za jediný pracovní den.
A problémy přiznává i společnost Ropid, která organizuje hromadnou dopravu v Praze. „Očekávaný nárůst počtu cestujících z nových záchytných parkovišť by ale měly stávající vlaky ještě pojmout,“ věří mluvčí Ropidu Filip Drápal.
Kde to bude možné, posílí Ropid od prosince provoz. Například zkrátí intervaly mezi vlaky na trase z Říčan. Častěji budou jezdit i soupravy z Českého Brodu a některé z nich se navíc rozšíří o další vozy. Nově pak vyrazí do Prahy spěšné vlaky z Benešova a Kolína i Kutné Hory.
Kromě toho bude do tří let modernizován úsek mezi pražskou Hostivaří a Vršovicemi, kde vzniknou i dvě nové zastávky. Později se rozšíří trať do Kladna s odbočkou na letiště. Zkrátka dojíždění do Prahy vlakem bude snadnější a i levnější.
Pro zdar projektu je samozřejmě nutné, aby Středočeši do vlaků opravdu přesedli a nechtěli za každou cenu jezdit autem do Prahy. To může vyjít. „Modrých zón přibývá, tak jezdím víc vlakem. Dojíždím teď tak půl napůl vlakem a autem. Rád využívám parkoviště u nádraží,“ míní například Patrik Brodan z Berouna.
