Největší část peněz za veřejné parkování zaplatí řidiči v Praze. Součet všech peněz, které za parkování vybral magistrát, městské části a soukromé společnosti provozující krátkodobá stání v parkovacích domech v centru i hlídaná parkovací stání na sídlištích dosahuje částky 1,1 miliardy korun.
Přestože tyto peníze mají přednostně směřovat na výstavbu parkovacích míst pro přespolní řidiče, stále jich není vybudováno dost, a místní se tak s nimi o parkování stále přetahují.
Praha loni na vydávání parkovacích oprávnění a na poplatcích z parkovacích automatů vydělala téměř 233 milionů korun. Polovina peněz tradičně končí v rozpočtu magistrátu a druhou polovinu město rozděluje jednotlivým městským částem, které mají na starosti vydávání parkovacích oprávnění.
Podle náměstka primátorky Petra Dolínka magistrátní část peněz bude využita na budování podzemních garáží a záchytných parkovišť P + R pro motoristy přijíždějící do hlavního města.
Podobně s penězi hospodaří i městské části, které je vynakládají například na údržbu chodníků a další investice do zvelebení veřejného prostoru. Například v šesté městské části všechny vydělané peníze za rok 2016 putovaly na pokrytí nákladů spojených s vybudováním systému. „Výnos ve výši deseti až 15 milionů korun za loňský rok pak poputuje na zlepšení průjezdnosti městské části,“ uvedl mluvčí městské části Ondřej Šrámek.
Velikost trhu však není jediným kritériem, v čem Praha ostatní velká města v Česku předhání. Ve srovnání s ostatními systémy je ten pražský rovněž o něco nákladnější. Vloni správa parkování spolykala 37 procent z téměř 369 milionů korun, které motoristé podle statistik Technické správy komunikací (TSK) za parkování utratili.
Zóny budou i v Brně
Ve srovnání s tím druhé největší město v Česku za správu parkovacích ploch vynaložilo 12,8 milionu korun, což představuje zhruba čtvrtinu loňského výnosu z parkování v Brně.
Praha je ochotná podpořit parkování aut v podzemních garážích |
To zatím provozuje pouze zóny zpoplatněné uličními parkovacími automaty nebo parkoviště uzavřená závorami. Od září začne provozovat i modré zóny, které se postupně rozšíří uvnitř malého městského okruhu.
Za roční parkovací oprávnění v něm rezidenti zaplatí 600 korun za první automobil, což odpovídá polovině ceny za roční parkování v Praze. U druhého vozidla se už cena té pražské blíží a je s navrhovanými šesti tisíci korun nižší pouze o tisícikorunu. Poloviční jsou rovněž i navrhované ceny krátkodobého parkování pro přespolní řidiče.
Zavádění placených zón radnice zpravidla zdůvodňují snahou zajistit parkování místním obyvatelům na úkor lidí dojíždějících. Poplatek jim však negarantuje, že místo skutečně najdou.
Na řadě míst je totiž vydáno více parkovacích oprávnění, než je skutečný počet míst k parkování. Celopražským problémem je pak skutečnost, že město nemá dostatečně velká záchytná parkoviště na okraji města. Lidé dojíždějící za prací nebo na úřad tak musí místo hledat ve čtvrtích nacházejících se mimo zpoplatněné parkovací zóny nebo jsou odkázáni na dražší komerční parkoviště. To situaci dále zhoršuje.
Je katastrofální nedostatek míst
Kapacita záchytných parkovišť totiž dlouhodobě pokulhává za neustále se zvyšujícím množstvím lidí, kteří do Prahy dojíždějí. Podle nedávné studie ČVUT do Prahy denně přijíždí v průměru 318 tisíc aut, záchytná parkoviště nabízejí kapacitu pouze pro 3 500 z nich.
Důvodem je podle ředitele sekce infrastruktury Institutu pro rozvoj a plánování (IPR) Marka Zděradičky růst počtu obyvatel Středočeského kraje, který není doprovázen adekvátním zvyšováním počtu pracovních příležitostí nebo míst ve školách.
Roste tak počet lidí, kteří každý den dojíždějí do hlavního města. Jen mezi roky 2001 a 2011 se tak počet lidí jezdících do Prahy zvýšil o 40 procent.
Budování parkovišť proto magistrát uvádí jako jednu z priorit chystaného plánu mobility. Do roku 2030 chce hlavní město do vybudování nových záchytných parkovišť investovat tři miliardy korun.
