Vývoj cen elektřiny předčí nejhorší očekávání, řekl Fiala. Jednal se Zemanem

Za prezidentem Milošem Zemanem zamířil premiér Petr Fiala. „Shodli jsme se na tom, že vývoj cen elektřiny, zvláště v těch posledních dnech, překračuje všechna, i ta nejhorší očekávání,“ řekl po jednání v Lánech předseda vlády. „Bavili jsme se o nastavení úsporného tarifu, ale i tom, co je možné udělat v budoucnosti. Budeme iniciovat celoevropské řešení,“ prohlásil.

„Je třeba dosáhnout toho, abychom zajistili pro české občany a české firmy energii za přijatelné ceny,“ řekl předseda vlády a ODS.

Radit se o tom příští týden bude i s německým kancléřem Olafem Scholzem, který přijede do Prahy na oficiální státní návštěvu.

K tomu, aby stát reguloval ceny elektřiny, které letí strmě vzhůru, vyzývá vládu Petra Fialy už nejen opozice, ale i exministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek. „Kdyby to bylo jednoduše technicky proveditelné, tak tu vzniká otázka, kdo to zaplatí. A zaplatí to stát, zaplatí to samozřejmě daňoví poplatníci, zaplatí to občané,“ odmítl to pro iDNES.cz Fiala.

Regulovat cenu elektřiny doporučuje vládě už i Kalousek. Fiala se tomu brání

S prezidentem Zemanem se v úterý bavil i nastavení úsporného tarifu.

Vláda zvažuje také daň z neočekávaných zisků pro firmy ze sektoru energetiky, pro banky a případně i pro rafinérie a distributory a prodejce pohonných hmot. Fiala mluví o „válečné dani“. „Jaká forma solidarity to bude, o tom vedeme debatu. Válečná daň je jedna z forem, ke kterým můžeme přistoupit,“ řekl již dříve Fiala.

Vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS zvažuje zavedení daně ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. O možném zavedení daně vláda podle něj musí rozhodnout do 10. září. Třetím odvětvím by mohly být rafinérie a distributoři a prodejci pohonných hmot.

Putin napadl Ukrajinu v důsledku kapitulace NATO v Afghánistánu, tvrdí Zeman

S prezidentem se Fiala shodl, že mezi vládou a Hradem panuje shoda na základním směru zahraniční politiky včetně podpory Ukrajiny ve válce, kterou rozpoutalo Rusko. Na Ukrajinu vpadly jednotky ruského agresora 24. února, tedy přesně před půl rokem.

Česko od té doby patří spolu s Polskem a třemi pobaltskými zeměmi Estonskem, Lotyšskem a Litvou mezi ty členy Evropské unie, které se snaží Ukrajině nejvíc pomáhat.

Putin podle českého prezidenta zaútočil na Ukrajinu v důsledku kapitulace NATO v Afghánistánu. Zeman o tom před setkáním s Fialou mluvil v projevu k českým velvyslancům s odvoláním na to, že mu toto vysvětlení nabídl izraelský prezident Jicchak Herzog.

Podporuji dodávky zbraní na Ukrajinu, řekl také Zeman. „Musíme počítat s dosti dlouhou, opotřebovávací válkou,“ uvedl také před českými velvyslanci.