„Tady Miloš Zeman dodržel svůj slib a žádná se neplánuje,“ uvedl Blažek.
Minulé prezidentské amnestie sklidily i kritiku. „Amnestie se dávají jednou za dlouhý čas a musíme si uvědomit, že ti prezidenti s tím nemají praktickou zkušenost a dokonce ani aparáty ne,“ řekl Blažek k předchozím, které vyhlásili prezidenti Václav Havel a Václav Klaus.
Havlova je podle něj kritizovaná za to, že věznice opustili i pachatelé násilných trestných činů. Klaus chtěl podle Blažka tomuto zabránit, kritizovaný je ale za to, že zastavil příliš dlouhá stíhání. „Aniž by si možná uvědomil, na koho všeho se to bude vztahovat,“ dodal ministr.
Amnestie, kterou nikdo nečekal, aneb Klausovo překvapení v přímém přenosu |
Milostí, o kterých prezident rozhoduje sám, udělil Zeman 27. Jeho předchůdce Klaus omilostnil řádově stovky, Havel více než tisíc. Zeman při nástupu do funkce stanovil, že milosti bude udílet jen u závažných zdravotních a humanitárních důvodů. Negativní ohlas proto v minulosti vzbudila jeho milost pro bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka, ale také pro doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka.
Blažek ale nepodporuje návrhy na nutnost kontrasignace i pro prezidentské milosti. Podle něj by se souhlas premiéra mohl v takovou chvíli stát nástrojem politického obchodu. Proti změně by byla i bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková. Pro by naopak byl místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr. „Umožnil bych justici, aby ona sama mohla napravovat tvrdost zákona,“ uvedl.
Zatím poslední amnestii vyhlásil Zemanův předchůdce Václav Klaus, a to v roce 2013 ke 20. výročí vzniku ČR. Z věznic tehdy odešlo přes 6400 odsouzených.
Jmenování šéfa ÚS Zemanem soud paralyzuje
Pokud by prezident Miloš Zeman eventuálně jmenoval nového předsedu Ústavního soudu (ÚS), mohlo by to chod soudu vnitřně paralyzovat, řekl také Blažek. Nynějšímu předsedovi ÚS Pavlu Rychetskému končí mandát v srpnu, tedy asi pět měsíců poté, co vyprší funkční období Zemanovi. Zeman před časem řekl, že disponuje analýzou, podle níž neexistuje právní překážka pro to, aby ještě před vypršením svého mandátu nástupce Rychetského jmenoval.
Podle Blažka by jmenování nového šéfa ÚS nynějším prezidentem bylo nešťastné. Mohlo by se podle něj stát, že ostatní soudci, možná i zaměstnanci soudu nebudou nového předsedu respektovat, protože podle nich nebyl dosazen z pozice práva. Mohlo by se stát, že se například nedostaví na plénum, které nový šéf svolá. Chod Ústavního soudu by se mohl vnitřně paralyzovat, řekl Blažek.
Vybere nového šéfa Ústavního soudu ještě Zeman? Zprznil by ústavu, míní Baxa |
Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) se domnívá, že by došlo minimálně „k neklidu v justici“. Řekla, že o této věci nedávno s prezidentem mluvila a sdělila mu svůj názor, že by nebylo z právních důvodů dobré nového předsedu ÚS jmenovat. Dodala, že když Zemanovi svůj názor řekla, neměl zájem se o tomto tématu dál bavit.
Místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr přirovnal možnou situaci, kdy Zeman jmenuje nové předsedu a nová hlava státu by jmenovala jiného šéfa ÚS, k papežskému schizmatu. Fremr se domnívá, že Zeman by jednal protiústavně. Upozornil také na to, že předseda ÚS musí být vybrán ze současných soudců ÚS. Fremr se domnívá, že soudce, který by na Zemanovo jmenování do čela soudu přistoupil, by se sám kompromitoval.
Zeman nechce do voleb nové hlavy státu prozradit, zda krok, který ovlivní chod Ústavního soudu, učiní. Druhé kolo prezidentské volby, v kterém se utká bývalý vysoký představitel armády a NATO Petr Pavel a bývalý premiér a Andrej Babiš (ANO), se uskuteční 27. a 28. ledna.
Nového předsedu ÚS by Zeman musel jmenovat s odloženou platností. Ústavní experti takový postup označují za protiústavní. Prezident Zeman argumentoval mimo jiné tím, že jmenování jednoho ze čtyř rektorů z nedávné doby nabude platnosti až k 18. březnu, tedy potom, co už nebude prezidentem.
