Čtvrtek večer, ulice Národní v centru Prahy. Místo, které v předcovidových letech žilo turismem, nyní připomíná spíše poklidnou čtvrť na periferii. Zahrádky restaurací jsou zaplněné jen z poloviny, vnitřní prostory podniků jsou pak téměř prázdné.
„Na chvíli to vypadalo, že se situace po covidu vrátí do starých kolejí, ale ne. Je to teď o dost chudší,“ říká číšník jednoho z podniků. Zatímco dříve podle svých slov potřeboval div ne semafor, aby se ke stolkům umístěným na druhé straně chodníku dostal, nyní nemá do koho vrazit. Radost z toho ale nemá. „My se tady nudíme. Mimo obědy vlastně není co dělat,“ krčí rameny.
Svíčková za osm korun. Jídlo podražilo za půl století více než desetinásobně |
Důvod, proč se tržby po covidových restrikcích už nevrátily do starých kolejí, podle něj souvisí hlavně s válkou na Ukrajině. „Hodně dělá to, že tady nejsou Rusové. Sedmdesát procent naší klientely tvořili právě oni,“ líčí. Do Prahy stále míří turisté z Německa či třeba z Velké Británie, ani ani oni, ani domácí situaci nezachrání.
Situaci potvrzují i o pár desítek metrů dál, v restauraci nacházející se jen kousek od Staroměstského náměstí. Z kapacity čtyř set míst zaplňuje pár desítek hostů jen zahrádku. Část číšníků, kterých je jen o trochu méně než návštěvníků, posedává na židlích a dívá se do mobilu. „Viděla jste celé prostory?“ ptá se jeden z číšníků v reakci na dotaz, zda je pro ně tento počet hostů běžný. „Dřív bývalo plno i vevnitř,“ dodává.
I on spojuje menší počet zákazníků s ruskou invazí na Ukrajinu. Kromě toho ale podle něj chybí i čeští zákazníci. „Chodívali i štamgasti, ale v dnešní době... lidé si radši koupí pivo a vypijí si ho doma,“ říká. Celý obor gastronomie nyní podle něj trpí. „A lepší to nebude,“ odhaduje.
Situace ale nepostihuje jen restaurace či hotely. Podle prodavače z vedlejší večerky pociťuje i on výrazný pokles tržeb. „Je to na takových padesáti procentech než dřív. Evropané se vrátili, mají tu rozlučky se svobodou a tak. Ale nejezdí lidé z Asie, Ruska a Ukrajiny samozřejmě. Ani Američanů moc není,“ krčí rameny.
Příjmy stoupají, náklady však více
Že nejde jen o subjektivní dojmy několika málo podniků, potvrzuje i Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR). „Na straně příjmů se podnikatelé rozhodně nedostali na úroveň z dob před pandemií,“ potvrzuje prezident asociace Václav Stárek.
Co se týká restaurací, situace se pomalu zlepšuje. „Zde je celkově v letním období zájem vyšší než byl v minulých letech a zvyšuje se také poměr tržeb v tomto období na celkových ročních tržbách,“ dodal Stárek. Letní tržby představují již více než 40 procent z celkových tržeb restaurací.
Památky šetří a noří se do tmy. Zkrátí se i nasvícení Pražského hradu |
Ačkoliv příjmy se zvedají jen pomalu, náklady naopak stouply zásadně. Asociace hotelů a restaurací udává, že jen za první polovinu letošního roku se zvýšily o čtvrtinu. Aktuálně rostou především ceny elektrické energie. Do cen ubytovacích a stravovacích služeb se však zatím zdražení energií příliš nepropsalo. „Co se týká cen ubytování, tam zdražení u zhruba 70 procent trhu představovalo návrat na ceny z roku 2019,“ tvrdí.
Stárek pro příklad udává, že v létě dosáhl v Praze čtyřhvězdičkový hotel průměrné ceny 92 eur (2 273 Kč), v roce 2019 to bylo 91 eur (2 248 Kč). „Skutečný nárůst nákladů se tedy do cen teprve začne propisovat někdy od září tohoto roku,“ poznamenal.
Do Prahy na večírek
Turisté ze západních zemí Evropy Prahu již dlouhou dobu vnímají jako levnou destinaci vhodnou na rozlučky se svobodou či jiné oslavy. Na rozdíl od Čechů současné zdražování jejich názor ještě nezměnilo. Rozjařených Nizozemců, Britů či Němců jsou ulice v nočních hodinách stále plné. „Poměrně ano,“ odpovídají dvě mladé Dánky sedící na lavičce před barem v centru Prahy na dotaz, zda jim přijde Praha levná. Právě cena byla hlavní důvod, proč zvolily právě Českou republiku. Svou roli hrál i fakt, že nízkonákladové aerolinky nabízely akční letenky právě na Letiště Václava Havla.
I ony přijely sem s jedním cílem. Uvolnit se a užít si nočního života. Ostatně jakmile zodpoví dotaz na ceny, okamžitě mají samy vlastní otázku: „Kam zajít v Praze na dobrou techno párty? Nejlépe ještě dnes.“ Podnik, ve kterém byly předchozí den, je neuspokojil. Kromě nich tam totiž bylo téměř prázdno.
„Draho? No, trochu. Já jsem z Milána a u nás to je ve velkých městech podobné,“ odpovídá na stejnou otázku třiadvacetiletý Ital stojící na baru jedné z restaurací v centru. S kamarády projíždí Evropu vlakem za pomoci jízdenky Interrail. Zdržet se plánují jen dva dny, poté míří do Německa.
I podle Stárka z Asociace hotelů a restaurací si Praha punc levné destinace vhodné pro konání večírků drží. S odstraněním covidových bariér pro cestování tento trend podle něj opět narůstá. Problém vidí v poskytování ubytování v bytech určených k dlouhodobému užívání. „Ve Sněmovně byly opakovaně odmítány návrhy na logickou regulaci tohoto podnikání s byty, které se mnohdy pohybuje v šedé zóně ekonomiky. To je pro Prahu hlavní riziko,“ vysvětlil, proč je pro mnoho cizinců Praha synonymem pro levnou párty .
Mladí jezdí, starší turisté zůstávají doma
Mladí návštěvníci mají pro turistický průmysl jednu chybu. Stojí spíše právě o bary a kluby než o památky. Dokládá to i průvodkyně Andrea Roselli ze společnosti Guide Praha, ta turistům poskytuje komentované prohlídky Prahy, vyjížďky na lodi nebo výlety po Česku.
Co se týče prohlídek, jsou na pětině tržeb v porovnání s lety před covidem. Proměnila se totiž klientela. Starší lidé přestali do Česka cestovat, přijíždí hlavně mladí. A ti o komentované prohlídky nemají zájem. Když už jdou poznávat město, raději než od průvodce si nechají poradit od Google vyhledávače.
„Dříve si u nás jedna rodina koupila okružní jízdu po Praze, pak výlet do Českého Krumlova, Kutné Hory a Karlových Varů. Dnes si koupí jednu věc a nic víc.
Andrea Roselli, Guide Praha
„Turisté nad padesát let, kterých jsme dříve měli nejvíc, tady nejsou. Navíc ještě nepřijíždějí lidé z Nového Zélandu ani Austrálie, nelétá Jižní Amerika, lidí ze Španělska ubylo, pomalu se probouzí Italové. Ale vůbec se to nedá srovnat s tím, co bylo před covidem,“ řekla Roselli.
Turisté navíc méně utrácejí. „Dříve si u nás jedna rodina koupila okružní jízdu po Praze, pak výlet do Českého Krumlova, Kutné Hory nebo Karlových Varů. Dnes si koupí jednu věc a nic víc,“ uvedla Roselli. Společnost proto musela počet nabízených zážitků omezit. Zatímco dříve si mohli turisté vybírat z 25 prohlídek, nyní je v nabídce pět. V minulosti firma na den využila dvacet průvodců, dnes jim stačí tři. „Z šedesáti průvodců, kteří s námi dřívě spolupracovali, máme dvanáct,“ poznamenala žena.
A mnozí už se k provádění vrátit nechtějí, vidí v něm nejistý příjem. „Hodně průvodců byli učitelé, takže odešli pracovat do škol nebo kanceláří. Tento příjem už je pro ně dnes hodně na vodě. Někteří začali provádět napůl, ale pořád je to takové prozatímní, nijaké,“ dodala Roselli.
