„Uměli být nepříjemní až panovační, měli vysoké nároky, ale na druhou stranu si dokázali sednout na rodinnou večeři a pak v sedmi osmi lidech nechat útratu 30 tisíc a pro personál solidní spropitné,“ vzpomínal na své zkušenosti s turisty z Ruska Aleš, provozní jedné z pivnic na Starém Městě.
Z pohledu cifer na účtu a spropitném podle zkušeností zaměstnanců z pohostinské branže bývali Rusové o poznání velkorysejší, než například opatrnější návštěvníci z Japonska nebo Jižní Koreje. Ruský turista průměrně v české metropoli utrácel denně dvě tisícovky korun, za nákupy nechával v obchodech přibližně sedm tisíc korun.
Domácí náhrada
To po napadení Ukrajiny a vyhlášení ekonomických sankcí proti Rusku patří minulosti.
„Právě v lednu a únoru přijížděli Rusové do Prahy a vůbec do České republiky nejvíce. Domácí cestovní ruch tenhle výpadek nahradit nemůže, byť má samozřejmě velký potenciál,“ řekl prezident Asociace a hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.
Experti proto řeší, jak se se situací vypořádat.
„Vzhledem k dějí na Ukrajině je zřejmé, že do Prahy nepřijedou turisté z Ruska. V současnosti připravujeme na léto dvě marketingové kampaně, z nichž jedna bude zaměřená na domácí příjezdový cestovní ruch a druhá na zahraniční, především z Evropy,“ uvedl František Cipro, předseda představenstva společnosti Prague City Tourism (PCT).
Společnost se bude v kampaních zaměřovat zejména na věkovou skupinu 30+, u níž se předpokládá vyšší útrata a delší pobyt v metropoli.
Válka na Ukrajině postihla pardubické letiště, pomoci by mohla letní sezona |
Opakovat se již nebude benefiční kampaň „V Praze jako doma“, ale PCT se i tak hodlá masivně zaměřit na podporu domácí turistiky.
Společně s Letištěm Praha PCT zamýšlela také posílit propagaci na příliv turistů zpoza oceánu, z USA. „Ale vše, co se nyní děje, tomu moc nepřeje. Primárně důležití proto pro nás v příštích měsících budou zahraniční turisté ze států Evropské unie a také z Izraele,“ vysvětlila mluvčí PCT Klára Malá.
Turistice v současné době moc nepřeje nejen válka, ale též tíživé dopady energetické krize, která tlačí směrem nahoru například ceny letenek.
Odborníci navrhují další způsoby, jak vyvážit výpadek nejen Rusů, ale i návštěvníků Prahy z dalších států.
„Vzhledem k odeznívající pandemii covidu voláme po úplném otevření hranic. Teď je třeba odstranit všechny zbývající bariéry pro příjezd zahraničních turistů především ze států Evropské unie,“ sdělil Václav Stárek.
Mizející Rusové
Rusů podle aktuálních dat k nám přijelo v uplynulém roce jen o něco více než 25 tisíc. V tabulce návštěvnosti Prahy se proto v porovnání s rokem 2019, tedy před nástupem epidemických restrikcí, Rusko hluboce propadlo.
„Před dvěma lety ještě páté Rusko se momentálně nalézá až v třetí desítce zemí návštěvnosti Prahy,“ uvedla Martina Kuřitková z oddělení informačních služeb pražské krajské správy Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve třetím čtvrtletí roku 2021, tedy během hlavní turistické sezony, se v pražských hotelech a penzionech ubytovalo přes milion turistů.
Kromě Rusů ve zmíněné době výrazně ubylo podle údajů ČSÚ i Číňanů a Britů. Naopak v hlavním městě dominovali Němci, Slováci a Poláci. Z ostatních regionů České republiky do metropole přijelo ve zmíněném období přibližně 40 procent turistů, což znamenalo výrazný nárůst.
Odlišně vyhlíží tabulka pobytů v Praze za uplynulou dekádu. Nejvíce Rusů pobývalo v hlavním městě v roce 2012 – 492 tisíc. Zařadili se tak na druhé místo za Němce v žebříčku návštěvníků města nad Vltavou.
„Jejich počet začal klesat ještě v době před covidem, například kvůli ekonomickým problémům, třeba poklesu kurzu rublu,“ uvedl Stárek.
V roce 2019, před vypuknutím pandemie, v pražských hotelech přespalo 393 tisíc Rusů. To znamená o pětinu méně než roku 2012. V tabulce návštěvnosti Prahy klesli v roce 2019 až na páté místo. Vedli však v průměrné délce pobytu, v Praze Rusové setrvávali 3,5 dne.
Praha představovala pro Rusy tradičně též oblíbenou nákupní lokalitu. Ti nejbohatší využívali i služeb luxusních obchodů v historickém centru města, v Pařížské ulici a jejím okolí.
„U ruských turistů se složení nákupů výrazně neměnilo. Nejvíce nakupovali módu – 66 procent a šperky – 12 procent,“ uvedla k tomu Zuzana Roubíčková, mluvčí společnosti Global Blue, která turistům ze zemí mimo EU zprostředkovává vracení DPH.