Pro zrušení bylo 60 ze 180 přítomných poslanců, proti hlasovalo 98 zákonodárců. Občanští demokraté, lidovci a unionisté byli proti, všichni komunisté naopak zvedli ruku pro.
Sociálnědemokratickou frakci tato otázka rozdělila, zrušení lustračních zákonů ale podpořila jen menší část klubu ČSSD.
Lustrační zákony znemožňují exponentům bývalého režimu zastávat funkce ve státní správě. O zrušení těchto norem se komunisté neúspěšně pokusili už několikrát, naposledy v červnu 2003.
Komunistický návrh vyvolal silné emoce už před tím, než ho Sněmovna zamítla. Premiér Paroubek se totiž před dvěma týdny vyjádřil, že je pro jeho přijetí. Řekl, že zákon už podle něj splnil svoji roli a je dále zbytečný. - více zde
Jeho výroky pobouřily opozici i spolustraníky. "Podporou komunistického návrhu Paroubek jen potvrzuje, že ČSSD směřuje ke spolupráci s KSČM," prohlásil například předseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS. - více zde
Paroubek nakonec uznal, že se s podporou zrušení lustrací unáhlil. "Přednější je udržet vládní koalici a schválit státní rozpočet," řekl. - více zde
Zákony platí od roku 1991
Lustrační zákon schválil parlament v roce 1991, o rok později jej doplnil o takzvaný malý lustrační zákon, který se vztahuje kromě státní správy i na službu u policie a ve vězeňství. Zákon měl platit pět, později deset let, nakonec byla v roce 2000 doba platnosti prodloužena na neurčito.
Lidé, kteří chtějí zastávat například vysoké funkce ve státní správě, tak musejí i nadále předkládat osvědčení, že před rokem 1989 nebyli vysokými funkcionáři komunistické strany či příslušníky a agenty komunistické StB.
