Šířily, že bude zákaz vycházení a v ulicích armáda. Trest ženy nakonec nedostanou

Městské státní zastupitelství v Praze zastavilo stíhání dvou žen, jejichž vinou se v Česku na jaře šířila poplašná nahrávka o zákazu vycházení a armádě v ulicích. Podle žalobkyně nejednaly úmyslně a dalšímu šíření zprávy se snažily zabránit. Dostatečným postihem pro ně bylo zhruba tříměsíční trestní stíhání. U soudu by jim hrozilo až osm let vězení.

Koronavirus

Sledovat další díly na iDNES.tv

Anonymizované usnesení o zastavení trestního stíhání, které redakce iDNES.cz získala na základě informačního zákona, hovoří o obviněných ženách K. a P.

K. po rozhovoru s matkou, která pracuje na ministerstvu vnitra, poslala 20. března svým dvěma kamarádkám přes aplikaci Messenger zprávu, že se situace v České republice kvůli koronaviru zhoršuje. Sdělila jim, že ulice mohou být uzavřeny, může v nich být armáda, bude omezený přístup do obchodů a bude zákaz vycházení, proto by si měly nakoupit jídlo.

Jednou z těchto kamarádek byla P. Ta obratem nahrála hlasovou zprávu a poslala ji do uzavřené skupiny svých šestnácti kolegů z práce.

„Každopádně by to prej mělo probíhat tak, že fakt bude armáda v ulicích, uzavřou se ulice, do obchodů se bude moct jen po deseti, deset lidí max, nebo vůbec, nebo budou úplně zavřený a bude to fakt, prostě lidi budou muset bejt doma. Fakt nebude se moct vůbec nikam vycházet,“ tvrdila na nahrávce.

Po několika hodinách zjistila, že někdo z kolegů pustil audio do oběhu a že se šíří po sociální síti. Svoji zvukovou zprávu z historie skupiny smazala, aby dalšímu sdílení zamezila. Následně se dostavila na policii, kde se snažila celou záležitost objasnit.

V polovině srpna obvinili policisté obě ženy ze zločinu šíření poplašné zprávy. Skutku se měly dopustit v době vyhlášeného nouzového stavu (platil od 12. března), za což jim hrozil přísnější trest, až osm let vězení.

Po zahájení trestního stíhání podaly ženy stížnost. Odmítly, že zpráva byla zcela vyfabulovaná. Argumentovaly i tím, že představitelé státu vydávali prohlášení působící často až chaoticky.

„Cílem ani následkem nebylo vzbudit znepokojení či návaly kupujících v obchodech, navíc občané již byli znepokojeni a obchody již měly po prvních hromadných nákupech potravin,“ uvedla ve stížnosti jedna z nich s tím, že zpráva byla určena jen pro nejbližší známé nebo příbuzné.

Dezorientovaná společnost

Žalobkyně Městského státního zastupitelství v Praze Petra Lukášová, která stížnosti obou žen posuzovala, dospěla k závěru, že šířená zpráva byla nepravdivá a poplašná. Ústřední krizový štáb v té době neřešil plošné uzavření nebo omezení všech maloobchodních prodejen, zákaz vycházení, nejednalo se ani o nasazení armády do ulic obcí a měst.

„Jde o zprávu schopnou vyvolat u části obyvatel České republiky strach, úzkost, paniku či neúčelné jednání, například v podobě vyvolání neopodstatněné nákupní horečky, která by mohla vést ke zhoršení zásobování obyvatel či k nedostupnosti některých základních potravin,“ píše v usnesení Lukášová.

Šíření poplašné zprávy

§ 357

Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá, bude potrestán...

(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let
a) spáchá-li čin (...) za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek

Zdroj: Trestní zákoník

„Obsah zprávy byl natolik závažný a v kontextu s nastalou situací působící do té míry dostatečně pravdivě, že obě obviněné si musely být vědomy možnosti, že původní adresáti mohou zprávu šířit dál,“ pokračuje státní zástupkyně. Podle ní jde o jednání společensky natolik škodlivé, že je kvůli němu nutné vést trestní řízení.

Na druhé straně žalobkyně přisvědčila námitkám obviněných žen, že situace ohledně vyhlašování krizových opatření byla do značné míry nepřehledná.

„Přijímána byla i opatření, o nichž bylo představiteli příslušných institucí dříve uváděno, že k jejich přijetí nebude přistupováno, což přispívalo k dezorientaci společnosti a vytvářelo živnou půdu pro šíření různých dohadů a nepodložených informací,“ míní Lukášová.

Trestat by nebylo správné

Zohlednila, že nahrávka nezpůsobila nadměrné zvýšení nákupů a hrozbu nedostatku potravin. Přihlédla i k tomu, že ženy apelovaly na své známé, aby zprávu dál nešířili.

V usnesení uvádí, že obě dosud žily řádným způsobem života a nemají žádný záznam v rejstříku trestů či evidenci přestupků. Podle státní zástupkyně vyslovily nad svým jednáním lítost a projevily dostatek sebereflexe.

„Lze tak mít za to, že již probíhající trestní řízení mělo vliv na chování obou obviněných a v kontextu s dalšími výše uvedenými okolnostmi (...) lze mít důvodně za to, že uplatňování trestní represe se v daném případě nejeví být správné,“ uzavírá Lukášová. Usnesení o zahájení trestního stíhání obou žen proto v listopadu zrušila a věc pravomocně odložila.

Zastavení trestního stíhání

§ 172

(2) Státní zástupce může zastavit trestní stíhání,

c) jestliže vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo.

Zdroj: Trestní řád