Politici před večerní schůzkou se šéfy Sněmovny a Senátu Miloslavem Vlčkem a Přemyslem Sobotkou avizovali, že mohou jednat dlouho. Se společným tiskovým prohlášením skutečně přišli až hodinu před půlnocí. Přemysl Sobotka označil jednání za plodné, shodu na termínu předčasných voleb ovšem politici nenašli.
TOPOLÁNEK O JEDNÁNÍ
"Většina se shodla, že Sněmovna rozpustí sebe samu. Nechali jsme na expertní skupině, aby dořešila detaily, které souvisí s termínem." |
Spolu s TOP 09 ODS preferuje volby začátkem listopadu. Podle lídra TOP 09 Karla Schwarzenberga tato varianta skýtá nejméně rizika, že bude znovu napadena ústavní stížností.
Předseda komunistů Vojtěch Filip řekl, že jeho strana chce volby 9. a 10. října a je pro to připravena udělat vše, co je v jejích silách. "Pokud se chceme připojit k variantě 1 (tedy té, kterou zmínil šéf ODS Topolánek, pozn. red.), volby 9. a 10. října nebudou. Největším veřejným zájmem je samozřejmě státní rozpočet," ponechal si prostor pro jednání Filip.
Klíčem je hrozba napadnutelnosti voleb
Šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek podotkl, že nabídl při jednání kompromis, ovšem je zapotřebí najít rychlé řešení. K tomu podle něj povede pondělní schůzka expertů.
Sociální demokraté stále chtějí prosadit změnu ústavy, která by umožnila volby v původním termínu, tedy 9. a 10. října. Ostatní strany se ale obávaly, že toto jednorázové opatření by bylo napadnutelné u Ústavního soudu. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský právě dnes upozornil, že nenapadnutelnost předčasných voleb je největším veřejným zájmem. - vyjádření Pavla Rychetského čtěte zde
ČSSD je zřejmě ale také ochotná ke kompromisu, kterým by byly volby 30. a 31. října.
DĚNÍ KOLEM ÚSTAVNÍHO SOUDU
O stížnosti bude rozhodovat ve čtvrtek, a pokud Melčákovi vyhoví, nebude možné volby ve stanoveném termínu uspořádat. Pokud by Melčákovu stížnost zamítl, volby by se konaly podle plánu. Je ale možné, že soud ve čtvrtek na veřejném jednání verdikt nevynese. |
Ústavní soud počátkem týdne pozastavil vykonavatelnost vyhlášení voleb na 9. a 10. října kvůli stížnosti poslance Miloše Melčáka na neústavnost jednorázového zkrácení volebního období Sněmovny. - ODS ještě před schůzkou s předsedy ostatních stran svolala jednání výkonné rady. Poté občanští demokraté potvrdili, že pokud Ústavní soud Melčákovu stížnost nezamítne, pokusí se ODS o takovou změnu ústavy, aby se volby mohly konat v listopadu. "Kandidátní listiny nezmění," řekl předseda Mirek Topolánek.
"Je to řešení standardní, dlouhodobé, je plně v souladu s ústavou, neomezuje volnou soutěž politických stran a nedává prostor k pochybnostem," řekl o takzvané "variantě 1" předseda ODS.
Zřejmě opuštěnou "variantou 2" pak byl plán ČSSD, že by se Sněmovna sama usnesla na zkrácení volebního období a prezident by vyhlásil volby znovu.
Budou volby v listopadu?Rozhodnou politici, soud, či Melčák |
Politici vesměs věří, že soud nakonec umožní volby v původním termínu. Přesto však začali připravovat systémovou změnu ústavy, která by umožnila Sněmovnu rychle rozpustit.
Pokud Ústavní soud volby v původním termínu neponechá, politici chtějí změnu ústavy schválit bleskově. Sněmovna by ji měla schválit už ve čtvrtek (tedy v den jednání soudu), Senát v pátek. Během dalších dní by ji podle představy poslance Marka Bendy z ODS mohl podepsat prezident, aby následně vyšla ve sbírce zákonů.
přehled konspiracíKdo tahá za Melčákovy nitky? |
