Pokud Senát zoranžoví, může brzdit vládu. Nejméně šest tváří bude nových

Do bitvy o třetinu Senátu nezasáhne šest politiků, kteří v uplynulých šesti letech seděli v horní komoře parlamentu. Kromě ministra zahraničí Karla Schwarzenberga nebude křeslo v Senátu obhajovat třeba exministr kultury Václav Jehlička. V senátních volbách jde o to, jak moc posílí ČSSD a zda bude moci brzdit vládu.

Po letošních volbách nastoupí určitě minimálně šest nových senátorů místo těch, kteří už nekandidují. Senát v novém složení bude jednat o úsporných plánech Nečasovy vlády a ovlivní i to, jak se bude volit příští prezident. | foto: Roman Vondrouš, ČTK

Ve většině ze 27 volebních obvodů se pokusí obhájit své místo současní senátoři - kromě Schwarzenberga, který už v Senátu není od voleb do Sněmovny, neobhajují Jan Nádvorník (ODS, Praha 11), Jiří Nedoma (ODS, Mělník), Vlastimil Sehnal (ODS, Blansko), Václav Jehlička (TOP 09, Jihlava) a Rostislav Slavotínek (KDU-ČSL, Brno-město).

Volby do Senátu, které se zpravidla netěší největšímu zájmu voličů, mají minimálně dvojí význam - příští volbu prezidenta a pak také to, že Senát bude projednávat všechny úsporné plány vlády Petra Nečase.

Čtete rádi idnes.cz?

Dejte nám svůj hlas v anketě Křišťálová lupa. Hlasujte ZDE

Sociální demokraté, kteří neobhajují ani jedno křeslo, si brousí zuby na to, že budou vládu brzdit a snažit se o to, aby její škrty neprošly do konce letošního roku. To by plány vlády narušilo a zvýšilo by to i schodek státního rozpočtu, který vláda předpokládá ve výši 135 miliard korun.

"Považujeme za klíčové, aby byl zvolen Senát, který bude korigovat reformy, ne je negovat," prohlásil premiér a šéf ODS Petr Nečas. ČSSD to vidí opačně. "Usilujeme o to, abychom mohli vládní politiku korigovat, aby vláda začala s opozicí jednat o klíčových otázkách reforem," oponuje lídr ČSSD Bohuslav Sobotka.

Kde se vládní koalice bez Senátu neobejde

Význam Senátu

Schvaluje ústavní soudce, kteří mohou rušit zákony (loni dokonce zrušili volby)

Souhlas obou komor parlamentu je nutný (a Sněmovna nemůže Senát přehlasovat)

- při schvalování vojenských misí (např. vojáci do Afghánistánu)

- při schvalování mezinárodních smluv (např. česko-vatikánská smlouva, dohoda s USA o protiraketové obraně)

- při změně volebních pravidel

- při změnách Ústavy (musí být dokonce ústavní většina v obou komorách - - aktuálně jde o způsob volby prezidenta, imunitu politiků či zavedení klouzavého mandát)

Deset senátorů může nyní (stejně jako 10 poslanců) navrhovat kandidáta na prezidenta.

Důležitá informace pro voliče je, že ve většině věcí může Sněmovna senátory přehlasovat, a tak může opozice vládu skutečně jen brzdit. Výjimkou jsou změny Ústavy, kde je třeba souhlas obou komor, změny volebních pravidel či třeba vysílání vojenských misí do zahraničí.

Pokud se politici neshodnou na přímé volbě prezidenta (a to je příklad, kdy vláda potřebuje dohodu s opozicí), budou senátoři v roce 2013 volit nástupce Václava Klause na Hradě.

Do letošních senátních voleb jde v nejtěžší pozici ODS. Má nyní ve svém klubu 36 senátorů a může jich ztratit až 18 (včetně Ostravy, kde Liana Janáčková kandiduje jako nezávislá). O jedno křeslo mohou přijít komunisté a lidovci, zbytek jsou křesla, která nyní patří (v případě Schwarzenberga patřilo) TOP 09.

Pro vládní i opoziční strany jsou zároveň senátní i komunální volby prvním jasným signálem, jak se změnily voličské nálady od konce května, kdy ve volbách do Sněmovny nejvíce hlasů dostala ČSSD, ale vládu sestavily ODS, TOP 09 a Věci veřejné.