Český dům v současnosti funguje v udržovacím režimu. ČR ho kvůli agresi Ruska vůči Ukrajině a bezpečnosti českých občanů v Rusku uzavřela na začátku března.
V pondělí však pracovníci správy tverské městské části odstranili od Českého domu celkem 19 metrů plotu. Podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích je majetek Českého domu nedílnou součástí českého velvyslanectví v Rusku.
Mluvčí ministerstva zahraniční Lenka Do ve čtvrtek pro iDNES.cz uvedla, že resort vyzval ruskou stranu, aby uvedla situaci do původního stavu. „V reakci na vývoj v předešlých dnech jsme iniciovali schůzku pana velvyslance Pivoňky na ruském ministerstvu zahraničí,“ sdělila Lenka Do. Ta současně zdůraznila, že nešlo o předvolání.
„O schůzku jsme požádali my, abychom předali nótu požadující vyjasnit situaci kolem ruského zásahu proti Českému domu. Ruská strana během schůzky vyjádřila připravenost situaci řešit,“ doplnila mluvčí ministerstva zahraničí.
Je nelegální zdí. Nikdo netvrdí, že je legální
Na situaci reagoval již i starosta městské části Praha 7 Jan Čižinský. Ten na sociální síti uvedl, že vhodnou odezvou na akt mohlo být odstranění zdi kolem ruských domů v pražské Stromovce. „Je nelegální zdí, nikdo netvrdí, že je legální, my vlastně čekáme jenom, aby nám ministerstvo zahraničí naznačilo, že můžeme přijet a tu zeď zbořit. Myslím to úplně vážně, kapacity na to máme,“ komentoval Čižinský pro Českou televizi.
Podle ministra zahraniční Jana Lipavského však zeď u ruské ambasády v Česku podléhá diplomatické ochraně. „My opravdu nemůžeme bez souhlasu ruské strany zasahovat do jejich zastupitelského úřadu,“ řekl ministr pro ČT.
Martin Faix z katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pro iDNES.cz řekl, že pokud by se česká strana odhodlala ke zboření zdi, tak by se mohlo jednat o porušení povinností vyplývajících z mezinárodního diplomatického práva.
„Záleží na tom, o jaký plot se jedná. Plot může postavit hostující stát na ochranu diplomatické mise, např. lehký plot chránící ambasádu před demonstranty - má totiž povinnost zabezpečit nedotknutelnost diplomatické mise, a jakmile „nebezpečí“ pomine, může ho odstranit,“ poznamenal Faix.
Pokud podle něj jde však o plot tvořící přímo součást „místností mise“, potom se na něj vztahuje režim nedotknutelnosti. „Tedy článek 22 Vídeňská úmluva o diplomatických stycích a není možné ho jen tak odstranit bez souhlasu vedoucího diplomatické mise,“ doplnil Faix.
Z 50 bytů jsou nyní obsazeny pouze dva
Rozsáhlý komplex Českého domu v Moskvě je asi půl kilometru od českého velvyslanectví a 2,5 kilometru od Rudého náměstí a Kremlu a je největším areálem ve vlastnictví České republiky v zahraničí. Dokončený byl v roce 1986. Z 50 bytů v něm jsou nyní obsazeny pouze dva. Na chod domu podle ČT dohlíží tři čeští a čtyři ruští pracovníci.
Provoz Českého domu byl omezen už od loňského roku po česko-ruské diplomatické roztržce kvůli kauze explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku. Roztržka vedla ke snížení počtu jak pracovníků na české ambasádě, tak i Rusů, které Češi v Moskvě najímali. Loni v létě tak v českém zařízení v Moskvě skončil provoz restaurace a hotelu, naopak bytových a kancelářských pronájmů se situace tehdy nedotkla.
Moskva odstranila plot u Českého domu. Narušení majetku, říká ministerstvo |
Diplomatická roztržka mezi Českem a Ruskem vypukla loni v dubnu. Česko tehdy v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle kterých jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti GRU, vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády.
Rusko poté v odvetném kroku prohlásilo nežádoucími 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě a označilo český postup za nepřátelský akt. Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“, počty tak budou stejné.
