Výkazy vycházejí s ročním zpožděním. Na konci roku 2018 u dlouhodobých pěstounů pobývalo 11 643 dětí. Úřady evidovaly 11 529 lidí, kteří měli v péči aspoň jedno dítě. O rok dřív bylo v evidenci 11 451 pěstounů a v roce 2014 celkem 10 244. Na konci roku 2005 existovalo 4 720 pěstounských rodin. Téměř tři čtvrtiny takových pěstounů tvoří prarodiče a jiní příbuzní biologických rodičů, zbytek jsou cizí lidé.
Dítě potřebuje znát svůj původ, ať už je jakýkoli, říká lektorka pěstounů |
Pěstouni se o děti starají přechodně v době, kdy se o ně nemohou postarat jejich rodiče. Než se člověk pěstounem stane, musí projít nejrůznějšími kontrolami či školeními. Musí také být v kontaktu s rodiči a udržovat mezi nimi a dětmi vztah. Pokud se totiž rodiče budou schopni o dítě starat, může se k nim vrátit.
Speciální pedagožka Petra Pávková, která působí jako lektorka pěstounů, má i osobní zkušenost. Osvojila si rok a půl starou holčičku. Na rozdíl od pěstounské péče je však po osvojení právně její matkou. Podle Pávkové je ale i tak důležité, aby adoptované či osvojené děti znaly svůj původ. I když je to pro „nové“ rodiče těžké.
„V pěti letech mi dcera řekla, že je podle ní její biologická maminka mrtvá. Uvědomila jsem si, jak je pro ni důležité rodinu poznat a začala jsem je hledat. To trvalo tři roky. V osmi letech se s maminkou dvakrát setkala. Pak přišla rychle puberta a sama dcera mi řekla, že kdyby svoje rodiče nepoznala, měla by tendenci utíkat a hledat je. Takhle moc dobře věděla, kde je má a že k nim nechce. Proto říkám, že je lepší otevřít branku k biologické rodině ještě před pubertou,“ popsala nedávno v rozhovoru pro iDNES.cz svoje zkušenosti Pávková.
Změní se pravidla, ale až od roku 2021
Ministerstvo chystá v podpoře pěstounů změny. Náhradní péči upravuje zákon o ochraně dětí. Jeho novelu mělo ministerstvo práce podle vládního legislativního plánu předložit v loňském září a v praxi měly změny začít platit v červnu tohoto roku. Přípravy se o čtvrt roku protáhly, pravidla by se tak měla upravit od roku 2021 a část až od roku 2027.
Na zasedání sněmovního sociálního výboru se už dřív mluvilo o tom, že by příbuzní pěstouni mohli o peníze od státu přijít. S tím někteří zákonodárci souhlasí. Podle novely by odměnu nemuseli už dostávat pěstouni z řad prarodičů. O pěstounských odměnách jednala i komise, která do konce listopadu pracovala na revizi dávek a opatřeních proti chudobě. Pět nevládních organizací po ukončení prací uvedlo, že „se ostře vymezují vůči krácení nároku na odměny některých pěstounů“.
Pěstouni stále scházejí, i když kraj patří v péči k republikové špičce |
Odměna pro dlouhodobého pěstouna za péči o jedno dítě činí teď podle webu úřadu práce 12 tisíc korun měsíčně, o dvě děti 18 tisíc korun, nejméně o tři děti či vážně postižené dítě pak 30 tisíc korun měsíčně. Vyplácejí se i příspěvky na potřeby dítěte a další pěstounské dávky.
„V případě dvou pěstounů v rodině vyplácí Úřad práce dávky jen jednou. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale uvádí ve statistikách každého pěstouna zvlášť, čísla obou úřadů se tak mírně liší,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kristýna Křupková.
Děti do rodin místo kojeneckých ústavů
Případným zájemcům o pěstounství má v rozhodování pomoci roční projekt Díky pěstounství iniciativy Dobrý start, kterou tvoří experti z různých oborů. Poskytnout má informace o postupu i pomoc při vyřizování formalit a přibližuje také život pěstounských rodin. Poukazuje i na vysoký počet dětí v takzvaných kojeneckých ústavech a na potřebu usnadnit umísťování ohrožených chlapců a děvčat do rodinného prostředí.
„Chceme nadchnout pro pomoc ohroženým dětem veřejnost a nasměrovat legislativu tam, kam by měla vždy směřovat. Domů. Ať už to znamená usnadnění celého procesu náhradní péče, nebo podporu biologických rodin tak, aby své děti nemusely opouštět,“ říká za Dobrý start Julie Kochová.
Podle organizátorů je vedle nalezení nových pěstounských rodin cílem projektu i podpora přijetí zákona, který by umisťování dětí do tří let do ústavů omezil. Česko za vysoký počet dětí v ústavní péči sklízí dlouhodobě kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí a je také jedním z posledních států Evropy, kde kojenecké ústavy fungují.
Status přechodného pěstouna původně vznikl jako náhrada kojeneckých ústavů. S jejich rušením počítala strategie péče, kterou už v roce 2012 schválila vláda. Rušení kojeneckých ústavů mělo v předvolebním programu i hnutí ANO, ale současná vláda s tím nepočítá. Přechodní pěstouni starají i o starší děti.
„České děti na tento zákon stále čekají, přitom ve všech sousedních zemích už malé děti v ústavní péči dávno nekončí,“ dodala Kochová.
| Rok | Počet pěstounů |
|---|---|
| 2014 | 10 244 |
| 2015 | 10 467 |
| 2016 | 11 075 |
| 2017 | 11 451 |
| 2018 | 11 529 |
