Nejvyšší hodnost armádního generála ve výslužbě získal Emil Boček, poslední žijící československý stíhací pilot z druhé světové války. Bývalý prezident Václav Klaus ho v roce 2010 ocenil Řádem Bílého lva třetí třídy za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost. Zeman o možnost Bočkova povýšení sám požádal. Do generálských hodností ho povýšil už v letech 2014 a 2017, v únoru Bočkovi přislíbil i Řád Bílého lva nejvyšší třídy (celý text k přečtení zde).
Emil Boček z domova odešel tajně v 16 letech v roce 1939. Dostal se do Bejrútu a zúčastnil se bojů ve Francii v létě 1940. Následně se dostal do Británie, kde nejprve sloužil jako mechanik u 312. stíhací perutě a v závěru války, od října 1944, létal u 310. stíhací perutě. Do konce války měl na kontě 26 operačních letů. Z letectva odešel v roce 1946.
Generál Boček ve spitfiru. Ukázka z dokumentu:
Na generálmajora byl prezidentem povýšen další veterán z druhé světové války Miloslav Masopust. Do 1. českosloslovenského armádního sboru Masopust vstoupil v roce 1944. Při Karpatsko-dukelské operaci byl u Krosna zraněn. Po vyléčení se do bojů vrátil, jako velitel zásobovací baterie se zúčastnil Slovenského národního povstání.
Zeman do generálských hodností povýšil ještě dalších třináct mužů.
Povýšení na třetí pokus se dočkal zástupce ředitele Společného operačního centra ministerstva obrany Petr Procházka, který byl dosud plukovníkem.
Generálporučíkem se stal zástupce náčelníka generálního štábu Jaromír Zůna. Na generálmajora byli povýšeni šéf Generálního ředitelství cel Milan Poulíček, ředitel sekce podpory ministerstva obrany Štefan Muránský a zástupci náčelníka generálního štábu Milan Schulc a Miroslav Hlaváč.
Na brigádní generály byli spolu s Procházkou povýšeni štábní plukovníci - zástupce ředitele sekce rozvoje sil Petr Čepelka a zástupce ředitele sekce rozvoje sil Miloslav Lafek. Stejné hodnosti dosáhli policejní ředitel Jan Švejdar, ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel, velitel Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru Radim Řehulka, náměstek ředitele vězeňské služby Pavel Hadrava a ředitel Vazební věznice v Olomouci Jiří Ruprecht.
Medaile za hrdinství pro padlého psovoda
V rámci jmenování a povyšování do generálských hodností prezident řekl, že udělí in memoriam medaili Za hrdinství vojenskému kynologovi Tomáši Procházkovi, který loni v říjnu zahynul na misi v Afghánistánu. Vyznamenání se rozhodl Procházkovi udělit jako „důkaz úcty k boji našich vojáků z teroristy z Tálibánu“.
„Letos udělím Medaili Za hrdinství poslednímu z padlých vojáků. Byl to psovod, jak dobře víte. Pevně doufám, že oběti těchto vojáků nebudou zmarněny vyjednáváním s teroristy,“ prohlásil prezident.
Nad památníkem proletěly Gripeny
Jmenování generálů předcházel pietní akt u Národního památníku v Praze na Vítkově. Poté, co dorazil prezident Miloš Zeman, proletěly nad Vítkovem gripeny a zazněla státní hymna. Zeman pak k památníku položil první věnec.
Po něm uctili památku představitelé armády a politici. Mezi nimi například premiér Andrej Babiš, pražský primátor Zdeněk Hřib, ministr obrany Lubomír Metnar, předseda Sněmovny Radek Vondráček či předseda Senátu Jaroslav Kubera. Po položení věnců drželi přítomní minutu ticha za všechny, kteří položili životy za svobodu a samostatnost republiky.
„Vzdáváme hold a úctu všem našim vojákům, legionářům, kteří bojovali za svobodu naší země,“ řekl Babiš novinářům. Konec války je podle něj důležité připomínat mladší generaci. Na tom se shodl s Metnarem.
„Desítky milionů padlých, tato situace už nikdy nesmí nastat,“ řekl ministr. Oba byli rádi za přítomnost válečných veteránů, podle Metnara je významným připomenutím těchto dnů a jejich zásluh. „Je důležité pro nás slyšet, jak to bylo,“ řekl k účasti veteránů premiér.
Vojenskou přehlídku, která vzpomínkové akci předcházela, letos vykonal Metnar s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou. Prezident se stejně jako před rokem na Vítkově zdržel krátce, pozdravil přítomné vojáky, poklonil se padlým u památníku a také s přítomnými držel minutu ticha.
Univerzitní koleje jako symbol smutku
Konec války si dnes lidé připomněli také položením květin u někdejšího popraviště v areálu Kounicových kolejí v Brně. V budově, kde dnes bydlí studenti Veterinární a farmaceutické univerzity, byla za války věznice.
Studentské koleje jsou obvykle místem symbolizujícím mládí, radost a veselí. „Tyto koleje se však staly symbolem smutku, bezpráví, bolesti a smrti,“ řekla v projevu brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Kromě politiků z různých stran, včetně předsedy ODS Petra Fialy, místopředsedy ANO Petra Vokřála a místopředsedy ČSSD Romana Onderky, se pietního aktu zúčastnili pamětníci, kteří okupaci zažili jako děti.
Věznicí za nacistické okupace prošlo několik desítek tisíc českých vlastenců, odbojářů a vysokoškolských učitelů. Většinu jich nacisté deportovali do koncentračních táborů, některé ale mučili a popravovali na místě zastřelením i oběšením. Na popravišti podle webu Veterinární a farmaceutické univerzity za okupace zemřelo přes 1350 lidí. Oběti války si připomínají i v dalších českých městech.
Památku padlých uctili na vojenském hřbitově v Liberci - Ruprechticích. Pietní setkání se uskutečnilo na pražském Klárově u pomníku oběti domácího odboje proti nacistické okupaci. Konvoj americké historické techniky dorazil do Velichovek na Náchodsku jako připomínka toho, že sem 8. května 1945 přijeli Američané vyjednat kapitulaci s německým maršálem Ferdinandem Schörnerem.
Koudelku Zeman generálem nejmenoval
Vláda navrhla i povýšení ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky, toho však Zeman nejmenoval. „Vážím si toho, že mě vláda, jako kolektivní orgán, už potřetí navrhla na povýšení. Je to ocenění práce celé BIS,“ reagoval prostřednictvím twitterového účtu BIS Koudelka.
Ředitel BIS:Vážím si toho, že mě vláda, jako kolektivní orgán, už potřetí navrhla na povýšení. Je to ocenění práce celé BIS. Je to pro nás důležitý signál, abychom s ještě větším úsilím pokračovali v ochraně ČR i jejich občanů. Povýšeným do generálské hodnosti upřímně blahopřeji.
Plukovník Koudelka měl podle představ vlády získat hodnost brigádního generála. Kabinet to zdůvodnil vysokými profesními a osobními kvalitami Koudelky a velmi dobrými výsledky, kterých civilní kontrarozvědka dosahuje.
Zeman naopak Koudelku kritizoval. O šéfovi civilní kontrarozvědky prohlásil, že není člověkem na svém místě. Poslední výroční zprávu BIS, ve které tajná služba varovala například před ruskými a čínskými agenty, označil ji za „plácání“ a zpravodajce za „čučkaře“. BIS kritiku odmítla a uvedla, že má za sebou úspěšné období (celý text k přečtení zde).
