Zástupci ANO a ČSSD podepsali koaliční smlouvu. Na snímku jsou zleva šéf...

Zástupci ANO a ČSSD podepsali koaliční smlouvu. Na snímku jsou zleva šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka, předseda sociální demokracie Jan Hamáček, šéf ANO Andrej Babiš, předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek (10. července 2018). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Opozice může dostat zbraň proti ANO. Volební systém koalic se možná změní

  • 1163
Tři čtvrtě roku tehdy mluvili o společné předvolební koalici, která by mohla „zatopit“ hnutí ANO. Čtyři měsíce před volbami do Sněmovny ji však šéfové KDU-ČSL a hnutí STAN odpískali. Především lidovci se totiž obávali, že by společně kvůli hranici pro vstup do Sněmovny nemuseli uspět. Hranice úspěšnosti by se ale v budoucnu koalicím sčítat nemusela.

Zatímco totiž jedné straně stačí pro vstup do Sněmovny procent pět, když vytvoří koalici, kvorum nutné pro zvolení se zvyšuje. O pět procent za každý další subjekt.

To ostatně brzdí i vznik nynější širší „antibabišovské“ předvolební koalice, o které už několik měsíců mluví menší strany v čele s ODS.

Brzy by však tato překážka mohla padnout. U Ústavního soudu totiž už téměř dva roky leží návrh skupiny senátorů z hnutí STAN, který navrhuje zrušení některých bodů volebního zákona včetně takzvané načítací klauzule požadující pět procent za každou stranu koalice.

Podle zdrojů MF DNES by Ústavní soud mohl stížnost v dohledné době projednávat. A soudě podle kuloárních informací mají hnutí STAN a ostatní menší strany velkou naději, že soud načítací klauzuli zruší.

Pokud by se tak stalo, mohly by si strany domlouvat předvolební koalice bez omezení. I kdyby ji tvořily třeba čtyři strany, stačilo by jim pro vstup do Sněmovny pouhých pět procent. Přičemž by v rámci volebního systému braly mnohem víc poslaneckých mandátů, než kdyby kandidovaly roztříštěně.

Verdikt soudu o načítací klauzuli se blíží

Že by se verdikt soudu mohl blížit, naznačuje i aktivita vlády. Kabinet v čele s premiérem a šéfem ANO Andrejem Babišem totiž změny ve volebním zákonu odmítá. Byť není účastníkem řízení, využila vláda možnosti poslat proti požadavku hnutí STAN stanovisko, v němž požadované změny odmítá.

Model voleb do Poslanecké sněmovny pro říjen 2019

Europoslanec STAN Stanislav Polčák byl následně soudem požádán o takzvanou repliku, což je reakce na stížnost vlády. Zatímco obvykle by na ni měl mít měsíc, stálo v žádosti soudu, ať Polčák repliku zpracuje do čtrnácti dnů.

„Již jsem to odeslal. Očekávám, že rozhodování bude v řádu několika málo týdnů,“ řekl Polčák. Mluvčí soudu Miroslava Sedláčková uvedla, že termín projednávání nebyl stanoven.

O možném vytvoření předvolební koalice menších stran proti Babišovu hnutí ANO začal hovořit v červenci předseda ODS Petr Fiala s tím, že by byl rád kandidátem na premiéra takového uskupení.

„Chci sestavit vítězný tým, abychom porazili Andreje Babiše (ANO) ve volbách do Sněmovny 2021,“ napsal tehdy Fiala. „Všechny formy spolupráce mají své klady i zápory. Budu jednat se stranami, které patří do konzervativně liberálního proudu. Budeme hledat, co nás spojuje, ne co nás rozděluje,“ dodal.

Martin Kupka (ODS):

„Já osobně bych současnou úpravu přepočtu neměnil. Jsem obecně pro co nejmenší účelové úpravy zákonů. A platí to pro situaci v roce 2000 i teď. Pro vítěze voleb je při nezbytném koaličním vládnutí aditivní kvorum nespornou výhodou.“

Podle kuloárních informací od té doby vyjednávají především ODS a lidovci na jedné a TOP 09 s hnutím STAN na druhé straně. S tím, že pokud by se dohodli mezi sebou, mohly by se nakonec spojit všechny zmíněné strany. Od možného projektu se zatím z protibabišovské opozice distancovali pouze Piráti.

Paradoxně právě ODS tvrdí, že jí na verdiktu Ústavního soudu v této věci příliš nezáleží, její místopředseda Martin Kupka dokonce tvrdí, že by dnešní stav neměnil. 

„I s ohledem na aktuální preference ODS by to ani dnes nebylo nijak limitující,“ odpovídá Kupka na dotaz, zda by občanským demokratům při tvorbě případné předvolební koalice zrušení načítacího kvora pomohlo.

Mimochodem, v roce 2000 to paradoxně byla právě ODS, jež se s ČSSD v době opoziční smlouvy mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem na načítací klauzuli dohodla. Tehdy tím chtěla zkomplikovat situaci Čtyřkoalici tvořené Unií svobody, lidovci, ODA a DEU.

Andrej Babiš (ANO):

„Aditivní klauzule je opatření proti ’černým pasažérům’, kteří by mohli vstoupit do Sněmovny na základě popularity jiného subjektu. Současné nastavení klauzule je spravedlivé, jelikož každý subjekt musí překonat pětiprocentní klauzuli bez výjimky.“

To ostatní předsedové menších stran by zrušení aditivního kvora uvítali. A dle některých informací z okolí Ústavního soudu mají nezanedbatelnou naději, že se tak stane. 

„Podporuji to. Není důvod, proč by politické strany, když se dají dohromady, měly mít ztížený vstup do Sněmovny. Volič, který volí koalici, je diskriminován oproti voliči, který volí samostatnou stranu,“ míní šéf TOP 09 Jiří Pospíšil. „Voliči vnímali pozitivně, když jsme se domlouvali se STAN,“ dodal.

Předseda lidovců Marek Výborný tvrdí, že „načítací kvorum je nejpřísnější v Evropě“, jeho zrušení tedy podporuje. Zároveň říká, že zrušení či ponechání nebude mít na snahy lidovců o vytvoření širší předvolební koalice vliv.

KDU-ČSL chystá vlastní novelu

Lidovci nicméně podle Výborného budou „v průběhu listopadu předkládat i novelu volebního zákona, která řeší jak načítací kvorum, tak přepočet hlasů na mandáty“. Se změnami naopak výrazně nesouhlasí premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. I proto vláda poslala vůči podnětu STAN k Ústavnímu soudu odmítavé stanovisko.

„Pokud se strany bojí, že v koalici o dvou či třech členech nepřekonají 10, potažmo 15 procent, pak problém není ve volebním zákonu, ale v jejich naprosté neschopnosti oslovit občany,“ sdělil Babiš.

Poslanci odmítli snížit laťku stranám i koalicím pro vstup do Sněmovny

„Riziko, že by koalicí mohli ztratit dobře placená místa v Poslanecké sněmovně, je pro ‚demokratický blok‘ asi příliš velké, proto se snaží upravit pravidla hry a riziko snížit. V tomto zbabělém jednání jim vláda rozhodně pomáhat nebude,“ dodal s tím, že jeho kabinet nesouhlasí ani s návrhem na zrušení takzvaného d’Hondtova systému pro přepočítávání hlasů na mandáty, který prý diskriminuje malé strany v malých krajích. 

„Máme pochyby o politologické expertize hnutí STAN, jelikož d’Hondtova metoda za disproporci výsledků malých stran primárně nemůže,“ konstatoval premiér Babiš.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video