AKTÉŘI DUELU O AMERICKÉM RADARU ODPOVÍDALI ZDE
|
Jak probíhá on-line duel na iDNES.cz: On-line duelu se vždy účastní obě osobnosti ve stejný okamžik a čtenáři mohou pokládat otázky oběma najednou. Polovinu otázek zodpovídá jeden z dvojice jako první a ten druhý jeho odpovědi doplňuje. V polovině rozhovoru se pořadí prohodí. |
Martin Barták i Jiří Dolejš se v on-line duelu iDNES.cz shodli pouze na tom, že nebezpečí mezinárodního terorismu skutečně existuje. V případě amerického radaru se ale rozcházeli prakticky ve všech odpovědích.
Podle Jiřího Dolejše KSČM věří v jiný systém obrany, než je ten americký. Respektuje ale, že Český republika je součástí NATO. Vlastní protiraketový raketový systém USA podle něj může naznačovat, že Spojené státy lámou nad NATO hůl. Snahy o rozdělení Evropy na koalici ochotných chápe jako strategickou hrozbu.
Dolejš je v otázce radaru zastáncem referenda. "Referendum není politický trik, ale uplatnění práva na přímou demokracii, které je zakotveno v ústavě. Kdo se bojí referenda, bojí se vlastních občanů," uvedl na dotaz jednoho ze čtenářů.
Náměstek ministra obrany Martin Barták naopak tvrdí, že referendum není potřeba. "Není běžným zvykem řešit otázky národní bezpečnosti referendem. Jsme fungující parlamentní demokracií, kde se těmto otázkám věnuje vláda a parlament," napsal v duelu.
Výstavba radaru v Česku podle něho zvýší bezpečnost republiky. "Doposud naše území není chráněno proti některým typům raket. V případě umístění radaru se naopak naše bezpečnost výrazně zvýší, stejně tak jako našich spojenců," uvedl náměstek Barták.
Vláda o radaru jedná, opozice ho odmítá
Americká vláda chce postavit svůj radar ve vojenském újezdu Brdy na Příbramsku. Oficiální nótou o to v lednu požádala českou vládu. Má být součástí protiraketové obrany Spojených států. - více zde
Umístění radaru v Česku je nakloněn současný kabinet Mirka Topolánka. O vysvětlení, co stavba radaru obnáší a proč by měla Česká republika Američanům vyhovět, se stará ministerstvo obrany.
"Proti balistickým střelám neexistuje jiná alternativa. Jedinou možností je radar. Česká republika nyní není chráněna proti takovému útoku. Pokud by zde byl radar, bude naše území chráněno," tvrdil náměstek ministryně Parkanové Martin Barták v rozhovoru MF DNES.
Opoziční strany jsou proti, i když sociální demokraté nejsou ve svém odporu proti radaru zcela jednotní. Někteří přiznali, že by jim úplně nevadil. Shodli se ale na tom, že jeho umístění by muselo předcházet referendum. - více zde
Komunisté americký radar na území republiky od počátku odmítají. Podle nich bezpečnost Česka nezvýší.
Nesouhlasí ani s bezpečnostním argumentem. Podle nich radar bezpečnost naopak sníží. "Bilaterální smlouvy s USA nepotřebujeme, máme smlouvy s EU a NATO," řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš ČRo1-Radiožurnálu.
O radar bojují i nezávislé iniciativy
Otázka umístění radaru nepálí jen politiky. Proti umístění americké základny už několik měsíců bojuje sdružení Ne základnám.
V on-line rozhovoru iDNES.cz se snažila postoje sdružení vysvětlit koordinátorka Ivona Novomestská. - více zde
Demonstrovat ale vyrazili i příznivci radaru. Zřejmě nejznámějším členem sdružení, která za jeho umístění bojuje, je bývalý mluvčí prezidenta Havla Ladislav Špaček. I jeho se čtenáři iDNES.cz měli možnost zeptat, proč radar hájí. - více zde
Životopis: MARTIN BARTÁK
První náměstek ministryně obrany Martin Barták se narodil v Praze v roce 1967. Vystudoval 1. Lékařskou fakulty Univerzity Karlovy. Poté si doplnil studia na zahraničních univerzitách. Pracoval na neurochirurgii v pražské nemocnici na Homolce a v roce 1996 na Radcliffe Infirmary v Oxfordu.
Od roku 2002 byl poradcem předsedy Výboru pro obranu a bezpečnost a poradce místopředsedy ODS Petra Nečase. Prvním náměstkem ministerstva obrany je od 8. září 2006.
Životopis: JIŘÍ DOLEJŠ
Nejprve byl zvolen do pražského zastupitelstva. Poslancem je od roku 2002. V současné době je místopředsedou rozpočtového výboru Sněmovny.
Jiří Dolejš se narodil v roce 1961 v Praze. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a poté pracoval v Ústavu prognózování ČR a od roku 1990 v Ústavu hospodářské politiky. Členem KSČM se stal v lednu 1989, od roku 1999 je místopředsedou strany.
