Z dětí, které matky vůbec nekojily, je obézní každé sedmé (14,2 procenta). V případě dětí, které matka kojila alespoň půl roku, trpí obezitou jen každé dvanácté (7,9 procent). Vyplývá to ze studie Aktuální výskyt rizikových faktorů ischemické choroby srdeční u dětí v ČR, kterou zpracoval Bohuslav Procházka se svými kolegy na základě dat o 5132 dětech.
„Mateřské mléko, tak jak se stále více prokazuje, má ideální složení pro výživu malých dětí. V posledních letech se stále více mluví o takzvaném nutričním programování, což je proces v období od ještě prenatálního věku až do stáří přibližně tří let, které je pro zásadní pro nastavení metabolismu organismu do budoucna,“ nastínil Procházka.
Správná výživa na začátku života má podle něj velký vliv na vývoj člověka po celý život. „Mateřské mléko svým složením tuků, sacharidů a bílkovin, které se dnes považují za hlavní riziko pro rozvoj obezity, optimálně programuje metabolické pochody do budoucna, a to neplatí nejen pro obezitu, ale i diabetes, alergie a podobně,“ doplnil.
Potvrdila to i vedoucí Národního laktačního centra Anna Mydlilová. „Mateřské mléko vlastně předurčuje, jestli to dítě bude obézní,“ nastínila.
Obezita spouští pubertu dříve, kluci se stávají amorfními, říká lékař |
Lékař Zlatko Marinov z Fakultní nemocnice Motol je však ohledně možného vlivu kojení skeptický. „Význam kojení v prevenci obezity byl doposud prokázán v zahraničí na hranici významnosti v předškolním věku. Ve školním a pozdějším věku již žádný význam prokázán nebyl,“ poznamenal Martinov.
Oponoval také kojení trvajícímu déle než půl roku. „Je předpoklad, že pozitivní efekt má průběh křivky U. Stejně jako do půl roku stoupá, tak po kulminaci v půl roce klesá. Stejně jako v ostatních fyziologických modelech,“ vysvětlil.
Děti z obrazovek přijímají stres
Podle Procházky je ve vztahu k obezitě důležitý i čas, který dítě denně stráví před obrazovkou. „Sledování obrazovky televize, počítače a tabletu dítě k němu nejen přiková, ale zároveň z programu přijímá stres, napínavé situace, emoční pocity, které v organismu vyvolávají reakce nervové a metabolické, které jsme kdysi dávno měli v případě ohrožení a boje. Taková reakce vede k pocitu potřeby jídla a tím stoupá konzumace,“ vysvětlil Procházka. Vliv obrazovek na obezitu potvrdil také výzkum publikovaný v odborném časopise Pediatrics.
Z dětí, které před obrazovkou stráví více než čtyři a půl hodiny denně, je obézní každé šesté (16,6 procenta). Před obrazovkami nejvíce času podle studie tráví sedmnáctiletí chlapci. Přibližně čtvrtina (23 procent) z nich sedí před displeji (počítáčů, tabletů, mobilů) či televizí déle než čtyři hodiny denně. Z dívek ze stejné věkové kategorie stejně dlouho vysedává před televizí či počítačem každá osmá (13 procent).
Dalším relevantním důvodem vzestupu obezity je podle Procházky i obecný pokles pohybové aktivity. „To nejen v oblasti sportu jako takového, ale i v běžných denních situacích. Děti chodí do školy dnes v méně než v padesáti procentech případů. Nechodí se, ale jezdí se,“ doplnil.
Nejvíce obézní jsou třináctiletí chlapci
Podle studie obezita postihuje především chlapce, trpí jí každý devátý (11 procent). Nejohroženější jsou potom ti třináctiletí, z nichž je obézní každý šestý (16,1 procenta) a polovina z nich má dokonce extrémní obezitu (8 procent). Hned je následují devítiletí, ze kterých je obézní každý osmý (13 procent), z nich trpí extrémní obezitou necelá polovina (5,9 procenta). Nejméně naopak k obezitě tíhnou chlapci do pěti let (3 procenta).
Dívek je obézních „jen“ necelých devět procent. Studie uvádí, že k obezitě jsou nejvíce náchylné dívky okolo devíti let, v této kategorii je obézní každá osmá (11,8 procenta).
Počty obézních dětí přitom meziročně stoupají. V roce 1996 bylo obézních devítiletých chlapců necelých osm procent, dívek přes pět procent. O dvacet let později už obezitou trpělo třináct procent devítiletých chlapců a necelých dvanáct procent dívek. „Pozitivní zpráva je, že od roku 2011 už dochází k takovému plató a další nárůst obezity už není,“ nastínil Procházka.
