"Uzávěrka přihlášek bude 12. července," řekl iDNES.cz místopředseda rady Patrik Benda. Jméno nového ředitele pak chce rada oznámit 13. srpna.
O Pernesově odvolání rozhodla rada v polovině května po zveřejnění informací o jeho další plagiátorské kauze. Ve funkci vydržel Pernes jen měsíc a dvanáct dní. Některým radním vadila jeho minulost, skončil ale kvůli údajnému plagiátorství.
Rada nyní poněkud upravila podmínky pro uchazeče o místo ředitele. Pedagogická a vědecká činnost již není podmínkou, ale výhodou a zájemce musí předložit "podrobný životopis".
Pernesova volba totiž vyvolala rozruch potom, co vyšlo najevo, že za socialismu navštěvoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu. V životopisu to neuvedl a hájil se tím, že záležitost nepovažoval za důležitou.
Co bude s ústavem?
Ústav nyní dočasně vede Zdeněk Hazdra, který byl šéfem oddělení zkoumání doby nesvobody. Instituci bude zaštiťovat do vyhlášení výsledků dalšího výběrového řízení. Zatím neví, zda se do něj přihlásí.
Do příchodu nového šéfa chce prý pokračovat v prosazování Pernesovy koncepce. To potvrdil i tím, že dnes radě předložil návrh na odvolání současného šéfa archivu ústavu Ladislava Bukovszkého. Jeho odvolání žádala členka rady Petruška Šustrová, která ve funkci podporovala právě Pernese.
První obvinění z plagiátorství už na Pernesovu adresu zaznělo krátce po jeho nástupu do funkce. Podle některých kritiků by mohla být plagiátem jeho kniha Až na dno zrady: Emanuel Moravec. Pernes v ní prý částečně opsal diplomovou práci Josefa Vytlačila. Pernes i toto obvinění odmítl.
Opsané Lidové noviny
Nedávno se ale objevily informace, že Pernes ve své knize "Svět Lidových novin 1893-1993" vydané před 17 lety opsal pasáže z diplomové práce studentky brněnské univerzity Blanky Maškové z roku 1958, která mapovala éru šéfredaktora Lidových novin Arnošta Heinricha. Tato aféra změnila definitivně poměr v radě a Pernes ve funkci skončil.
Pernesův předchůdce Pavel Žáček musel zase odejít po kritice kvůli několika skandálům a údajné politizaci ústavu. Pracovník ústavu v časopisu Respekt například zveřejnil dobové policejní informace, podle nichž spisovatel Milan Kundera v roce 1950 udal komunistické policii bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka. Ten si poté odseděl 14 let ve vězení. Kundera, žijící ve Francii, ale obvinění rozhodně popřel.
