Pernes měl dosud stálou podporu čtyř ze sedmi radních. Nového ředitele podporovali novinářka Petruška Šustrová, politolog a rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala, bývalý poslanec Jan Zahradníček a děkan FF UK Michal Stehlík. Spory týkající se vědecké způsobilosti ale poměr otočily a podle informací iDNES.cz se právě Stehlík nyní přidal k Pernesovým odpůrcům.
Stehlík dnes ředitelův problém označil spíše za odborné pochybení, nechtěl používat slovo plagiátorství. Zároveň ale uvedl, že Pernes ve své knize "Svět Lidových novin 1893-1993" používal celé stránky z diplomové práce napsané v 50. letech. Právě kvůli pochybnostem o odbornosti se rozhodl pro Pernese už nehlasovat. Podle svých slov ho totiž podporoval především kvůli jeho vědecké koncepci práce ústavu.
jiří pernesJiří Pernes vystudoval češtinu, dějepis a muzeologii. Vedl historické muzeum ve Slavkově u Brna a Moravské zemské muzeum v Brně, učil na univerzitách. Specializuje se na dějiny českých zemí na přelomu 19. a 20. století a československé dějiny po roce 1945 |
Několikrát také naznačil, že problém s plagiátorstvím považuje za zástupný a že za jeho odchodem stojí úplně jiné důvody. Nechtěl je ale upřesnit.
Opisování ho stálo křeslo
Ústav nyní dočasně povede Zdeněk Hazdra, který je šéfem oddělení zkoumání doby nesvobody. Instituci bude zaštiťovat do vyhlášení výsledků dalšího výběrového řízení. Zatím neví, zda se do něj přihlásí.
Do příchodu nového šéfa chce pokračovat v prosazování Pernesovy koncepce. Dočasný šéf patřil k iniciátorům petice, která se během sporů ředitele a jeho předchůdce Pavla Žáčka stavěla na Pernesovu stranu.
Ještě před dnešním jednáním se spekulovalo o tom, že rada bude jednat pouze o odvolání šéfa archivu ústavu Ladislavu Bukovszkem. To navrhovala členka rady Petruška Šustrová. Podezření z plagiátorství ale program změnilo.
První obvinění z plagiátorství už na Pernesovu adresu zaznělo krátce po jeho nástupu do funkce. Podle některých kritiků by mohla být plagiátem jeho kniha Až na dno zrady: Emanuel Moravec. Pernes v ní prý částečně opsal diplomovou práci Josefa Vytlačila. Pernes i toto obvinění odmítl.
Nedávno se ale objevily informace, že Pernes ve své knize "Svět Lidových novin 1893-1993" vydané před 17 lety opsal pasáže z diplomové práce studentky brněnské univerzity Blanky Maškové z roku 1958, která mapovala éru šéfredaktora Lidových novin Arnošta Heinricha. (na oba texty se můžete podívat zde)
Chci klást důraz na vědeckou práci, sliboval Pernes
Pernes od začátku zdůrazňoval, že chce v nové funkci klást větší důraz na vědeckou práci, více spolupracovat s Akademií věd. "Chci přesvědčit veřejnost, že ústav není politickou institucí. Jeho práce by měla být vědeckým výzkumem," řekl již dříve iDNES.cz Pernes.
Pernesův předchůdce Pavel Žáček musel odejít po kritice kvůli několika skandálům a údajné politizaci ústavu. Pracovník ústavu v časopisu Respekt například zveřejnil dobové policejní informace, podle nichž spisovatel Milan Kundera v roce 1950 udal komunistické policii bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka. Ten si poté odseděl 14 let ve vězení. Kundera, žijící ve Francii, ale obvinění rozhodně popřel.
Žáček ale podobné argumenty odmítá. Na své poslední tiskové konferenci před odchodem dokonce tvůrci článku, za který byl dlouho a tvrdě kritizován, veřejně poděkoval.
problematický nástupHistorik Jiří Pernes se vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (USTR) ujal 1. dubna a vystřídal Pavla Žáčka. Jeho nástup provázela řada problémů. Výběrové řízení vyhrál jen těsnou většinou hlasů členů rady ústavu. Její šéfka Naděžda Kavalírová pak odmítla podepsat jeho jmenovací dekret a rada kvůli tomu narychlo měnila své stanovy. Pernes čelí kritice mimo jiné kvůli tomu, že před změnou režimu v listopadu 1989 navštěvoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu a neuvedl to v životopisu. Proti Pernesovi se kvůli tomu postavila část zaměstnanců, kteří jako Iniciativa neUSTRčených požadovali vypsání nové soutěže. Výběrové řízení podle nich mělo formální nedostatky. |
