Právě reakce na dotaz ohledně jeho postoje k činům bratrů Mašínů patřila v on-line rozhovoru k nejzajímavějším. Pernesovi kritici ho totiž obviňují z ústupků komunistům i sociálním demokratům.
"Několikrát jsem už řekl, že studená válka byla tvrdá a krvavá a že bratři Mašínové na ni reagovali podle svého naturelu. V československých podmínkách byla taktika, kterou zvolili, neobvyklá a dodnes vzbuzuje vášně, ale domnívám se, že kdyby stejně nekompromisně jako oni ke komunismu přistupovali i ostatní jeho odpůrci, nevydržel by u nás těch dlouhých čtyřicet let," řekl Pernes.
Nový šéf ústavu do funkce nastoupil prvního dubna, ve výběrovém řízení porazil Pavla Žáčka, který ústav vedl dva roky.
Celý on-line rozhovor čtěte zde |
Proti Pernesovi se postavila část zaměstnanců a někteří politici. Pracovníci ústavu například tvrdí, že výběrové řízení mělo formální nedostatky a Pernesova kniha Až na dno zrady: Emanuel Moravec by mohla být plagiát. (viz článek o podezření z opisování).
Další kritici mu vyčítají některé pasáže z jeho knihy o Slavkově, kde oslavuje komunistický převrat v roce 1948. Na druhou stranu vznikla i petice, která Pernese podporuje. Podepsali ji především historici a archiváři pracující v ústavu.
Nejsem kůň ČSSD
jiří pernesJiří Pernes vystudoval češtinu, dějepis a muzeologii. Vedl historické muzeum ve Slavkově u Brna a Moravské zemské muzeum v Brně, učil na univerzitách. Specializuje se na dějiny českých zemí na přelomu 19. a 20. století a československé dějiny po roce 1945. |
Po Pernesově nástupu vystoupili z vědecké rady ústavu například bývalý velvyslanec v Německu Jiří Gruša. Ten řekl iDNES.cz, že Pernes byl podle něj do čela ústavu postaven na základě politického tlaku.
Pernes něco takového rezolutně odmítá. "Na to vám mohu dát čestné slovo. S nikým ze sociální demokracie jsem o ÚSTR nikdy nejednal, ostatně ani žádného funkcionáře této strany osobně neznám," reagoval na otázku, která směřovala právě k jeho údajným kontaktům na ČSSD.
Odmítl také obvinění z "kolaborace" s bývalým režimem. "Já jsem nikdy s minulým režimem nesympatizoval a svým životem jsem to dal dostatečně najevo. Kdybych se s KSČ skutečně zapletl, asi bych se nestal doktorem až po pádu režimu KSČ a docentem v 60. letech. Kdybych s nimi sympatizoval, udělal bych lepší kariéru, než že bych skončil jako ředitel muzea o pěti lidech ve Slavkově u Brna," prohlásil Pernes.
Stejně razantně se také snažil vyvrátit obavy, že se bude snažit některé informace v archivech utajovat. Takový krok by byl podle něj v rozporu jak se zákonem, tak jeho osobním přesvědčením.
Pernes: Konec politiky
Pernes od začátku zdůrazňoval, že chce v nové funkci klást větší důraz na vědeckou práci, více spolupracovat s Akademií věd. "Chci přesvědčit veřejnost, že ústav není politickou institucí. Jeho práce by měla být vědeckým výzkumem," řekl již dříve iDNES.cz Pernes.
Pernesův předchůdce Pavel Žáček musel odejít po kritice kvůli několika skandálům a údajné politizaci ústavu. Pracovník ústavu v časopisu Respekt například zveřejnil dobové policejní informace, podle nichž spisovatel Milan Kundera v roce 1950 udal komunistické policii bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka. Ten si poté odseděl 14 let ve vězení. Kundera, žijící ve Francii, ale obvinění rozhodně popřel.
Žáček ale podobné argumenty odmítá. Na své poslední tiskové konferenci před odchodem dokonce tvůrci článku, za který byl dlouho a tvrdě kritizován, veřejně poděkoval.
