Miloslav Vlček je dobrým příkladem toho, jak se v Česku volí šéf Sněmovny. Zastupoval opoziční stranu - nikoliv proto, že by vláda opozici tento post přenechala, ale na základě dlouhých a úporných jednání po volební remíze.

Miloslav Vlček je dobrým příkladem toho, jak se v Česku volí šéf Sněmovny. Zastupoval opoziční stranu - nikoliv proto, že by vláda opozici tento post přenechala, ale na základě dlouhých a úporných jednání po volební remíze. | foto: David Neff, MAFRA

Nechat soupeře vést Sněmovnu? Nutné zlo, kterému politici říkají dobrý zvyk

  • 264
ČSSD trvá na tom, aby jí rodící se pravicová koalice přenechala post šéfa Sněmovny. Úřadující šéf strany Bohuslav Sobotka připomíná, že sociální demokraté vyhráli volby, a apeluje na politickou kulturu. Pohled do minulých volebních období ale říká: v Česku se rytířské přenechání této pozice soupeři nenosí.

"Jsem přesvědčen o tom, že uplatnění zásady 'většina bere vše' nepomůže zlepšení politické kultury v Poslanecké sněmovně. ODS, VV a TOP 09 nerespektují fakt, že volby vyhrála ČSSD a má i nejvíce poslanců," tvrdí úřadující šéf oranžových Bohuslav Sobotka.

Jeho strana sice vyhrála volby, pod bývalým předsedou Jiřím Paroubkem ale přišla o koaliční potenciál. A dnes občanští demokraté, Věci veřejné a TOP 09 naznačili, že křeslo třetího nejvyššího ústavního činitele v zemi obsadí vlastním člověkem. (čtěte Vést Sněmovnu má zástupce koalice)

Ještě před několika dny přitom předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg k přenechání postu ČSSD říkal: "U strany, která je nejsilnější ve Sněmovně, je to naprosto možné. Odpovídá to dobrým zvyklostem."

JAK SE VOLÍ PŘEDSEDA

Předsedu Poslanecké sněmovny volí poslanci tajně, nelze tedy zjistit, kdo jak hlasoval.

Opozice disponovala předsedou Sněmovny ve třech z pěti uplynulých funkčních období Sněmovny, ani jednou ovšem vláda nenechala toto křeslo opozici dobrovolně.

Nejsilnější strana disponovala předsedou Sněmovny ve dvou z pěti minulých volebních období. V obou případech (1992-1996 ODS, 2002-2006 ČSSD) zároveň nejsilnější strana vládla.

Schwarzenberg ovšem žil v letech 1948-1989 v emigraci. Pohled do historie říká: v České republice dobrovolné přenechání křesla šéfa Sněmovny komukoliv vůbec žádným "dobrým zvykem" není.

Klaus na Zemana, Zeman na Klause

V roce 1992 vyhrála volby ODS a v čele Sněmovny, kde měla jí vedená pravicová koalice většinu, stanul občanský demokrat Milan Uhde.

O čtyři roky ODS zopakovala volební vítězství, ale skládala jen menšinovou vládu disponující 99 ze 200 poslanců. Hned v prvním kole volby předsedy Sněmovny uspěl předseda ČSSD Miloš Zeman se 103 hlasy, za protikandidáta měl jen republikána Jana Vika.

Když Klausova vláda padla, konaly se v roce 1998 mimořádné volby. Vyhrála je ČSSD, nedohodla se ale na vládě s menšími stranami. Uzavřela opoziční smlouvu s ODS, díky jejíž toleranci Zeman vládl. A šéfem Sněmovny se stal tehdejší předseda ODS Václav Klaus. ČSSD vlastního kandidáta nepostavila.

Když v roce 2002 vznikla většinová vláda ČSSD, Unie svobody a KDU-ČSL, vyhoupl se do čela Sněmovny sociální demokrat Lubomír Zaorálek. Ve druhém kole získal 101 hlasů - přesně tolik, kolik měla vládní koalice. Kandidátem ODS tehdy byl Václav Klaus.

V roce 2006 volby dopadly remízou a volba Miloslava Vlčka z ČSSD byla výsledkem velmi komplikovaných jednání. Jako velmi reálná se totiž jevila možnost, že selžou dva pokusy o sestavení vlády iniciované prezidentem a že napotřetí bude výběr předsedy vlády právě na šéfovi Poslanecké sněmovny.

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka je poslancem od roku 1996, zúčastnil se tedy dosud čtyř voleb předsedy Sněmovny. Protože žádná polistopadová vláda dobrovolně křeslo předsedy Sněmovny opozici nepřenechala, je Sobotka opatrnější: nezdůrazňuje, že ČSSD je (či bude) stranou opoziční, ale argumentuje tím, že volby vyhrála.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video