„Rozhodnutí je výsledkem debat, které jsme vedli s panem premiérem, zástupci České lékařské komory a odbory. Z mého pohledu nebylo možné akceptovat navyšování platů podle tabulek, což dopadne na nemocnice, aniž by se nutně všem nezvýšily úhrady,“ naznačil nové rozhodnutí ministr Adam.
Meziroční nárůst úhrad (2021 - 2022) tak bude představovat téměř
9 %, což je celkem 37 miliard korun. Na zdravotní péči půjde příští rok
411 miliard korun a celkové výdaje na náklady ve zdravotnictví budou činit 439,5 miliardy.
„Jde o výrazný nárůst, ale myslíme, že systém veřejného zdravotního pojištění jej zvládne,“ dodal ministr ve shodě s náměstkem ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Davidem Šmehlíkem. Úhradová vyhláška bude vydána do konce října.
Předseda Rady poskytovatelů zdravotní péče Vladimír Dvořák na rozhodnutí reagoval, že Rada konzistentně nárůst tarifů považuje za demotivující krok špatným směrem, přesto naznačil, že zmíněný kompromis vnímá jako přijatelný.
Selektivní zvyšování tarifů by bylo zničující
„Podařilo se, že se nebudou jen selektivně zvyšovat tarify, jak chtěly odbory vedené paní Žitníkovou (předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková – pozn. red.), což by bylo pro mnohé provozovatele zdravotních služeb zničující. Takhle se snad podaří zvýšit mzdy všem, kteří si to zaslouží a současně i zlepšit péči o pacienty,“ doplnil.
Růst platů zdravotníků požadovala od počátku Česká lékařská komora i odbory, a to původně ve výši 10 %. Zástupci praktických lékařů pro dospělé i děti, gynekologů, zubařů, ambulantních specialistů a Hospodářské komory ČR však v otevřeném dopise premiérovi Andreji Babišovi uvedli, že desetiprocentní růst považují za neadekvátní a „v rozporu s dobrými mravy,“ neboť platy ve zdravotnictví rostly v posledních letech víc než v jiných oborech.
Ve vyjádření dále stálo, že: „… Pokud zaměstnavatel nemůže díky plošnému navyšování platů diverzifikovat odměňování jednotlivců, je výsledkem ztráta motivace a pokles kvality. Již dnes tvoří osobní náklady u některých poskytovatelů až 90 % veškerých nákladů, což jim znemožňuje investovat odpovídající prostředky do modernizace, ale často i do rekonstrukce a běžné údržby zastaralých budov. Přirozená soutěž mezi poskytovateli zdravotních služeb je pak hybatelem rozvoje zdravotnictví jako celku.”
