1. Soudní specializace na sexuální kriminalitu
Od prvního ledna novela jedna jednacího řádu pro okresní a krajské soudy zavede specializaci v trestných činech v oblasti sexuální kriminality a domácího násilí. Případy by tak měli posuzovat soudci se zvláštním vzděláním.
Vznik speciálního senátu nebude povinný, rozhodnutí se ponechá na kapacitě a organizačních možnostech jednotlivých soudů. „Je problém, že v některých okresech, typicky v jižních Čechách, jsou soudy skutečně malé, je tam třeba do deseti soudců, takže někde prostě není možné specializace takhle jasně nařizovat,“ uvedl náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN).
Citlivější soudce. Sexuální trestné činy mají řešit nové specializované senáty |
Ministerstvo tak chce zajistit empatický přístup ke zvlášť zranitelným obětem. Mimo jiné jde například o citlivé vedení výslechu nebo zamezení přímého kontaktu s obžalovaným, například prostřednictvím audiovizuální techniky. Soudce by také měl zabránit útokům proti oběti ze strany obviněných či obhájců.
2. Novela zákona o silničním provozu
Od dubna novela zákona o silničním provozu zavede terapeutické programy pro řidiče. Ty budou určeny především pro lidi, kteří přišli o řidičské průkazy. Jejich absolvování bude podmínkou pro vracení průkazu v případech, kdy soud či správní úřad zakázal pachateli řídit na 18 měsíců, případně dotyčný odmítl test na alkohol nebo omamné látky.
Nový bodový systém i možnost řídit už od 17 let. Chybí jen podpis prezidenta |
Terapeutický program může nařídit státní zástupce či soud. Udělat to budou moci v v rámci podmíněného zastavení trestního stíhání, odložení podání návrhu na potrestání či upuštění od výkonu potrestání.
3. Povinné zajištění advokáta mladším 15 let
Parlament projedná změnu změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže, která by měla začít platit od 1. července příštího roku. Pokud se schválí, policie povinně bude muset v případech vyšetřování dětí mladších než 15 let jim zajistit advokáta.
Při vyšetřování mladších než 15 let jim bude muset policie zajistit advokáta |
Podle současné české praxe totiž dítě nemusí mít obhájce při policejním objasnění a zadokumentování činu. Týká se to například ohledání místa činu a zajištění stop nebo také podání vysvětlení na policii.
Opatření si podle odhadu ministerstva spravedlnosti vyžádá ročně 23 až 25,5 milionu korun. „Návrh zákona reaguje na nedostatky vytýkané České republice v rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva,“ řekl v Poslanecké sněmovně šéf resortu Pavel Blažek (ODS).
Poslanci návrh podpořili na začátku prosince v prvním čtení, projedná ho ústavně-právní výbor Sněmovny.
4. Jmenování vedoucích státních zástupců
K prvnímu červenci by také měla vejít v platnost novela o státním zastupitelství, kterou zatím projednává Parlament. Ta upraví především proces jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců.
„Novela se předkládá hlavně proto, aby se zavedlo funkční období vedoucích státních zástupců. Zatím to máme neupraveno a v praxi to znamená, že vedoucí státní zástupci jsou de facto neodvolatelní,“ uvedl Blažek v květnu.
24. května 2023 |
V praxi to bude znamenat, že všichni vedoucí státní zástupci budou mít stanovené sedmileté funkční období. Zavedená také bude možnost jejich odvolání v kárném řízení. Nyní nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti a kabinet ho na návrh ministra může odvolat bez udání důvodů.
5. Zkrácení doby oddlužení
Zamýšlená novela insolvenčního zákona měla začít platit od 1. ledna. Kvůli projednávání v Poslanecké sněmovně ale resort spravedlnosti odhaduje, že v platnost vejde v první polovině příštího roku.
Hlavní změnu, kterou novela přinese, je zkrácení doby oddlužení na tři roky pro fyzické osoby. Nyní je maximální na pět let, do tří let může oddlužení nastat v případě, že člověk dokáže splatit 60 procent svých závazků.
Kratší oddlužení pocítí i veřejné rozpočty, varuje expert na insolvence |
„Pro vybalancování dopadů zkrácení doby oddlužení jsou zpřísněny požadavky na řádné plnění povinností dlužníka. Lze říci, že pro řádné plnění povinností musí dlužník v průběhu plnění splátkového kalendáře plně využívat svůj příjmový potenciál a dosahovat adekvátní mzdy,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Pokud člověk bude v oddlužení opakovaně, bude pro něj platit klasická pětiletá doba. Bude také možné ji prodloužit či oddlužení zrušit, pokud nebude dlužník například spolupracovat či informovat insolvenčního správce o dalších příjmech.
6. Hromadné žaloby
Od poloviny příštího roku by měl vstoupit v platnost zákon o hromadném občanském řízení soudním a doprovodná novela souvisejících předpisů. Ty umožní poškozeným zákazníkům podávat hromadné žaloby.
Vzniká zákon o hromadných žalobách. Spotřebitele spíše odradí, varují experti |
Zákon by pomoci například v podobných případech, jako byl pád skupiny Bohemia Energy, která v roce 2021 oznámila konec dodávek pro zhruba 900 tisíc odběrných mís. Zákazníci pak museli přejít k dodavatelům poslední instance a prodražily se jim účty.
Žalobcem budou jen kvalifikované neziskové organizace, které budou muset splnit kritéria ministerstva průmyslu a obchodu a zapsat se do seznamu vedeného Evropskou komisí.
Skupina bude muset mít minimálně 20 poškozených. Ti se do řízení budou muset sami přihlásit. Zákon je zatím v procesu projednávání Poslaneckou sněmovnou.
7. Digitalizace justice
Příští rok se postupně začne zavádět elektronický spis v rámci novely vyhlášky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy. Ta navrhuje dálkové nahlížení do elektronického spisu. Účastníci trestního řízení a jejich advokáti tak nebudou muset fyzicky k soudu.
Prokázat svou totožnost budou muset skrz elektronické identity. Součástí spisů budou i zvukové a obrazové záznamy z jednání. To by mělo být možné už v březnu příštího roku.
8. Budoucí změny
V příštím roce také bude pokračovat projednávání návrhů, které by měly začít platit až v roce 2025. Jedná se například o zrušení Rejstříku trestů jakožto instituce. Výpisy a opisy z evidence trestů pak bude vydávat samotné ministerstvo spravedlnosti.
Změní se také pravidla nakládání s penězi vězňů. Vězněným lidem v exekuci totiž nemusí Vězeňská služba ponechat žádné finanční prostředky a na dluhy tak jdou jejich důchody i dary od rodiny. Někteří vězni tak ani nemají třeba na nákupy ve vězeňské prodejně.
Blažek navrhuje novou definici znásilnění založenou na zásadě „ne znamená ne“ |
Nová legislativa by tak měla zajistit, že odsouzení budou mít zaručenou minimální měsíční částku, kterou budou moct použít, jak uznají za vhodné. Odsouzeným také bude ve výkonu trestu dávána část peněz do finanční rezervy, kterou dostanou po propuštění. Mělo by jim to usnadnit propuštění z vězení.
V případě schválení novely trestního zákoníku od ledna 2025 by měla vejít v platnost redefinice znásilnění. Ta bude založená na zásadě „ne znamená ne“, ať už bude nesouhlas vyjádřen slovně, gestem či pláčem. Případy, kdy tak učinit nemůže pro určitou objektivní překážku, ať již fyzickou nebo psychickou, se pak navrhuje řešit zakotvením výslovné definice bezbrannosti v trestním zákoníku.
Bezbrannost bude otevřená, takže se do ní bude počítat nemožnost dát souhlas například kvůli nemoci, spánku, duševní poruše, silné opilosti, spoutání či silnému ochromujícímu stresu.
