Michal z Prahy měl dvouletou smlouvu s dodavatelem elektřiny Kolibřík energy. Když ale společnost v říjnu 2021 zkrachovala, musel ze dne na den přejít do režimu dodavatele poslední instance. Smlouva, kterou s ní měl Michal podepsanou, přitom platila až do konce roku 2022.
Michalovi tak vznikly zbytečné náklady a Kolibřík energy nedostál svým smluvním závazkům. Domoct se náhrady škod je ale problém. Spotřebitelé totiž mohou firmu žalovat jen jednotlivě. S vysokými náklady a bez jistoty výhry. Důvodem je, že České republice stále chybí zákon o hromadných žalobách. A to navzdory faktu, že jí povinnost tento zákon schválit uložila evropská směrnice do 25. prosince 2022.
Podvedli stovky lidí a není na ně metr. Pomohla by hromadná žaloba |
V Michalově případě se podařilo věc obejít. „Dodavatele jsem měl zprostředkovaného přes Skautskou energii, která spojuje více odběratelů a hromadně jim soutěží dodávky energií. Ti se tak rozhodli proti Kolibřík energy zahájit právní kroky,“ popsal Michal.
Pohledávky spotřebitelů tak převzala externí společnost a soudí se ona. Když uspěje, nechá si domluvený podíl a zbytek předá poškozeným bývalým zákazníkům.
Ne v každém případě, kdy firma nějak poškodí svého zákazníka, je ale možné takto postupovat. „Představme si, že nepoctivý podnikatel vybírá nezákonné poplatky nebo smluvní pokuty. Částka, o níž nepoctivý podnikatel každého spotřebitele připraví, je však relativně nízká. Spotřebitelé se takovému jednání nebrání, jelikož zvažují, zda se jim vyplatí věnovat čas vleklému a nákladnému soudnímu sporu s ekonomicky silnějším subjektem,“ popsala Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Firmě tak vše projde. Na úkor stovek či tisíců poškozených.
Novinka v podobě hromadné žaloby
Tento dluh by mohli zákonodárci brzy splatit. Ministerstvo spravedlnosti na začátku ledna poslalo do připomínkového řízení návrh zákona, který by zákazníkům umožnil společnosti hromadně žalovat. Podle resortu tak dojde k „odbřemenění soudů“ – když se totiž nyní spotřebitelé bránit rozhodli, o každém případu musel soud rozhodovat zvlášť – a posílení práv spotřebitelů.
„Konečně je cílem zajistit jednotu soudního rozhodování ve stejných věcech, což se pozitivně projeví na důvěře v českou justici,“ uvádí dále ministerstvo v důvodové zprávě.
Byli jste někdy v situaci, kdy byste využili možnosti podat hromadnou žalobu?
V praxi by žaloby podle nového zákona vypadaly tak, že se spotřebitelé aktivně nahlásí některému z předem určených neziskových subjektů, jako je třeba zmíněný dTest nebo Sdružení českých spotřebitelů, kteří budou na seznamu ministerstva průmyslu a obchodu.
Ze zákazníků se stane takzvaný zúčastněný člen skupiny. Nebude účastníkem řízením a jeho pravomoci budou omezené pouze na to, zda se k žalobě připojit chce, nebo ne.
Povinnost hájit zájmy skupiny bude mít již zmíněná nezisková organizace. Ta se bude prostřednictvím právníka s firmou soudit, žalobu zaplatí a ponese veškerá rizika.
Spíš odrazující, míní odborníci
Odborníci ale v návrhu zákona vidí hned několik problémů. Když totiž takovou věc resort připravuje, musí myslet na dvě věci. Jednak aby poškozeným zákazníkům stálo za to se soudně bránit. Pak ale také na to, aby nedošlo ke zneužívání zákona k neoprávněným žalobám. A právě to ministerstvo nezvládlo.
„Aby princip fungoval, musí být nastaven tak, aby lidé dávali žaloby v situacích, kdy opravdu mají validní nárok a skutečně jim vznikla škoda, a naopak nedocházelo k situacím, kdy je nárok neopodstatněný, ale i tak se advokátovi vyplatí ji podat, jen aby z firmy něco vysoudil. Takovým žalobám říkáme šikanózní nebo frivolní,“ vysvětlil Libor Dušek, vedoucí Katedry národního hospodářství Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Odškodné vyplácí stát pozdě a pomalu, zjistila kontrola v Blažkově resortu |
Právě to ale podle něj návrh správně nekombinuje a naopak jde příliš na ruku firmám. Zákazníky bude od žalob spíše odrazovat.
Důvodů je celá řada. Zákon podle aktuálního návrhu například umožní hromadné žaloby pouze u spotřebitelských sporů. Lidé se tak nebudou moci hromadně soudit třeba v případě, kdy bude jejich újma způsobena poškozením životního prostředí, nebo v případě poškození akcionářů.
Restriktivně je pak podle něj nastavené i to, kdo může jménem poškozených zákazníků žalobu podat, nebo fakt, že zákonodárce zvolil takzvaný „opt-in“ systém.
S tím souhlasí i Hekšová z dTestu. „S přihlašovacím, takzvaným ‚opt-in‘, modelem zásadně nesouhlasíme. V tomto režimu se případné závěry soudu netýkají všech poškozených spotřebitelů, ale jen těch, kteří se aktivně, včas a stanoveným způsobem k řízení přihlásí, což podstatu hromadného řízení do značné míry paralyzuje,“ míní.
Kromě toho se tak podle Hekšové zvyšují náklady daných organizací na žalobu, musí totiž vynaložit energii na vyhledávání poškozených.
„Odhlašovací režim, takzvaný ‚opt-out‘ je obecně levnějším řešením a jeho prostřednictvím lze získat odškodnění pro větší skupinu poškozených spotřebitelů. Přihlašovací režim navíc, oproti systému odhlašovacímu, logicky vede k mnohem nižší míře účasti oprávněných spotřebitelů,“ dodává.
Pár kliknutí ho přišlo draho, za registraci má zaplatit pět tisíc |
V současné podobě tak podle ní u návrhu mnohdy převládne takzvaná racionální apatie a poškození zákazníci své nároky neuplatí. „Opt-out“ režim by naopak odstranil bariéry přístupu k právním prostředkům pro zranitelné spotřebitele.
Dušek dál upozorňuje na to, že když spotřebitelé spor vyhrají, firma zaplatí jen vzniklou škodu. Odměna advokáta, hradící jeho náklady, se strhává z této částky. Naopak když spotřebitelé prohrají, firma dostane úhradu nákladů. „Je to nesymetrické a zvýhodňuje to firmy, které protiprávně poškozují spotřebitele,“ říká.
Kromě toho je stále ve hře varianta, že odměna advokáta by byla jen pět procent vysouzené částky. Tak nízká odměna je vysloveně demotivační.
„Zákon je prakticky nepoužitelný,“ souhlasí také právník Petr Němec. Poukazuje přitom i na již zmíněný fakt, že žalobu budou moci podávat jen neziskové organizace věnující se ochraně spotřebitele, které už fungují tři roky. „Takové subjekty spočítáte na prstu jedné ruky. Hromadná žaloba je však nákladná záležitost a neziskové organizace nejsou zrovna bohaté subjekty,“ říká.
Hekšová v této souvislosti hovoří přímo o tom, že systém hromadných žalob nebude dlouhodobě finančně udržitelný. „Návrh svádí k podávání žalob pouze v jednodušších případech, u nichž lze úspěch s vysokou pravděpodobností předvídat i bez hlubších analýz. Tím však řada případů systematického porušování práv zůstane bez odezvy,“ míní. Upozorňuje ale, že jde stále pouze o návrh. A schválený zákon tak může ve finále vypadat jinak.
