Sněmovní volební model v září 2019

Sněmovní volební model v září 2019 | foto: Median

Preference ANO v září mírně vzrostly, Pirátům, ODS i SPD klesly

  • 794
Hnutí ANO podle zářijového průzkumu společnosti Median mírně posílilo a ve volbách by získalo 31 procent hlasů. Na druhém místě se umístili Piráti a třetí by ve skončila ODS. Mírný zisk zaznamenali výzkumníci u ČSSD a KSČM, naopak sestupný trend mají v posledních měsících preference SPD.

Podle výzkumníků ze společnosti Median mohlo mírný vzestup preferencí hnutí ANO způsobit nedávné rozhodnutí státních zástupců v kauze Čapí hnízdo, kteří zastavili trestní stíhání premiéra a lídra hnutí Andreje Babiše.

„Jestli se jedná o jednorázový nárůst preferencí spojený právě s touto událostí, nebo zda půjde o dlouhodobý trend, nám ukáží až volební modely v následujících měsících,“ komentují výsledky průzkumu.

Na druhém místě by s 13,5 procenta skončili Piráti, kteří oproti srpnovému modelu lehce oslabili. Stále však se drží před ODS, kterou by volilo 12, 5 procenta dotázaných.

Na čtvrtém místě v průzkumu skončilo hnutí SPD, které by volilo 7,5 procenta respondentů. Oproti srpnu hnutí ztratilo procento. Podle analytiků Medianu se potvrdil sestupný trend preferencí SPD, které klesají již čtyři měsíce.

Sněmovní volební model v září 2019

ČSSD naopak posílila o půl procenta a její podpora by se ve volbách pohybovala kolem 7 procent. O půl procenta více lidí by oproti minulému měsíci volilo také KSČM, které by svůj hlas dalo 6,5 procenta dotázaných.

Starostové, lidovci a TOP 09 těsně nad hranicí pěti procent

Mírně nad hranicí nutnou po vstup do Poslanecké sněmovny se umístilo  STAN, TOP 09 a KDU-ČSL. Všechny strany by dostaly 5,5 procenta hlasů. „S ohledem na potenciální výši zisků a na statistickou odchylku tak mají všechny tři subjekty podobnou šanci na vstup do sněmovny,“ dodala k výsledku agentura Median.

Účast u hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny v současnosti avizuje 64 procent respondentů. Podle výzkumníků by k volbám šli spíše starší lidé a lidé s vyšším vzděláním a příjmy. S účasti u voleb by více váhali mladší voliči a lidé bez maturity.

Výzkumníci také upozornili , že více než čtvrtina voličů (celkem 31 procent) si je sice jistá volební účastí, ale váhala by ještě o tom, komu hlas nakonec hodí. A 13,5 procenta dotázaných není jisto jak účastí, tak stranou. Podpora stran se tedy podle Medianu může dynamicky měnit a lze pouze spekulovat, která ze stran pohybující se na hraně vstupu do Sněmovny, by nakonec uspěla.

Volební jádra a potenciály stran v září 2019

Například Starostové a TOP 09 mají poměrně vysoký tzv. volební potenciál. Ten ukazuje kolik hlasů by mohla strana hypoteticky získat, pokud by ji volili všichni, kteří její volbu vážně zvažují a nevylučují účast u voleb. STAN je podle Medianu pro mnoho lidí stranou, kterou lidé zvažují jako druhou, kterou by volili a to se projevuje právě vysokým procentem potencionálních voličů.

Naopak volební jádro, které tvoří přesvědčení voliči má nejvyšší hnutí ANO. ODS má o jádro o něco větší než Piráti, kteří se v průzkumu umístili druzí. Analytici si to vysvětlují tím, že jejich voliči nejsou tolik přesvědčení o své účasti u voleb.

Nedávno vzniklé hnutí Trikolóra, které vede bývalý poslanec za ODS Václav Klaus mladší by volilo 1,5 procenta respondentů. To je o půl procenta méně lidí, než by volilo mimoparlamentní Stranu zelených.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video