Přechod žáků ze základních škol na střední školy se každoročně týká stovky tisíc dětí a jejich rodičů. Situaci ale musí řešit i pedagogicko-psychologické poradny a kantoři. Průzkum ukázal, že žáci často nastupují na školy, které by si nevybrali.
Podmínky, ve kterých dítě vyrůstá, jsou pro vzdělávání zásadní. Roli podle Ondřeje Nývlta z ministerstva školství hraje socioekonomická situace i vzdělání rodičů. „Žáci těžko překonají špatný vzor, nejlepší šanci nastoupit na vysněné školy tak mají děti vysokoškoláků,“ míní.
Rozhodování žáků ale běžně souvisí především s nabídkou středních škol. „Skutečná poptávka rozhodně není patrná z podaných přihlášek. Žáci a jejich rodiče se snaží přijít s takovou strategií, aby se určitě dostali na nějakou školu, co skutečně chtějí studovat, je až na druhém místě,“ řekl David Greger z Univerzity Karlovy.
Na střední školu za patnáct tisíc. Bez drahého kurzu jsou šance minimální |
Podle něj systém přijímacího řízení o dvou přihláškách nezohledňuje fakt, že si děti nemohou vybírat. „40 % žáků a rodičů v našem výzkumu uvedlo, že by, v případě, že by přijímačky fungovaly jiným způsobem, volilo jiné školy,“ vysvětlil.
Například v Praze a Středočeském kraji chce 85 % žáků základních škol odmaturovat. 25 % škol v Praze a 42 % ve středních Čechách ale nabízí pouze obory bez maturity.
Dostaly se vaše děti na střední školu, na kterou skutečně chtěly?
Děti i jejich rodiče se bojí, že se na vysněné školy nedostanou. „V případě, že by mohli podávat například pět přihlášek, vypadal by výběr jinak – především rodiče by se pak mnohem raději rozhodovali pro školy s všeobecným vzděláváním,“ uvedl Greger.
Digitální podobu přihlášek na střední školy spustíme od února, slibuje Cermat |
Situace se podle odborníků měla začít řešit už dávno. Podle Nývlta z ministerstva školství se na preferovanou školu nedostalo, nebo ani nehlásilo 31 % studentů. „Tehdy šlo o slabý ročník, teď se bude situace jen zhoršovat a studovat vysněný obor bude stále náročnější,“ objasnil.
To potvrzuje i to, že na základě zkušeností loňských deváťáků, kteří často řešili přeplněné školy a stres v druhém kole přijímacího řízení, začínají děti s přípravou dříve. Často přerušují mimoškolní aktivity a opouští své zájmy už v osmém ročníku a denně se připravují na přijímačky.
Přijímací zkoušky na střední školy čekají příští rok i žáky základní školy Stod na Plzeňsku. Většina jich řeší hlavně vzdálenost od domova. „Vybral jsem si obor ekologie a životní prostředí, líbí se mi i programy, které škola má a chci mít nějakou budoucnost, je pro mě ale zásadní i to, že nemusím nikam dojíždět,“ řekl deváťák Matyáš.
Drahé doučování k přijímacím zkouškám vyřeší aplikace, Cermat ji spustil zdarma |
Jeho spolužák Antonín souhlasí. „Blízkost je důležitá, taky vybírám na základě svých schopností, chci dělat to, v čem budu dobrý,“ vysvětlil. Na vlastní dovednosti spoléhá taky Nela, která se hlásí na gymnázium. „Zajímá mě poměr přijatých a nepřijatých žáků, porovnávám počty bodů se svými výsledky, abych věděla, jestli se dostanu, jakou mám šanci,“ vylíčila.
S češtinou bude muset u přijímaček zabojovat žák z Ukrajiny Bohdan. „Jsem v Česku skoro rok a gramatika pro mě není vůbec jednoduchá, doufám, že se i tak dostanu na dobrou školu,“ strachuje se. Bohdana u přijímacího řízení nečeká stejný test, jako jeho české spolužáky, projde ale pohovorem.
Pevně rozhodnutá je žačka deváté třídy Valerie. „Určitě půjdu na střední odbornou školu blízko domova, byla jsem na dni otevřených dveří a stoprocentně tam moje rozhodnutí potvrdili. Myslím si, že by se každý měl jít na školu, kam chce jít, předem podívat,“ poradila spolužákům.
Učitelů je až moc, hájí škrty úvazků ve školství ministr Bek. Chce kompromis |
Lída se jako jediná z celé deváté třídy rozhodla na střední školu dojíždět. „Chci na konkrétní školu a nevadí mi každý den trávit dlouhou dobu na cestě, myslím si, že do budoucna se mi to vyplatí,“ stojí si za svým žačka.
Podle Silvie Pýchové z Expertní komory kariérového poradenství děti potřebují s výběrem dalšího vzdělání poradit. „Rodiče a učitelé nemusí mít úplně dobrou představu o trhu práce. Znají svou práci a proces, který je k ní dovedl, ten u dnešních žáků může být ale úplně odlišný,“ vysvětlila.
Pýchová říká, že je třeba počítat s uplatitelností v dlouhodobém měřítku. „Můžeme se bavit třeba o mobilitě v rámci Evropské unie, z Bruselu chodí dotazy, proč Češi nepracují ve struktuře Evropské komise, oproti ostatním členům u nás ta touha prostě není, protože lidé nad takovou možností vlastně vůbec nepřemýšlí,“ pokračovala.
Odklady vzdělání nepomáhají. Kde jich je víc, tam roste počet neúspěšných žáků |
Kariérní poradenství proto podle ní potřebuje reformu. „Otázka je, zda pracovníci těchto služeb na školách mají vůbec nějakou vazbu na svět práce. Jaké informace děti dostávají? Chodí třeba na nějaké exkurze? To jsou všechno otázky, na které je třeba se ptát a vyřešit je, aby se školáci dokázali lépe rozhodovat,“ míní.
Hlavní je komunikace s rodiči. „Cílovou skupinou jsou rodiče, kteří musí porozumět své roli v tomto procesu, do kterého by se měli zapojovat. Znát příležitosti pro svoje děti a dokázat jim při rozhodování o střední škole pomoci. Většinou pro ně chtějí všeobecné vzdělání, což může být dobrá cesta, ale ne pro každého žáka,“ shrnula Pýchová.
