Revize kotlů na tuhá paliva budou moci provádět servisní technici. A právě oni rozhodnou, zda je kotel vyhovující, musí se na něm provést nějaké opravy, nebo se musí úplně odpojit.
Další novinkou je, že v roce 2022 už nebude možné mít doma kotel na tuhá paliva nižší třídy než tři. Podle ministra životního prostředí to fakticky znamená, že některé domácnosti se zastaralým kotlem čeká výměna kotle. "Náklady na pořízení toho kotle jsou zhruba 80 tisíc," uvedl Chalupa.
"Na druhou stranu v takovém kotli lidé spálí za rok o čtvrtinu až třetinu uhlí méně, protože tyto kotle mají větší výhřevnost, o polovinu sníží množství tuhých látek vypouštěných do ovzduší," vysvětlil ministr. Investice do nového kotle se lidem vyplatí za zhruba 15 let. Pokud žadatel získá dotaci na výměnu kotle, mohla by se podle Chalupy investice vrátit už do čtyř až pěti let.
Například v Moravskoslezském kraji, kde je nejhorší ovzduší, topí 55 tisíc domácností tuhými palivy. Kolik lidí má ale zastaralý kotel a bude si muset časem pořídit nový, o tom stát přehled nemá.
Dárek průmyslu. Skončí poplatky za znečišťování ovzduší
Zatímco lidi s kotlem na tuhá paliva čeká nová povinnost, firmám, velkým znečišťovatelům ovzduší, věnovali poslanci v pátek dárek.
Prošel pozměňovací návrh Jana Bureše z ODS, který škrtl od roku 2016 poplatky za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek. Za tuhé znečišťující látky by měly společnosti platit jen do konce roku 2021. Prosadila to pestrá hlasovací koalice - část poslanců ODS, ČSSD, TOP 09 a většina komunistů.
"Je také třeba myslet na konkurenceschopnost průmyslu a na teplárny. Náklady pro ně budou v příštích letech vzrůstat. V příštím roce končí bezplatné přidělování povolenek. Třicet procent povolenek se bude nakupovat v aukcích," argumentoval Bureš. Náklady na nákup povolenek by za znečišťování by musely teplárny promítnout do cen a dopadlo by to na občany, tvrdí Bureš.
Proti tomu, že poslanci škrtli poplatky pro znečišťovatele, protestovala nevládní ekologická organizace Greenpeace. "Podoba zákona, jak prošel, je nedostatečná," řekl iDNES.cz Jan Freidinger z Greenpeace.
"Z toho také radost nemám, to nezakrývám," uvedl ministr Chalupa. Poslanci v této věci původní návrh radikálně změnili. Ministerstvo životního prostředí a vláda chtěly, aby se mezi lety 2017 a 2021 poplatky, které musí znečišťovatelé platit, naopak postupně zvyšovaly až na 3,5násobek současné sazby. Pak se měly z roku na rok zvednout ještě jednou na dvojnásobek.
Ministr Chalupa zdůraznil, že schválený zákon počítá s tím, že pokud bude chtít někdo postavit nějakou továrnu nebo průmyslový podnik, který by znečišťoval ovzduší, bude muset být jiný zdroj znečištění vyřazen, aby celková zátěž po ovzduší nenarostla. Zákon předpokládá i vznik nízkoemisních zón ve znečištěných městech, lázeňských městech a obcích v chráněných územích.
