Zrušené ustanovení zákona říkalo, že při podání podnětu k zahájení správního řízení vybere úřad 10 tisíc korun ke každé veřejné zakázce. Pokud podávalo podnět více lidí společně, vybíral se poplatek pouze jednou. Poplatek se nevracel, nebylo ani možné rozhodnout o osvobození nebo prodloužení lhůty.
Právní úpravu kritizovali protikorupční aktivisté i ombudsmanka Anna Šabatová, která také žádala vládu o zrušení desetitisícového poplatku. Poukazovala na to, že po změně zákona výrazně klesl počet podnětů k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Naopak podle zastánců měl poplatek zabránit zneužívání podnětů k zahájení správního řízení.
Transparency International se soudila o zrušení poplatku už od roku 2016, kdy byl zavedený. Podle organizace šlo o protiústavní omezování veřejné kontroly a Ústavní soud byl posledním stupněm, kam v dubnu letošního roku podali stížnost, která byla spojená s návrhem na zrušení zákona.
„Jde o vítězství nejen naše, ale především občanů. Veřejná kontrola zakázek a férové soutěže má opět zelenou,“ hodnotí rozhodnutí Ústavního soudu David Ondráčka, ředitel TI.
„Jde o vítězství nejen naše, ale především občanů. Veřejná kontrola zakázek a férové soutěže má opět zelenou,” hodnotí rozhodnutí @usoud_official @David_Ondracka, ředitel TI.
https://t.co/jUTGYJFsTp
Poplatky jsou pryč, zrušení zákona trvalo tři roky
Podněty na pochybné veřejné zakázky chodí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Podle TI ale kvůli poplatku takřka přestaly chodit a veřejná kontrola hospodárnosti využívání veřejných peněz silně poklesla. Organizace proto chtěla změnu u Krajského soudu v Brně či Nejvyššího správního soudu. Žádný ale návrhům nevyhověl.
