Za chaos v Libanonu může i uprchlická krize, říká rodák z Bejrútu

  • 39
Úterní ničivá exploze, která si v libanonském hlavním městě Bejrútu vyžádala několik tisíc zraněných a 137 mrtvých, rozdmýchala v již nespokojených občanech ještě větší hněv. „Pochybuji, že by došlo k tomu, že by nějakého politika pověsili, ale u premiéra by byl na místě odchod,“ řekl libanonský novinář Hassan Ezzeddine v rozhovoru pro iDNES.cz.

„Ačkoli je hodně konspiračních teorií, je velmi brzo hovořit o tom, zda se jednalo o teroristický útok,“ řekl Ezzeddine, který žije v Česku. V Bejrútu má však rozsáhlou rodinu: „Říkají, že je to něco, co ještě nikdy nezažili, ani během občanské války. Je to něco tak strašného, nejde to popsat.“

Celý rozhovor v podcastu:

Šéf libanonských bezpečnostních složek Abbas Ibrahim ve středu uvedl, že úřady zabavily „vysoce výbušný materiál“ již v roce 2014 a uložily jej do skladu, který je jen několik minut od bejrútské obchodní čtvrti. Uskladnění ovšem neodpovídalo předpisům. „V Libanonu vládne zmatek, k tomu je tam velké množství korupce, politický chaos a špatná ekonomická situace, která trvá několik let. Chaos se projevil i v případě této lodi, která ledek vezla,“ okomentoval novinář.

Někteří Libanonci nyní zároveň volají po trestu smrti pro představitele vlády, kteří explozi dopustili. V Libanonu v současnosti trest smrti platí, ale několik let se neuplatňuje. „Evropská unie na Libanon tlačí, aby zmodernizoval zákony a trest smrti zrušil. Pochybuji, že by došlo k tomu, že by nějakého politika pověsili,“ myslí si Ezzeddine. Lidé jsou podle něj v šoku a jejich první reakce jsou dost citlivé. Podle jeho názoru však tragédie povede k významným změnám v politické struktuře.

Výbuch ukazuje na nedbalost

Bejrút již navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Libanonci Francii považují za svou matku, protože země byla francouzskou kolonií. Když Macron přijde s nabídkou pomoci, myslím, že na to libanonský lid uslyší,“ míní Ezzeddine.

Výbuch ledku v Bejrútu

Vztek lidí vůči vládě, která několik let nedokázala zajistit základní věci, jako je elektřina nebo čistá voda, v zemi narůstal již před výbuchem. „Místo toho, aby se modernizovala infrastruktura, jen zastarávala. Nespekuloval bych o odchodu prezidenta, ale u premiéra by to bylo na místě. Exekutivní moc musí řešit každodenní problémy normálních občanů, prezident je otázka různých koalic a dohod. Nejdřív by byla na místě vládní změna,“ popsal novinář. 

Libanonské hlavní město Bejrút se kdysi nazývalo Paříží Blízkého východu, ale země si prošla komplikovaným obdobím. Občanská válka, spory s Izraelem, působení Hizballáhu či Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) si vyžádaly svou krutou daň a země se dostala do občanských válek a ekonomických problémů. Své dělá i politické zřízení země a parlament, který je rozdělen ne podle demokratických principů, ale půl na půl pro křesťany a muslimy.

„Pro mě osobně je právě to rozdělení na základě náboženského systému jeden z negativních jevů, který nevede k pokroku, ale ke stagnaci. Proto žádáme o změnu systému, aby byl demokratický, po západním vzoru, aby byl parlament rozdělen na základě politického systému,“ řekl Ezzeddine.

Mezi další problémy země patří obrovské zatížení migrační vlnou ze Sýrie. „Libanon to na začátku zvládal, ale když uprchlíci dosáhli téměř milionu a půl (země má 4,5 milionu obyvatel), byla to obrovská rána. Když přibylo tolik lidí, byla to velká zátěž,“ podotýká.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video