Imunita Co virus v těle způsobuje?
Nemoc covid-19 způsobuje virus SARS-CoV-2, který patří mezi koronaviry. Je podobný viru, který v minulosti způsobil epidemii nemoci SARS a vykazuje se i podobnými příznaky. A je také podobný čtyřem lidským koronavirům, které nám způsobují většinou lehká respirační onemocnění, jimž říkáme „nachlazení“ nebo „viróza“.
Nový typ koronaviru napadá několik různých typů lidských buněk. Stejně jako u řady dalších virů, které způsobují respirační onemocnění, útočí primárně na některé buňky epitelu, tedy povrchové vrstvy či výstelky například horních a následně i dolních cest dýchacích.
Do těla se virus dostává vdechnutím a usadí se na povrch buněk skrze jejich protein ACE2. Tento protein si můžeme představit jako vstupní bránu, k níž má virus klíč. Po nasednutí na povrch buněk přes zmíněný protein pronikne virus dovnitř buňky, kde se začne množit. Během několika hodin se z napadené buňky začnou uvolňovat nově vzniklé virové částice, které infikují další buňky v těle.
Ilustrace viru SARS-CoV-2
„Při tom infikované buňky odumírají nebo přestávají správně fungovat. Důležité je, že tento virus může infikovat různé typy buněk, například nervové a svalové, které mají na svém povrchu také receptorový protein ACE2, a narušovat jejich normální funkci. Často jsou tak postiženy například i nervové buňky čichového ústrojí, což je příčinou ztráty čichu u mnoha pacientů,“ vysvětluje imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václav Hořejší. Podle něj k infekci stačí pravděpodobně jen několik stovek virových částic.
Klasická pěchota i speciální jednotky obranyschopnosti
Lidská imunita má dvě fáze. První z nich je takzvaná neadaptivní, nespecifická obranyschopnost. V této části se do boje s infekcemi pouští látky, které zápolí s veškerými patogeny, jež se do těla dostanou a jsou nebezpečné. Můžeme si je představit jako pěchotu, která nastoupí v případě jakéhokoli problému v těle. Její vybavení je ovšem jen základní a nepříliš dokonalé, a proto je potřeba vycvičit speciální jednotky, které jsou určené pro boj se na specifickými druhy infekcí.
„Napadené buňky mají i vlastní obranné mechanismy, například spáchají programovanou sebevraždu, aby zabránily viru v množení. Dále informují okolní buňky, aby se připravily na infekci patogenem. Začnou produkovat proteiny zvané interferony, které částečně chrání okolní buňky před infekcí a vyvolávají v místě infekce a v blízkých lymfatických uzlinách komplexní reakci zvanou zánět. Její součástí je zvýšený přívod krve a s ní i dalších imunitních buněk, které se aktivují,“ vysvětluje procesy v těle Hořejší.
Druhé fázi se říká adaptivní, specifická či získaná imunita. Je přesnější, účinnější a je založená na tvorbě protilátek a aktivaci buněk zvaných T-lymfocyty. Její vývoj ale trvá týden a déle.
Imunitní systém je tvořen mnoha typy buněk. Jde hlavně o fagocyty, které pohlcují viry a pozůstatky odumřelých buněk, B-lymfocyty, které umí jako jediné buňky v těle vyrábět protilátky, pomocné T-lymfocyty, které jim v tom pomáhají, a cytotoxické T-lymfocyty, které trochu paradoxně zabíjejí infikované vlastní buňky, aby se nestaly zdrojem další nákazy. Tyto děje trvají několik dní, a pokud vše funguje správně, během zhruba dvou až tří týdnů je infekce zdolána, imunitní reakce se utlumí a tělo začíná rekonvalescenci.
I v takto příznivém případě mohou u mnoha pacientů dlouhodobě (týdny až měsíce) přetrvávat potíže. Například únava, záněty svalů včetně srdečního či neurologické problémy.
To je „ideální stav“, jak se tělo s infekcí vyrovnává. Existují ale i případy, kdy reaguje přehnaně, samo si ubližuje a může dojít k vážnému zhoršení zdravotního stavu, který může vést až k úmrtí. Tento stav se někdy označuje jako cytokinová bouře.
Cytokinová bouře aneb když si tělo samo ubližuje
Cytokiny jsou desítky proteinů, které regulují funkce imunitního systému. Některé z nich jsou silně produkované během zánětlivé reakce. Pokud zůstaneme u vojenské analogie, jsou to poslíčci na frontě. Když jich ale po bojišti operuje moc, zavládne chaos. Bitevní linii nemají řády.
„Přesné příčiny a mechanismy této nesprávné imunitní reakce nejsou zcela známé, ale jejich výsledkem je poškození výstelky plicních sklípků a jejich zaplnění hlenem, což výrazně zhoršuje funkci plic,“ dodává Hořejší.
Během takové komplikace je potřeba podávat pacientovi protizánětlivé léky. Na samotný covid-19 lék doposud není. Zřejmě jako jediná prokazatelně účinná medikace se jeví podání kortikosteroidů pacientům, u nichž dochází k těžkému průběhu onemocnění způsobeném přehnanou respektive špatně regulovanou imunitní odpovědí. Takové tlumivé léky je ale potřeba podávat ve správný čas – kdyby se podaly příliš brzy, zabránily by správnému rozvinutí adaptivní imunitní odpovědi. Více o způsobech léčení níže.
