Očkování v Česku začalo 27. prosince, kdy první dávku dostali premiér Andrej Babiš a válečná veteránka Emilie Řepíková, které je 95 let. První dodávka byla symbolická s 9 750 vakcínami. Další 19 tisíc dávek se kvůli logistickým problémům opozdilo a dorazila až ve středu dopoledne.
V první fázi se očkují zdravotníci, lidé nad 65 let a mladší nemocní s vážnými chorobami, kteří patří do ohrožené skupiny. Jen seniorů je podle poslední statistické ročenky přes 2 miliony a tvoří pětinu obyvatel Česka. V další fázi se budou očkovat lidé z rizikových skupin a následně dojde řada na širší veřejnost. V prvním čtvrtletí 2021 má být očkovaný zhruba milion lidí.
Co očkování znamená pro imunitní systém? Co přinese do života lidí? Budou pro ně platit výjimky například při cestování, nošení roušek či sportu? Jaké očkování se aplikují?
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvCo je očkování? Ochrana před nemocemi
Očkování, nebo-li vakcinace, zabraňuje šíření nemocí tím, že očkovaný člověk si proti nim vytvoří imunitu a nenakazí se. Díky tomu se v minulosti podařilo vymýtit některé vážné nemoci, jako jsou pravé neštovice či záškrt. Imunitní systém člověka si dokáže po prodělání nemoci vytvořit protilátky, takzvanou imunitní paměť, díky které buď znovu neonemocní, nebo je opakovaný průběh nemoci mírnější.
Imunita má dvě fáze, přirozenou a adaptivní. Zkráceně řečeno je první z nich jednoduchá a je prvním valem, který člověka chrání před nemocemi. Druhá, specifická imunita, se tvoří po několika dnech. Tato imunita už je cílená proti nemoci, kterou člověk zrovna prodělává a tím je vůči patogenům také účinnější.
Jak se ve světě očkuje? Premiantem je Izrael
V Česku se začalo očkovat 27. prosince, ve světě ještě o něco dřív. Mezi prvními byl Izrael, který je také na špici v počtu očkovaných. První vakcínu dostal premiér Netanjahu 19. prosince. V současnosti denně v zemi očkují desetitisíce obyvatel, vláda má v plánu očkovat až 150 tisíc lidí denně.
V přepočtu dostalo dávku více než 7 lidí na 100 obyvatel. V Izraeli se očkuje stejně jako u nás dvoufázovou vakcínou od firem Pfizer a BioNTech, kdy se druhá dávka podává minimálně po 21 dnech. Druhý Bahrain je zhruba na poloviční úrovni.
V první várce do Česka přišlo 9 750 vakcín. Ve středu 30. prosince dorazila další várka s více než 19 tisíci dávkami vakcíny. Z ní ale bude možné naočkovat přes 23 tisíc lidí. Ministerstvo zdravotnictví totiž rozhodlo, že se z ampule dá aplikovat i šest dávek.
Je očkování bezpečné? Rizika se postupně snižují
Očkování je kontrolované a je jednou z nejlepších metod prevence proti šíření nemocí. Někteří naočkovaní lidé ale mohou mít alergickou reakci. V minulosti některé očkovací látky obsahovaly oslabený virus nebo inaktivované části živého viru, ale to není případ těchto vakcín, kterými se očkuje proti covid-19. Tyto vakcíny jsou typu mRNA.
Po roce známe koronavirus lépe. Ve světě se začíná očkovat |
Vakcína firem Pfizer a BioNTech nazývaná Comirnaty je první schválenou vakcínou na světě, která používá tuto technologii. Vakcíny mRNA učí buňky v našem těle, jak vyrobit protein nebo jeho kousek, který u nás spouští imunitní reakci. Následná imunitní odpověď je tím, co nás chrání před onemocněním, pokud nás virus infikuje.
Zjednodušeně řečeno tak vakcíny proti nemoci covid-19 neobsahují celý virus, který by byl schopen se množit nebo se dostávat do buněk, a byl by tím pádem schopen infikovat člověka. Obsahují jen významné součásti viru, které mají stimulovat imunitní systém.
Vakcíny společností Pfizer a BioNTech využívají technologii mRNA. Nejde ale o úplnou novinku, technologie se testuje už roky. Současná pandemie ale výzkum urychlila. Na stejném principu fungují také vakcíny například od společností Moderna, CureVac či takzvaná Oxfordská vakcína firmy AstraZeneca. Poslední jmenovanou právě ve středu schválily britské úřady k využití.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvNosí se po očkování rouška? Výjimky ministerstvo nevydalo
I po očkování budou muset lidé dodržovat platná opatření, která stanovila vláda. V Česku je to v rámci protiepidemického systému, který podle stupňů udává pravidla. V závislosti na úrovni PES se roušky musí nosit například v MHD, obchodech či fitnesscenter.
Podle ministerstva zdravotnictví je k vytvoření takzvané kolektivní imunity potřeba proočkovat 65 až 70 procent populace. Rouška je jednou z mála věcí, kterou může pro ochranu sebe a ostatních udělat každý, stejně jako dezinfekce rukou. Je třeba ale také dodržovat zásady pro jejich správného nošení, aby si člověk neuškodil. Tedy roušky či respirátory například pravidelně měnit. Vědci také stále nevědí, jestli i očkovaní lidé mohou virus nadále přenášet poté, co se s ním setkají.
Vakcína typu mRNA od Pfizer/BioNTech
Očkování v pražské nemocnici Motol
Kdo se může nechat očkovat? Vakcína je pro dospělé
Očkování není v současné chvíli vhodné pro děti a mladistvé do 16 let, těhotné nebo vážně nemocné pacienty, pro které očkování není vhodné obecně. Omezené je například u pacientů s onkologickou léčbou, po transplantacích nebo akutním zánětem či s horečkou. Evropská agentura pro léčivé přípravky se podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv se společností Pfizer/BioNTech dohodla na plánu klinického hodnocení vakcíny u dětí v pozdější fázi.
Studie na zvířatech neprokázaly žádné nebezpečné účinky během těhotenství, nicméně údaje o používání vakcíny Comirnaty v těhotenství jsou velmi omezené. Žádné studie zaměřené na kojení nejsou, ale i tak se předpokládá, že s ním riziko spojené není. Očkování podává lékař, proto by s ním měli před aplikací pacienti všechny okolnosti konzultovat.
Jak jsou na tom alergici? Reakce jsou zaznamenané
Vakcína se skládá z několika složek, které jsou vypsané v příbalovém letáku i souhrnu údajů o přípravku pro zdravotníky, zkráceně SPC.
Od začátku vakcinace se zaznamenalo několik případů alergické reakce, v omezeném počtu i vážnější.
V Česku začalo očkování. První nastoupila válečná veteránka a premiér |
Mezi nejčastější nežádoucí účinky vakcíny patří bolest a zduření v místě injekce, únava, bolest hlavy, svalů a kloubů či zimnice nebo horečka. K méně častým projevům se řadí zvětšené mízní uzliny, malátnost či nespavost. Vzácně může dojít k dočasné jednostranné obrně lícního nervu u jednoho člověka z tisíce.
Alergici by proto před aplikací očkování měli vyjmenovat, na co jsou citliví. Lékař na základě toho rozhodne, jestli očkování můžou podstoupit, nebo ne. Každý případ je individuální, proto je před očkováním potřeba lékaře seznámit se svým aktuálním zdravotním stavem a užívanými léky. Očkovat by se neměli lidé, kteří mají například horečku nebo infekci.
I z důvodu možné nežádoucí reakce má každý člověk, který byl očkovaný, zůstat aspoň 15 minut po aplikaci v čekárně. V případě, že by se alergická reakce projevila, je potřeba se co nejdříve obrátit na lékaře.
Očkují se nakažení? Vakcinace je i po prodělání covid-19
Během studie se sledovalo v klinickém hodnocení také 545 lidí, kteří byli očkovaní vakcínou Comirnaty po prodělání nemoci covid-19. Podle výsledků se u nich neprojevily žádné další nežádoucí účinky.
Z dostupných údajů z klinických hodnocení však není k dispozici dostatek informací pro hodnocení účinnosti vakcíny u lidí, které už nemoc prodělali. Je to jednoduše řečeno příliš krátká doba na to, aby se z toho daly udělat relevantní závěry. Lidé, kteří covid-19 prodělali, se ale mohou i tak nechat očkovat. Doba imunitní paměti ještě není zcela známá.
Budu se muset očkovat znovu? Za rok patrně ano
Jaká je doba imunitní paměti vůči viru SARS-CoV-2, vědci ještě přesně nevědí. Očkovaní účastníci klinického hodnocení se budou sledovat ještě dva roky, za které se shromáždí více informací o délce ochrany.
Nejspíš bude potřeba se nechat přeočkovat, předpokládá se, že zhruba za rok. Současné vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, které do Česka dorazily, fungují na principu dvou dávek očkování. Druhou z nich musí člověk dostat v rozmezí čtyř týdnů, minimálně po třech od té první.
