Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvMartin Balík by rád věřil, že nejhorší část epidemie je minulostí. „Ale je to nejen Česko, které nosí roušky. Uzavřeli jsme se tady za těmi pohraničními kopečky a bráníme tohle teritorium, abychom měli pocit, že děláme maximum. Situace se ale postupně zlepšuje i v zemích, které byly liberálnější než my. Čili já se musím ptát, jak je to možné?“
Uvolňujme jako v Německu a Rakousku
„Zdá se, že dochází k určitému promoření evropské populace a že si na to postupně zvykáme a vytváříme si kolektivní imunitu,“ myslí si docent. „Ale restriktivní opatření jsou do jisté míry dodržována všude. Mám na mysli hlavně social distancing, tedy odstup nebo zákaz sdružování i sportovních a kulturních akcí.“
S větším rozvolňováním opatření může podle Martina Balíka přijít i vyšší procento nakažených a dopad na populaci se ještě může projevit. „Ale já si prostě myslím, že je to do jisté míry nevyhnutelné a že teď máme všechny předpoklady, abychom to zvládli a dokázali nákazu regulovat. A případným zvratům v pandemii předejít a predikovat je.“
Koronavirus v Česku   |
„Podle mě u nás máme velmi dobrý epidemiologický monitorovací systém, který zkonstruoval profesor Ladislav Dušek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky,“ chválí Balík práci zdravotních expertů. „Ten dokáže do jisté míry předcházet vývoji, který by se ubíral špatným směrem. Podle mě dokážeme s předstihem dvou týdnů zatáhnout za záchrannou brzdu, některá opatření neudělat, neuvolnit situaci,“ říká.
„Ale zatím všechna data nasvědčují tomu, že bychom opatření uvolnit měli a měli bychom tak kopírovat Rakousko a Německo,“ přeje si anesteziolog. „To jsou nám z imunitního hlediska i geneticky nejbližší země. I s ohledem na to, jak tam k pandemii přistoupili, i na to, že jsou nám podobné kvalitou zdravotnického systému.“
Některé restrikce jsou neuvěřitelné
„Po celou dobu pandemie jsem paniku nebo strach nepocítil. S kolegy tady žijeme v jakési bublině a my podobné situace řešíme běžně a rutinně,“ popisuje docent. „Jsem spíš fascinovaný reakcemi některých lidí mimo nemocnice, mám na mysli zdravotníky, kteří mají ke klinické medicíně hodně daleko a vyjadřují se k věcem, které v životě neviděli ani neléčili.“
„Vidíme někdy docela neuvěřitelné restrikce na zdravotnické provozy, kde jde skutečně lidem o život a kde situaci řídí člověk z home office, aniž by tušil, jak hluboce se tato opatření dotknou pacientů, kteří koronavirem neonemocněli. Tam je to otázka života a smrti. Nechci jít do detailů, ale tohle ignorantství mě asi naštvalo nejvíce,“ rozhořčil se Balík.
Taxikář možná půjde brzy domů
Hrozí rozpad eurozóny, kolem českých firem krouží supi, varuje ekonomka |
Martin Balík podal před časem remdesivir pražskému taxikáři, který se z nemoci postupně zotavuje. „Čekáme na druhý negativní výsledek. Ošetřujeme malými chirurgickými zákroky následky jeho komplikovaného stonání. Ale pokud bude i druhý test negativní, předpokládám, že ho budeme propouštět do nižšího stupně standardní péče, zůstal by pár dní na nějakém standardním lůžku s výhledem propuštění domů.“
„Je obtížné říct, zda bude mít trvalé následky,“ zamýšlí se lékař. „Ale vypadá to velmi dobře. Zatím neumíme sdělit, zda ho bude limitovat stav jeho plic, ale jeví se to nadějně, překonává nemoc velmi dobře.“
„Máme u nás ještě dva vážně nemocné pacienty,“ navazuje Balík. „Z nich je jeden ve velmi kritickém stavu a druhý se postupně uzdravuje.“
Remdesivir se podá desítkám pacientů
V ČR se remdesivir podal celkem dvakrát. „Druhá léčba proběhla v Motole. Jinde nebyl tento lék podáván. Nicméně jsme teď v programu, kdy by remdesivir mohl být podáván desítkám pacientů v České republice, týkalo by se to čtyř nemocnic a my jsme jednou z nich.“
„Je to otázka hodin, kdy bychom lék měli dostat. Použili bychom jej právě na vážně nemocné pacienty, kteří jsou teď u nás.“
„Můžeme sledovat práce, které jsou k dosavadnímu užívání remdesiviru k dispozici,“ zamýšlí se Balík nad tím, zda bude preparát opravdu účinný. „Jde řádově o šedesátičlenné kohorty pacientů, v nichž došlo k jakémusi zlepšení u 68 procent lidí, ale jde pouze o zlepšení v respiračních parametrech. Tato publikace byla uzavřena na začátku března a její výsledky jsme získali během Velikonoc.“
„My tedy víme, že se asi 47 procent lidí uzdravilo, zbytek stonal dál a velká část lidí zemřela. Takže jde sice o slibnou možnost, ale nemohu za to dát ruku do ohně a říct: Tohle je přesně to, co potřebujeme.“
Průzkum o koronaviruJak zvládáte omezení spojená s koronavirem právě vy, vaše rodina a děti? Zapojte se do velkého průzkumu portálu iDNES.cz. |
Martin Balík popsal, jak probíhá léčba u současných pacientů. „My můžeme u pacientů omezit průnik viru a zdá se, že v tomto třeba antirevmatika, obsahující hydroxychlorochin, tedy Plaquenil, může pomoci. Uvažuje se o určitém imunomodulačním efektu některých preparátů. Máme co nevidět dostat favipiravir, který byl zkoušený na H1N1, na chřipku, na žlutou zimnici a západonilskou horečku.“
„Mají s ním zkušenosti hlavně v Japonsku a východní Asii,“ pokračuje Balík. „Zdá se, že když se tento preparát podá časně, sníží virovou nálož pro organismus. Teď je otázka, jaké zkušenosti s ním budeme mít my a komu jej budeme podávat.“
„Pak jsou léky, které se podávali u HIV pacientů. Byly zkoušeny, ale tato data nevypadají nejlépe. Ve hře je i Tocilizumab, ale ten je jen pro velice úzkou skupinu pacientů. Takže máme omezenou paletu, kterou můžeme nabídnout. Ale chtěl bych veřejnost uklidnit tím, že naprostá většina pacientů se postupně s podpůrnou léčbou z virového zánětu dostává.“
Léčba plazmou je na spadnutí
K léčbě plazmou vyléčených pacientů už podle Balíka došlo. „Minimálně dvě velké nemocnice to zkusily. Co se nás týče, tak jsme ve čtvrtek připomínkovali finální dokument, který daly dohromady Společnost intenzivní medicíny, Společnost infektologická a Společnost transfuziologická.“
„Musím říct, že konsenzus těchto společností se rodil asi tři týdny a už máme představu o tom, jak se to bude dělat. Teď budeme zvát lidi, kteří mají pocit, že by nám mohli poskytnout plazmu.“
„Protože jsme společně s Ústavem hematologie a krevní transfuze asi nejlépe vybavenou transfuzní stanicí a můžeme pacientům podávat plazmu ve vysoce bezpečné podobě, tak si chceme udělat podobně jako jiné velké transfuzní stanice a velké nemocnice zásobu této plazmy, abychom ji měli k dispozici pro nejtěžší případy i pro případ, že nebudeme mít k dispozici jinou účinnou léčbu.“
Vše o koronaviru
|
Podle Balíka se tato praxe vyzkoušela v Číně. „My chceme věřit, že plazma funguje, ale jsme obezřetní vůči publikovaným výsledkům. Čili mojí snahou bude, abych podáním plazmy neohrozil pacienty a abych jim to podal ve chvíli, kdy budu mít jistotu, že jim budu schopen pomoci. Podáme ji opravdu jen těm nejvíce nemocným pacientům. Bude ale náročné najít vhodné dárce.“
Netopýry, pejsky ani kočičky v Česku nejíme
Martin Balík zareagoval i na rozsáhlý výzkum, který má zjistit promořenost české populace. „Ukáže se třeba, že v populaci je čtyři nebo pět procent lidí, kteří mají protilátky. Ale je to proto, že řada lidí prodělá koronavirus, aniž by měřitelné množství protilátek měli.“
„Vůbec nezpochybňuji to, že metoda bude analyticky bezvadná, ale bojím se toho, aby to nezneužil někdo, kdo tady bude chtít i nadále držet restriktivní opatření ve chvíli, kdy nám bude klesat procento nakažených lidí. Prostě ty protilátky jsou řekněme méně důležité než buněčná imunita a řada lidí infekci prodělá, aniž by účinné protilátky měli.“
„Covid-19 sem přišel z Číny, kde má 70 procent lidí paměťové lymfocyty, imunitní stopu a protilátky na koronavirus,“ míní docent. „Je to proto, že koronavirus tam žije v exotických savcích, které místní lidé pojídají, nebo v netopýrech. A tohle je známé z publikací třináct nebo patnáct let let starých, které si každý může vyhledat. A tato jejich záliba v pojídání exotických zvířat je časovaná bomba.“
„Takže pokud se u nás koronavirus zachytí a bude v nějakých organismech přežívat, což může fungovat jako jakési depo, a v případě oslabení populace, během inverzní zimní sezony, se bude do populace vrhat a vyhledávat slabší jedince, tak je reálné, že během chřipkových vln najdeme mezi lidmi i pacienty s koronavirem. I když tu, na rozdíl od Číny, pejsky a kočičky nejíme,“ uzavírá Martin Balík s tím, že depem mohou být kromě oslabených lidí také domácí zvířata.
