Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvV hlavním městě se tradičně vzpomíná u Národního památníku na Vítkově. Pietního aktu, který začal v 10:30, se kromě prezidenta Zemana účastní také Petr Fiala (ODS), předsedové Senátu a Sněmovny Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Aleš Opata.
Čelní představitelé státu se ve svých stručných vyjádřeních pro média zamýšleli především na dnešní svátek ve světle ruské invaze na Ukrajinu.
„Není to obyčejná oslava. Probíhající válka na Ukrajině nám připomíná, že svoboda a mír nejsou samozřejmostí. Musíme myslet, kromě obětí druhé světové války, také na oběti války, která právě probíhá,“ sdělil Fiala. Premiér zopakoval, že u Kyjeva se bojuje za Prahu. „Musíme jim být vděční,“ sdělil Fiala.
„Vítězství (v druhé světové válce, pozn.red.) napomohla sovětská armáda, tak to je. To, kdo pomohl zvítězit během druhé světové války, se nemění. Ale to, co se nyní děje na Ukrajině, vrhá stín na tyto události,“ uvedl předseda Vystrčil.
„Je možné zvítězit nad jakýmkoliv diktátorem, který je všehoschopný. To je odkaz dnešního dne,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová. Podle ní je nejzásadnější jednota a pomoc.
„Jde o den vítězství, měli bychom slavit,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová. Podle ní je odkaz sovětských osvoboditelů nynějšími událostmi pošlapán a nebude se proto tolik vzývat jako v minulosti. Konkrétní oběti Rusů, Ukrajinců a vojáků dalších národností, kteří osvobozovali ČSR, by ale prý neměly zapadnout. Ministryně připomněla, že neoslavujeme pouze zahraniční osvoboditele, ale též české hrdiny. Zmínila například atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Před pietním aktem přinesli vojáci na nádvoří u památníku historické armádní prapory, zazněla státní hymna a husitský chorál Ktož sú boží bojovníci. Během kladení věnců proletěla nad Prahou pětice vojenských letounů a tři armádní vrtulníky, které na obloze vytvořily trikoloru v národních barvách. Přítomní drželi minutu ticha. Vojáci také vypálili čestnou salvu.
Kolem druhé hodiny odpolední uctil premiér Fiala, zástupci Parlamentu, armády, Prahy a Československé obce legionářské památku padlých ukrajinských vojáků Rudé armády a oběti Pražského povstání na Olšanských hřbitovech. Aktu se zúčastní i Ukrajinky, které opustily Ukrajinu kvůli invazi Ruska a v Praze našly dočasné přístřeší.
Plzní projel Konvoj svobody
Tzv. „Convoy of Liberty“ s 260 vojenskými historickými americkými vozy, z nichž mávali veteráni ve věku 97 a 98 let, tři američtí a dva belgičtí, projel západočeskou metropolí. Zhruba po pětikilometrové trase stály po obou stranách silnic, v oknech i na domech tisíce lidí, někteří s americkými a českými vlajkami a šeříky.
Konvoj dojel přes hlavní Klatovskou třídu a Roosveletovu ulici na rozlehlé náměstí Republiky, které bylo zcela zaplněné. Lidé si mohli vozy prohlédnout a popovídat si s veterány i desítkami jejich příbuzných. Čtyřdenní Slavnosti svobody v Plzni, 77. oslavy konce druhé světové války, dnes končí odpoledními koncerty hudebníků na náměstí.
Vozidla Konvoje svobody, tradičního vrcholu oslav, nad nímž přelétly dva dobové britské cvičné letouny, nevjela přímo na plochu náměstí Republiky, ale rozmístila se na silnicích podél celého jeho obvodu. Desítky z nich následně pokračovaly k památníku do Kyšic za Plzní.
Ve Velichovkách na Náchodsku se koná tradiční akce Mise Velichovky, která připomíná cestu americké jednotky, která jela 8. května 1945 z Plzně do Velichovek, kde chtěla německému maršálovi Ferdinandu Schörnerovi doručit rozhodnutí o kapitulaci německých vojsk. Návštěvníci se mohou těšit na ukázky historické vojenské techniky, vojenského tábora, řemeslné trhy i dílny pro děti.
Květiny či proslov. Oslavy osvobození budou ve velkých městech jen komorní |
Výstava historické techniky a kolona vojenských vozidel bude odpoledne k vidění rovněž na brněnském náměstí Svobody.
Ve Velkých Popovicích na Brněnsku zase odhalí pamětní desku na rodném domě letce RAF Karla Batelky.
V Letech na Písecku, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy, si lidé po poledni připomenou památku romských a židovských obětí nacismu. U tamního nouzového pohřebiště po poledni začalo pietní shromáždění k uctění památky romských a židovských obětí nacismu. Úctu, která se při pietě projevuje, si zaslouží všechny oběti nacismu, uvedl Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holokaustu.
Připomínat si romský holokaust v Letech je důležité i proto, že situace menšin začíná být v ČR před obecními volbami vyhrocená, řekl v Letech vicepremiér Ivan Bartoš. Baxa označil vepřín v Letech za místo české hanby. Omluvil se za politiky různých stran, kteří dříve temný příběh Letů ignorovali či znevažovali.
„Pietní místa jsou dokumentem bezpráví a nelítostné perzekuce, kterou romská komunita, židovská komunita a další lidé zažívali od fašistů. Je to pro nás memento, abychom dělali vše pro to, aby se takové utrpení neopakovalo. To, že si to připomínáme na místech, kde tomu tak bylo, umocňuje tu výzvu, abychom dělali všechno pro to, aby se v budoucnosti společenství dokázala chovat férově a seriózně k menšinám, ať jsou to etnické, sociální nebo náboženské menšiny, a abychom si uvědomili, že úroveň demokratické společnosti se pozná jednak podle toho, jak se chová k menšinám, a jednak podle toho, zda dokáže nebo nedokáže přiznat chyby,“ řekl Vystrčil.
Připomínky konce světové války se chystají mimo jiné také v Pardubicích, Českých Budějovicích, Liberci, Znojmě, Ústí nad Orlicí či České Lípě.
Druhé světové války se zúčastnila většina států světa. S více než 60 miliony obětí se stala dosud největším válečným střetnutím. Češi bojovali proti německým nacistům na západní i na východní frontě.
Otevřené parlamentní a vládní budovy
U příležitosti nedělního státního svátku, který připomíná ukončení druhé světové války v Evropě, si lidé mohou prohlédnout malostranské budovy Poslanecké sněmovny a Senátu. Zavítat mohou také do Hrzánského paláce, který slouží jako náhradní sídlo vlády. Zároveň celý víkend pokračují i prohlídky Benešovy vily v Sezimově Ústí. Den otevřených dveří se koná i na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV).
Reprezentační sály, zasedací místnosti parlamentních výborů i hlavní jednací sál Poslanecké sněmovny budou dnes přístupné od 9.00 do 16.00 hodin (vchod z Malostranského náměstí č. 19) v rámci Dne otevřených dveří.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) May 8, 2022
Těšíme se na Vás!
Interiéry Hrzánského paláce v Loretánské ulici si dnes veřejnost může prohlédnout letos poprvé. Jeho historie je spjata třeba se stavitelem Petrem Parléřem a žil v něm krátce i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. V současné době slouží k reprezentačním účelům předsedy vlády i jako náhradní sídlo celé vlády. Komentované prohlídky začínají od 9:00, poslední skupina se vydá na prohlídkový okruh v 16:00.
Ve stejnou dobu budou otevřené i jindy nepřístupné prostory Valdštejnského a Kolovratského paláce, kde sídlí Senát, a rovněž sídlo Poslanecké sněmovny. Reprezentační sály, zasedací místnosti a kanceláře některých parlamentních výborů i další prostory sídla dolní komory budou přístupné od vchodu z Malostranského náměstí.
Skupiny návštěvníků budou doprovázet průvodkyně Prague City Tourism, které hosty během zhruba hodinové prohlídky seznámí s historií budov, architektonickými zajímavostmi i s jejich současným využitím. Ve sněmovních kuloárech před jednacím sálem si lidé budou moci prohlédnout výstavu o stavebním vývoji interiérů a výzdobě Thunovského paláce, tedy hlavní budovy Poslanecké sněmovny.
Mám velkou radost, že jsem se mohla osobně pozdravit s tolika milými lidmi, kteří na Den otevřených dveří ve @snemovna přišli. pic.twitter.com/Yj650b00Pd
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) May 8, 2022
Ve Valdštejnském paláci si mohou příchozí prohlédnout Hlavní sál, Rytířskou a Audienční síň, Mytologickou chodbu nebo jednací sál senátorů, který vznikl v místě někdejších stájí koňů vévody Albrechta z Valdštejna. V Kolovratském paláci nahlédnou mimo jiné do Růžového a Zeleného salonku, kde zasedala prvorepubliková vláda a kde byla v roce 1938 seznámena s textem mnichovské dohody o zabrání československého pohraničí nacistickým Německem.
Budova MPSV v ulici Na Poříčním právu je součástí Pražské památkové rezervace, která je zapsána na seznamu UNESCO. První prohlídka, během níž se návštěvníci dozvědí mnohé o historii budovy i samotného ministerstva, začne v 9:00, další pak budou následovat každou čtvrthodinu. Poslední možnost zúčastnit se prohlídky bude v 15:30.
Obdarovat maminku
Na neděli připadá též i Den matek, který má vzdát úctu všem matkám. Den matek se připomíná po celém světě, kvůli rozdílným tradicím a historii se ale slaví v různých zemích v různé termíny, v Česku je to podle amerického vzoru druhou květnovou neděli. V USA byl svátek oficiálně uznán v roce 1914, v Československu se slaví od roku 1923 a jeho propagátorkou byla Alice Masaryková.
Druhou květnovou neděli svátku věnuje vedle Česka třeba Německo, Rakousko, Itálie či Řecko.
Napříč státy se liší jak termín oslav, tak styl, jakým se vyjadřuje úcta a vděk matkám. Nejčastějším způsobem je ale obdarování drobným dárkem. Děti obvykle vlastnoručně vyrábí dárky, starší volí například bonboniéru nebo květinu. V některých zemích bývá zvykem pozvání na rodinnou večeři. Rodinní příslušníci také často v den oslav osvobodí matky od domácích prací a dopřejí jim například snídani do postele. V Nepálu se tradice zaměřuje na zesnulé matky.
Loni v Česku se po třech letech úbytku podle Českého statistického úřadu narodilo mírně více dětí, ačkoli počet žen v reprodukčním věku opět klesl. „Nárůst počtu narozených dětí byl odrazem vyšší plodnosti žen, která byla podle předběžných výsledků v roce 2021 nejvyšší za posledních 30 let. Vyšplhala se na 1,83 dítěte na jednu ženu reprodukčního věku,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. K nárůstu přispěl vyšší počet druhorozených dětí, zatímco prvorozených a dětí třetího či vyššího pořadí bylo proti roku 2020 méně.
S historií svátku matek se pojí jméno americké aktivistky Julii Ward Howeové, která v roce 1870 vyzvala ženy ke sjednocení proti válkám ve svém Provolání ke dni matek. Zakladatelkou Svátku matek se pak stala Anna Marie Jarvisová, která bojovala o jeho oficiální uznání. Společný návrh amerického Kongresu roku 1914 stvrdil prezident Woodrow Wilson.
Po druhé světové válce byl v tehdejším Československu postupně zatlačován do pozadí oslavami Mezinárodního dne žen (MDŽ) slaveného vždy 8. března. Česko se k oslavám mateřského svátku vrátilo znovu po listopadové revoluci. Mezi oficiální státní svátky v kalendáři Den matek v Česku nepatří. Na třetí neděli v červnu pak připadá Den otců.
