Kojit v parku, v obchodním centru, na pobočce banky, zkrátka ve veřejném prostoru v Česku žádný zákon nezakazuje. Ale ani jej nijak neřeší. Na rozdíl od zemí Anglie, Francie nebo Austrálie, kde právo na kojení ve veřejném prostoru je ukotveno přímo v zákoně.
V Anglii to upravuje zákon o rovnosti z roku 2010, v němž stojí, že „podnik nemůže diskriminovat matky, které kojí dítě jakéhokoli věku“. Pokud by tam někdo vyzval kojící matku k opuštění prostoru či by ji třeba odmítl v restauraci obsloužit, dopustil by se protiprávního jednání.
V Česku však podobný zákon zatím není na pořadu dne. A to ani po velké debatě, kterou ve společnosti rozpoutal incident v pražské pobočce Raiffeisenbank. Na konci března ochranka pražské pobočky upozornila kojící maminku, ať podle jejích slov buď zahalí, nebo odejde.
Konflikt kvůli kojení v pražské bance. Ochranka mě ponížila, tvrdí žena |
V návaznosti uskupení Kojící guerilla pořádalo minulé pondělí protestní akci, kdy se matky vydaly kojit své ratolesti do poboček Raiffeisenbank (více informací ve článku Více novinářů než matek. Kojit do bank přišla sotva desítka žen).
MF DNES následně oslovila několik politiků. Kojení na veřejnosti je nepohoršuje, ale ke změně legislativy důvod nevidí. „Co se týče případného legislativního řešení dané záležitosti, toto není prozatím na místě,“ sdělila za ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD) mluvčí Kristýna Křupková.
Nešťastné jednání hlídače
Podobného názoru jsou i předsedkyně a místopředsedkyně sněmovního Výboru pro sociální politiku Radka Maxová (ANO) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo lidovecký poslanec a otec pěti dětí Marian Jurečka.
„Vytvářet na to nějakou legislativu by bylo na hlavu. Nepotřebujeme zákonem regulovat všechno. Více tolerance by nám jistě prospělo stejně jako větší soustředění se na skutečné problémy. Doufám tedy, že tato bouře ve sklenici vody brzy ustane a dostaneme se spíše k debatám, jak rodiče malých dětí podpořit, třeba při skloubení péče o děti s prací,“ uvedla Pekarová Adamová a zdůraznila, že kojení považuje za přirozenou věc a jednání hlídače v bance za nešťastné.
Podle reakcí veřejných institucí se české ženy nemusí bát, že by je jejich zaměstnanci kvůli kojení vykazovali. „Problematiku kojení přímo v předpisech neřešíme, ale vycházíme z obecných společenských norem a ze vzájemného respektu, úcty a tolerance mezi občany, tedy také cestujícími navzájem, a z faktu, že kojení je přirozená věc souvisící s narozením dítěte,“ ujistil mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Více novinářů než matek. Kojit do bank přišla sotva desítka žen |
Navíc se domnívá, že ve vlakových kupé nebo i ve velkoprostorových vozech, kde jsou cestující od sebe oddělení zádovými opěrkami, může matka nerušeně kojit, aniž to vzbuzuje něčí pozornost. V posledních letech pro cestující s kojenci se zavádějí prostory pro kočárky a sklopné přebalovací pulty.
Podobně vstřícní k rodičům jsou třeba i na pražském letišti, kde rovněž mají vybavení jako přebalovací pulty, dětské ohrádky, a dokonce pokoje speciálně určené pro rodiče s dětmi. Pokud by se však matka rozhodla nakojit dítě kdekoliv jinde, určitě by jí v tom nebránili.
V pražské zoo přímo spoléhají na to, že maminky nakojí děti na lavičce venku. „Kojící koutky jako takové nemáme, v areálu Zoo Praha je řada míst, kde se můžou maminky s miminkem v klidu posadit. Ženy zde takto kojí běžně a žádný problém jsme dosud nezaznamenali,“ popsala mluvčí zoologické zahrady Helena Petáková.
Téma se dá šířit úplně jiným způsobem
V anketě mezi čtenáři iDNES.cz týkající se vhodnosti kojení na veřejnosti se vyjádřilo přes 30 tisíc lidí, větší části z nich nevadí. A dokonce i zastánkyně práv kojit dítě kdekoli vyjadřují nesouhlas s demonstracemi, jako byla ta z minulého pondělí. Například plzeňský spolek matek Nošenky, jehož členky preferují takzvané kontaktní rodičovství, upozornil, že zvolená forma jim nepřišla vhodná.
„Téma týkající se kojení se dá šířit úplně jiným způsobem než protestem v bance,“ myslí si předsedkyně tohoto spolku Michaela Šůchová. „Jako matky jsme se ale chtěly vyjádřit ke komentářům, které vznikly pod články. Mnoho reakcí bylo velmi smutných. Objevily se příspěvky, že kojení je pobuřující nebo že ho někteří berou jako exhibicionismus. Žena se přece obnažuje kvůli tomu, aby nakrmila své dítě, které potřebuje jíst, nebo ho utišila,“ míní Šůchová.
Na facebookovém profilu plzeňských Nošenek minulý pátek se proto objevila jiná výzva, podle které mají ženy ukázat, „že kojit se dá decentně a diskrétně i na veřejnosti“. Matky na něm od té doby sdílejí své fotky a o tématu také diskutují.
Podle lektora kurzů etiky Daniela Šmída má matka kojící dítě na veřejnosti nárok na empatii. „Zároveň by měla mít stejnou dávku empatie, jakou očekává od ostatních,“ dodal. Především by pak podle Šmída měla se svým okolím komunikovat.
Ekonomka Markétu Šichtařová se domnívá, že provokace v tomto případě není prospěšná. „Přijde mi neadekvátní vytvářet kojící guerillu,“ vysvětlila. Stejně tak nechápe i lidi, kteří začali kojení přirovnávat k jiným fyziologickým projevům.
„Většina maminek se mnou bude souhlasit, že pokud má dítě hlad, místo si fakt nevybírá,“ komentovala incident ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. „Na konci března by v jedné bankovní pobočce stačila trocha slušnosti a empatie, aby nemusely v pondělí vyrážet na další pobočky zástupy kojících maminek,“ zakončila.
Doporučená délka kojení
V Česku podle statistik kojí po propuštění z porodnice přes 95 procent matek. Z toho 80 procent výlučně, ostatní novorozence ještě přikrmují. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR z roku 2013 průměrný počet dětí, jejichž kojení bylo ukončeno už během šestinedělí, činil v roce 2013 téměř 15 procent.
V půl roce věku přijímá mateřské mléko okolo 39 procent dětí. Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje dítě kojit právě alespoň prvních šest měsíců.
