"Obracím se na Vás se žádostí o Vaši osobní garanci toho, že přijetí zákona nebude v žádném případě znamenat nebezpečný precedens prolomení této restituční hranice. Vaše ujištění považuji pro sebe za zásadní pro eventuální podpis zmíněného zákona," uvedl prezident v dopise adresovaném lídrům stran vládní koalice.
Je to výslovná podmínka?Prezident sice nepodmínil podpis restitucí výslovně premiérovou garancí, prakticky ale jeho postoj podmínkou je. V dopisu adresovaném Petru Nečasovi, Karlu Schwarzenbergovi a Karolíně Peake totiž Klaus jako příklad uvedl Lisabonskou smlouvu. Tu podepsal až po příslibu výjimky zajišťující Česku neprolomitelnost tzv. Benešových dekretů (více o výjimce zde). Výjimka nicméně dodnes nebyla ratifikována. |
Prezident v dopise píše, že se návrh zákona stal předmětem nejen ostrého sporu mezi koalicí a opozicí, ale i "neméně ostré diskuse i nesouhlasu v médiích a v naší veřejnosti".
"Opakovaně zaznívá názor, že pokud bude přijat ve své dnešní podobě, bude zákon znamenat prolomení časové hranice 25. února 1948, která dala v naší zemi celému procesu zmírňování majetkových křivd způsobených komunistickým režimem nezbytné limity a od nich odvozená pravidla," varoval Klaus.
A pokračoval: "Došlo-li by k prolomení této časové hranice, zákon o církevních restitucích by daleko přesáhl problematiku narovnání vztahů mezi státem a církvemi a stal by se precedentem s těžko předvídatelnými důsledky." (Celý dopis si přečtěte zde.)
Jak si takovou "osobní garanci" představuje, ale prezident nepíše. Nad tím se pozastavil například předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. "Z dopisu pana prezidenta mi není jasné, co přesně má znamenat osobní garance," vzkázal přes mluvčí strany Alžbětu Plívovou.
Že mohou církevní restituce při schvalování narazit na Hradě, se ukázalo už v půlce srpna. Tehdy prezidentův poradce a právník Jaroslav Kuba uvedl, že pokud se ho Václav Klaus zeptá na právní názor, poradí mu restituce nepodepsat kvůli možnému prolomení únorové hranice (vyjádření právníka Kuby najdete zde).
Právě na Kubu se nyní Klaus odvolal, když v dopise zmínil, že ho velmi znepokojují obavy občanů i právních odborníků z možného prolomení restituční hranice 25. února 1948. Tehdy se završil komunistický puč v Československu, po němž stát začal hromadně konfiskovat lidem majetek.
"Předpokládám, vážený pane předsedo, že vládní koalice, na jejímž půdorysu sestavená vláda zákon připravila a která jej v parlamentu prosazuje, si je těchto věcí (obav) dobře vědoma," poznamenal Klaus směrem k premiérovi Petru Nečasovi. Ten si vyžádal čas na prostudování dopisu, než zareaguje.
Je to i ve vašem zájmu, napsal prezident kardinálovi Dukovi
Církevní restituceVláda chce církvím předat majetek za 75 miliard korun, dalších 59 miliard vyplatit během třiceti let a napravit tak zabrání majetku komunisty. Zároveň vláda utlumí financování církví státem. Sněmovna se po senátním vetu bude restitucemi znovu zabývat na zářijové schůzi. Teoreticky je může prosadit i prezidentovi navzdory. Otázkou však je, jestli by se po případném Klausově odmítnutí našlo potřebných 101 poslanců pro návrh. |
Lídři vládních stran nebyli jediní, komu prezident zaslal dopis týkající se církevních restitucí. Klaus se obrátil i na kardinála Dominika Duku a předsedu Ekumenické rady církví Joela Rumla (celý tento dopis čtěte zde).
"To, o co mi v této věci jde (a jít musí), je jistota, že zákon neprolamuje datum 25. února 1948 jako výchozího okamžiku řešení restitučního problému. (...) Nemíním narušovat dosavadní úsilí koaličních stran, církví a zákonodárných sborů, kteří po mnoha letech dospěly k jistému, jakkoli pro leckoho problematickému konsensu. (...) Je jistě i ve Vašem zájmu, především však v zájmu našeho státu, aby v této věci do budoucna nemohly vzniknout žádné pochybnosti," stojí v tomto dopise.
