Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) v KV Areně rozšířilo svůj...

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) v KV Areně rozšířilo svůj provoz do prostoru hlavní hokejové haly. (9. března 2022) | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Jazykovky hlásí velký zájem o kurzy češtiny. Hlásí se i amatérští lektoři

  • 1
Většina jazykových škol v Česku už hlásí zvýšený zájem ukrajinských studentů. Totéž platí i o vyučujících, ať již zkušených nebo amatérských. Odborníci se shodují, že ukrajinština je češtině v mnoha ohledech podobná, proto je pro Ukrajince výchozí pozice pro studium našeho jazyka jednodušší. Přesto na studenty čekají mnohé překážky, paradoxně spojené i s podobností obou jazyků.

Jazykové školy se připravují na desetitisíce potenciálních žáků. Předpokládají, že ukrajinští uprchlíci se budou chtít co nejdříve zapojit do běžného života, dospělí si budou chtít najít práci, děti se budou chtít domluvit s novými kamarády. Budou se tedy chtít naučit česky.

„Jazyková bariéra není taková a pokrok je na začátku hodně rychlý. Na druhé straně se nemůžeme opírat jen o to, odkud daný člověk je. Záleží i na dispozicích, talentu. Například někomu, kdo se dvacet let nic neučil, to půjde mnohem pomaleji,“ uvedl Radim Ošmera, metodik Centra pro cizince Jihomoravského kraje.

Jak dodává, výhodu mají samozřejmě děti, avšak svou roli v učení může hrát také například trauma. To potvrzuje také vedoucí oddělení Celoživotního vzdělávání a celouniverzitních studií na Centru jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity v Brně Linda Doleží: „Když jsem pracovala jako metodička pro Asociaci učitelů češtiny jako cizího jazyka v rámci Státního integračního programu, bylo zřejmé, že lidé, kteří prchají před válkou, si s sebou přinášejí bolestné zkušenosti a emoce, které mohou mít na učení češtiny vliv. Pevně ale věřím, že nejde o problémy, ale o výzvy a že je společně překonáme,“ uvedla.

Do dvou tří měsíců už děti rozuměly natolik, že se zapojovaly do společné práce s ostatními. Do půl roku už většina z nich ovládala češtinu na komunikační úrovni, a dokonce hodně z nich začalo chytat pražský přízvuk.

Michal Krylo příchozích dětech po konfliktu na Krymu v roce 2014

„Nejdůležitější je mít motivaci a chuť a inspirovat se od ostatních, aby se v tom neplácali sami. U Slovanů je většinou fajn, že víc rozumějí a nebojí se mluvit,“ vnímá ze své praxe lektorka Irena Pajerová, která vede projekt Rozmluvme se česky.

Jelikož je ukrajinským písmem cyrilice, předpokladem je naučení se latince. „Mnozí Ukrajinci nicméně ovládají angličtinu, takže jsou s písmem již obeznámeni skrze ni,“ podotýká Petr Vlk z jazykové školy Pygmalion v Českém Těšíně.

Podobnost jazyků má i nevýhody

Podobnost češtiny a ukrajinštiny však není jen výhodou, přináší i skryté překážky. Oba jazyky jsou si sice podobné, ale odlišnosti se projevují v časování sloves i ve skloňování jmen, zajímavým jevem jsou také zdánlivě podobná slova, ale s odlišným významem, i háčky a čárky, které v češtině určují význam.

Rychlý postup na začátku může vést ke ztrátě motivace se češtinu pořádně doučit po stránce pravopisu či větné skladby. „Kvůli podobnosti jazyků se může objevit pocit, že mluvčí česky vlastně umí, ačkoliv má například silný přízvuk a opakuje stejné chyby,“ upozorňuje Anna Marie Vinařická z pražského Centra pro integraci cizinců.

Situace s ukrajinskými studenty pro některé jazykové školy není nová. Michal Kryl z jazykovky Nová škola v Praze připomíná zkušenosti z roku 2014, kdy po zabrání Krymu přišla vlna ukrajinských dětí za rodiči do Česka. „Tyto děti přicházely podobně jako dnes narychlo bez znalosti češtiny. Do tří měsíců už rozuměly natolik, že se zapojovaly do společné práce s ostatními. Do půl roku už většina z nich ovládala češtinu na komunikační úrovni, a dokonce hodně z nich začalo chytat pražský přízvuk,“ podotýká.

Kurzy pro děti i pomoc k přijímačkám

Většina redakcí oslovených jazykových škol a institucí již hlásí o lekce češtiny zvýšený zájem, jiné jej očekávají teprve v následujících týdnech. Tehdy se dá předpokládat, že si velká část uprchlíků zvládne vyřídit všechny právní náležitosti k pobytu v Česku, překoná první šok a bude se soustředit právě na integraci.

„Největší zájem je o kurzy češtiny pro děti, které jsme nabídli zdarma, takže logicky je zájem větší,“ uvedla Simona Škurková, ředitelka Lingua Centrum jazyková škola. „Dále jsme zaznamenali poptávku po individuální výuce češtiny a to především ve větších městech jako Praha, Brno, Ostrava nebo Olomouc,“ dodává.

Každý nám pomáhá, říká mladá Ukrajinka. Teď sehnat práci, kvůli dítěti i noční

Na pražskou jazykovku Nová Škola se obrací jak ukrajinští rodiče dětí, tak častěji Češi, kteří u sebe doma ubytovali někoho z Ukrajiny a snaží se dále pomáhat. „Zájem je o vše. O specializované kurzy češtiny, individuální pomoc zaměřenou na přijímací zkoušky pro středoškoláky i vysokoškoláky a zapojení do našeho skupinového doučování,“ uvedl za školu Kryl.

Poptávka může brzy převyšovat nabídku, zejména u kurzů, které budou zdarma. „Problémem může být také nedostatek jazykových kurzů hrazených z veřejných zdrojů, komerční kurzy si zřejmě lidé nebudou moci dovolit v takovém rozsahu, v jakém by potřebovali,“ podotýká Ošmera. Zároveň zdůrazňuje, že lektoři nejsou jediným zdrojem, jak se mohou Ukrajinci učit česky, poslouží také rádio nebo televize.

Dobrovolníci, průvodci, přátelé

V návaznosti na vlnu solidarity se zvyšuje také zájem lidí, kteří by češtinu pro Ukrajince rádi začali učit. Jsou mezi nimi vyučující jiných jazyků, ale také Češi bez zkušeností. 

„Myslím, že lektoři češtiny pro cizince budou mít v nadcházející době nabídek nad hlavu a zcela jistě si uvědomují, že lidí, kteří se teď potřebují naučit česky, jsou tisíce. I z jejich strany je cítit solidarita a ochota zapojit se a pomáhat. Už se na nás někteří obrátili s nabídkou svých služeb i na dobrovolnické bázi,“ popsala Jana Januševičová z Integračního centra Praha.

Válka změní názor Čechů na Ukrajince, říká učitelka češtiny pro cizince

Češtinu začala vyučovat například angličtinářka Jana Somerville. „Zatím jsem s dětmi měla dvě hodiny a jsem velmi ráda za vedení od kolegyně češtinářky,“ uvedla. „Nejlepší je to někde okoukat, vzpomenout si na své lekce cizího jazyka nebo mít někoho k ruce,“ radí zase lektorka Pajerová, která ve svých webinářích cílí zejména na lektory jiných jazyků, ale pomáhá také „nelektorům“.

Somerville dodává, že se sama snaží učit ukrajinské fráze a slova, a to i přímo od dětí. „Pomáhá to vytvořit bezpečné místo a zároveň se přitom nasmějeme, protože moje ukrajinština je špatná,“ směje se. To děti dokáže uvolnit, protože vidí, že není problém, když jim něco nejde.

Lidi bez předchozích zkušeností s učením vidí Ošmera spíše jako průvodce: „Každý může učit, stejně jako každý může zpívat nebo malovat, ale někomu to půjde lépe a někomu hůře a výsledek podle toho bude vypadat. Myslím si, že je potřeba mít nějakou základní výbavu z didaktiky a znalosti českého jazyka. Na druhé straně výuka slovanských studentů je jednodušší a často stačí být spíše průvodcem,“ uvedl.

Seminář pro lektory češtiny nabízí například lektorka Irena Pajerová pod záštitou Dobrovolnické akademie Inex:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video