Přicházejí nejen za prací, ale i za láskou. Cizince do Brna lákají různé důvody. „Zjistili jsme, že už dokonce existuje užívané označení ‚lovepats‘,“ zmiňuje Jan Kopkáš předělávku termínu expats mířícího na lidi žijící v cizině.
Těm v Brně už třináct let pomáhá zdejší Expat Centre, jehož je Kopkáš výkonným manažerem. „Pro expaty jsme určitým majákem. Navedeme je správným směrem, ale nejsme pracovní agentura ani realitní kancelář,“ upozorňuje.
Odkud přichází nejvíc vašich klientů?
Z Indie. Před třemi lety se dostali na první místo a dále ho udržují. Na druhém místě jsou Řekové, ale jde už jen o jednotky procent. Pak Ukrajinci, Turci, Egypťané a další. Výjimečně se tu objeví někdo z Japonska a Číny, případně z Austrálie nebo Nového Zélandu.
Co expati na Česku oceňují? A co je naopak mate?
Ať už přicházejí odkudkoli, nejvíc chválí městskou dopravu. Mluví o ní jako o včasné, efektivní a cenově dostupné. Matoucí však zůstává jazyková bariéra. Na veřejných místech nenajdou nápisy v angličtině, na úřadech stále u přepážky málokdo promluví jinak než česky. Je to pro ně bludiště a oni se jím učí procházet. Samozřejmě ale zdůrazňujeme, že se musí pro své vlastní dobro naučit češtinu.
Cizince rovnou učíme říkat chcu a šalina, říká brněnská lektorka češtiny |
Pomáháte lidem zaměstnaným, podnikajícím i těm, kteří přecházejí od studia k práci. Kdo se na vás obrací nejčastěji?
Víc než tři čtvrtiny našich klientů tvoří zaměstnanci v mezinárodních nebo českých firmách, které najímají v zahraničí, ty pak doplňují jejich rodinní příslušníci. Méně k nám chodí lidé, kteří chtějí podnikat, ale meziročně se jejich podíl zvětšuje. A nově se začínáme více otevírat studentům, dříve jsme se věnovali jen těm, kteří tu při studiu chtěli i pracovat, nebo se zde plánovali usadit. Ale záležitosti týkající se samotného povolení k pobytu za účelem studia pořád musí řešit se školou.
Jak dlouho běžně cizinci využívají vaše služby?
Původně jsme si mysleli, že tu pro ně budeme v prvních dvou až třech letech pobytu nebo do získání nějaké jazykové úrovně. Ale tak reálný svět nefunguje, protože na začátku často řeší jednodušší situace. Zaměstnavatel jim všechno zařídil a klient už hledá jen nějaké společenské či kulturní vyžití. Po šesti letech si tu ale třeba najde partnerku, čekají dítě, nemluví česky a začínají řešit všechny související výzvy.
Jaký byl vlastně původní záměr vaší organizace?
Na samém počátku stojí Regionální inovační strategie, v rámci níž chtělo Brno ve spolupráci s krajem a univerzitami přilákat zahraniční investory, pomoci místním firmám prorazit do zahraničí a nastartovat lokální startupy. Brno Expat Centre vzniklo v roce 2010, aby nově příchozím vysoce kvalifikovaným cizincům otevřelo dveře do Brna. Město chtělo, aby tu našli spolehlivou, veřejně dostupnou a bezplatnou službu, na niž se mohou obrátit.
Změnilo se za těch třináct let něco?
Postupně rozšiřujeme aktivity a portfolio služeb. Také se mění záběr úkolů, které bychom měli plnit – nejen postarat se o cizince, kteří se sem již přemístili, ale i pomáhat přilákat další. Brno buduje prostředí, které přistupuje k cizincům vstřícně a otevřeně. My máme za úkol s nimi komunikovat ještě před příchodem nebo pomáhat zaměstnavatelům vysvětlit jim, co tady na ně čeká, aby je nic nepřekvapilo. Nápady hledáme také v zahraničí, mezi lety 2010 a 2011 jsme se inspirovali Rakouskem a Holandskem.
Za 50 let bude žít na jižní Moravě o 140 tisíc cizinců víc, tvrdí statistici |
Našla se nějaká služba, od níž jste museli časem upustit?
Časem se to vyvíjí. Některé služby nakonec nebyly efektivní, protože jsme očekávali poptávku, která se neprojevila. Anebo vznikla jiná organizace nebo služba, kterou jsme vyhodnotili jako vhodnější. Seznam našich služeb ovlivňuje také existence těch komerčních, kam můžeme klienty poslat s jistotou, že dostanou spolehlivou pomoc. Většinou jsou schopni si ji zaplatit, musejí však vědět, kde ji najít.
Takže poskytujete především nejrůznější poradenství...
Jsme hlavně rozcestník nebo maják. Navigujeme klienty, co kde mohou najít. Jen pokud neexistuje žádná pomoc pro daný problém, tak se snažíme ta prázdná místa zaplnit. Přece jen jsme malý tým, máme pouze tři konzultanty, dohromady nás tu sedí pět. Jsme tedy odkázaní na externí pomoc a poradenství jiných zkušených neziskovek nebo profesionálů.
Co přesně tedy příchozím cizincům nabízíte?
Naše služby se dělí na tři pilíře. Prvním je již zmíněná poradenská činnost. Když potřebují najít práci, odkážeme je na databázi úřadu práce, personální agentury, které znají místní pracovní trh, nebo přímo na náborové stránky firem. Pokud hledají bydlení, mimo nasměrování jim můžeme také prohlédnout nájemní smlouvu nebo jim třeba vysvětlit, jak fungují zálohy. V případě, že rodina potřebuje požádat o rodičovský příspěvek, náš konzultant jim ukáže příslušné formuláře a pomůže jim je zkontrolovat. Ale finální krok už závisí jen na nich, práci a bydlení jim nehledáme a formuláře za ně neposíláme.
Do druhého pilíře bych zařadil rozesílání newsletteru o dění v Brně nebo aktualizacích v zákoně, informování o přístupnosti míst pro cizince a také webové návody s asi padesáti detailně popsanými životními situacemi. Poslední pilíř tvoří různé akce a události nabízející mix aktivit pro různé cílové skupiny. Pravidelně pořádáme mítink „Ahoy Brno“, kde přivítáme nově příchozí cizince. Většinou se jich sejde kolem dvaceti z různých firem, univerzit, výzkumných center. Ukazujeme jim trochu brněnské historie, a jak se městu dostat pod kůži.
Nabízíte i službu pojmenovanou networking. O co přesně jde?
Dosud jsem naštěstí nemusel tuto definici skládat, ale asi bych to zkusil vysvětlit následovně. Je to jakákoli aktivita sloužící k rozšíření sociálních sítí daného člověka, tedy kontakty na osoby, organizace i instituce. Cizinci se tak seznamují třeba s lidmi, kteří jsou ve stejné situaci, a mohou s nimi sdílet své radosti a starosti. Ale může se jednat i o setkání se zajímavým zaměstnavatelem nebo organizací.
Prostředí brněnského Expat Centra
Jaké podmínky musí váš potenciální klient splňovat?
Nejjistější je, když ho k nám pošle zaměstnavatel, který se v rámci Regionální inovační strategie nachází v jedné z preferovaných oblastí zaměření. Velká část našich klientů jsou pracovníci v technologických firmách. Jinak platí hlavně podmínka, že sem přijel pracovat do znalostního průmyslu, tedy pracuje víc hlavou než rukama. Musí také mít vysokoškolské vzdělání nebo zkušenosti na podobné pozici a musí rovněž dosahovat odpovídající mzdy.
Vzpomenete si na nějakého významného cizince, kterému jste pomáhali?
Před více než dvaceti lety sem přišel Mexičan Arturo Quintero kvůli partnerce, pozdější manželce. Následně tu pomohl vybudovat firmu Moravia IT, což je jeden z globálně největších poskytovatelů překladů a lokalizace. Když například Microsoft potřebuje přeložit Windows do čtyřiceti jazyků světa, a kromě překladu je i přizpůsobit dané kultuře a mentalitě, to je právě lokalizace. Původně šlo o brněnský startup, který před několika lety za sedm miliard korun koupila velká anglická firma RWS.
