Jižní Morava má mít na konci roku 2070 milion dvě stě tisíc obyvatel. „Proti současnosti se jejich počet zvýší asi o dvě procenta, zhruba o osmnáct tisíc lidí,“ cituje Karel Adam z krajské správy Českého statistického úřadu z projekce obyvatelstva krajů.
Pokud se prognózy naplní, stane se Jihomoravský kraj třetím nejlidnatějším krajem republiky, hned po Praze a přilehlém Středočeském kraji. A nebude to trvat dlouho. Už na začátku roku 2022 by měl předstihnout dosud třetí Moravskoslezský kraj.
Kraj ovšem „nabobtná“ pouze díky stěhování, kterému navíc budou vévodit cizinci. Ze zahraničí se sem má přestěhovat 139 tisíc obyvatel, z jiných krajů pouze přibližně 2 000 lidí.
Při přirozeném úbytku obyvatelstva se tak výpočtem dostaneme na zmiňovaný dvouprocentní nárůst počtu obyvatel.
Přitom již dnes žije v kraji velký počet cizinců. Hned po Praze je jich v rámci republiky nejvíce v okrese Brno-město – téměř 32 tisíc. Míří sem za prací i vzděláním. Vůbec největší poměr zahraničních studentů měla v minulých letech Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, kde tvoří čtvrtinu studujících. Jen o málo méně jich je na brněnské Masarykově univerzitě. Pomáhá tomu především program Erasmus.
Budoucímu přílivu pracovníků z ciziny by pak mohly pomoci pobídky z brněnského Silicon Valley, království počítačového průmyslu a inovativních technologií, ale i snaha přilákat nové pracovníky nejen do zemědělství, například z Ukrajiny.
Podle Andrey Tkačukové, spoluzakladatelky společnosti Foreigners.cz, která pomáhá s integrací zaměstnanců, jsou kraj a hlavně Brno na cizince velmi dobře připravené a firmy je velmi vítají. „Otázka, která se nyní řeší a bude řešit i v následujících letech, je bydlení,“ míní.
Na cizince se musí chystat školy
Cizinci, kteří představují žádanou pracovní sílu, mohou být na druhé straně vnímáni jako příčina nedorozumění a nežádoucích společenských jevů.
Aby zajistil bezpečné a nekonfliktní soužití, najal brněnský magistrát už loni takzvané interkulturní pracovníky. Listopadové vyhodnocení projektu poukázalo na jejich přínos. Magistrát tvrdí, že díky nim umí najít konkrétní sociální problémy a řešit je.
Jak statistici počítaliProjekce obyvatel ukazuje na hypotetický vývoj počtu a věkového složení obyvatel kraje, který by byl výsledkem naplnění scénáře vývoje jednotlivých složek populačního vývoje. Hlavním předpokladem projekce obyvatel do roku 2070 byl další mírný nárůst průměrného věku matek při narození dítěte spojený se slabým růstem či stagnací plodnosti, pokles intenzity úmrtnosti a zachování kladného migračního salda. |
„Osvědčila se zprostředkující role mezi magistrátem a dalšími veřejnými institucemi a cizinci,“ podotýká mluvčí Filip Poňuchálek s tím, že v první polovině příštího roku bude dokončena Strategie integrace cizinců v Brně a následně se jí bude zabývat vedení města. Dokument má popisovat priority města v této oblasti na dalších šest let.
Podle personalistů Brno táhne cizince i díky tomu, že v něm mají větší pocit bezpečí v porovnání s jinými členskými státy v EU, jsou tu nižší náklady na život a k tomu sociální jistoty v době nemoci, nezaměstnanosti nebo penze.
„Brno je pro mě perfektní město. Je rušné, ale zároveň postrádá typickou nabubřelost, má aktivní kulturní scénu, je plné mladých lidí, nových nápadů, příležitostí k učení. Líbí se mi, že během třiceti minut můžu být v centru anebo na cestě na víkendový výlet,“ ocenila už dříve Sabina Kaslová z Rumunska pracující v brněnské společnosti Webnode.
Podle brněnského sociologa Martina Kreidla budou potřeba programy integrace zejména tam, kam migrují celé rodiny. A příprava škol a učitelů na výuku češtiny jako cizího jazyka a na interkulturní vyučování. To je zodpovědnost zřizovatelů škol i státu. „Zatím je to řešeno spíše nahodile, podle místních zkušeností a zdrojů,“ varuje.
Podle statistiků do roku 2070 také výrazně stoupne průměrný věk – během příštích padesáti let asi o čtyři roky. Logicky tak přibude i seniorů v populaci.
Jižní Morava na tom přitom bude ještě poměrně dobře. Opět po hlavním městě má mít vůbec nejmladší obyvatelstvo. „Naděje dožití se přitom zvýší na 89 let u žen a 85 let u mužů,“ vyjmenovává statistik Adam.
Na jedno dítě skoro dva senioři
Na sto dětí má připadat 187 seniorů, v současnosti je to 124. A to přesto, že ještě v dubnu mluvili statistici o tom, že jsou počty narozených miminek na jižní Moravě nejvyšší v novodobé historii, v Brně zároveň také největší v celém Česku. Už tehdy ale vedoucí Ústavu populačních studií Masarykovy univerzity Ladislav Rabušic poukazoval, že může jít o jen nahodilý výkyv.
„Navíc nevíme, jestli vyšší počet narozených dětí není způsoben tím, že se do Jihomoravského kraje prostě přistěhovalo více nových mladých lidí, kteří pak loni měli děti,“ upozornil.
Kvůli stárnutí populace musí Jihomoravané počítat s tím, že budou vydělávat nejen na sebe, ale také na děti a seniory. „Z pohledu indexu ekonomického zatížení by na sto lidí v produktivním věku mělo připadat 90 dětí nebo seniorů. V současnosti je index na hodnotě 66,“ tlumočí Karel Adam odhady statistiků.
Vyplývají z toho i další nezbytnosti. Na městech bude, aby se o vyšší počet seniorů kvalitně postarala. Například v Břeclavi nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí za bezmála sto milionů korun domov seniorů.
V plánu je také výstavba domova s pečovatelskou službou za dalších čtyřicet milionů. „Stavební povolení už máme, doufáme, že se nám na projekt podaří získat dotaci,“ uvedl již dříve starosta města Svatopluk Pěček (ANO).
V tomto ohledu by se měli připravovat kromě samospráv i poskytovatelé služeb, míní sociolog Kreidl. „Jde o několik výzev spojených zejména s dostupností zdravotních a pečovatelských služeb, ideálně rozmístěných blízko místům, kde ti lidé žijí,“ uzavírá.
