Ukrajinští uprchlíci čekají v dlouhé frontě před plzeňským centrem pomoci...

Ukrajinští uprchlíci čekají v dlouhé frontě před plzeňským centrem pomoci Ukrajině, který se nachází v bývalém Prioru. (6. 3. 2022) | foto: Petr Eret, MAFRA

Školy se připravují na příliv dětí z Ukrajiny, zásadní bude výuka češtiny

  • 1
Také do Plzeňského kraje ve velkém prchají před válkou z Ukrajiny hlavně matky s dětmi. Na výuku cizinců se ve větší míře než dosud připravují základní školy. Některé ukrajinské děti nastoupí do škol už tento týden.

„Do škol a školek se v Plzni zatím přihlásily desítky dětí, počty se ale neustále mění,“ uvedla mluvčí plzeňského magistrátu Eva Barborková.

Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině v bývalém obchodním domě Prior, kde Ukrajinci získají vízum či zdravotní pojištění, do pátku prošlo podle odhadů plzeňského hejtmanství na 400 lidí, další vzdali čekání ve frontě a dorazí v příštích dnech.

V asistenčním centru váleční uprchlíci dostanou kontakty na pracovnice odboru školství plzeňského magistrátu, které jim pomohou se zapsáním dětí do škol v případě, pokud ve městě budou plnit povinnou školní docházku.

„Pro mimořádné situace dětí a žáků bez jakéhokoliv zázemí bude fungovat na 78. mateřské škole adaptační skupina pro děti ve věku tři až šest let a návazně i v Centru volného času Radovánek a na 31. základní škole pro děti ve věku šest až deset let,“ informovala Barborková. Tyto školy jsou připraveny zajistit službu ode dneška, a to na nezbytně nutnou dobu.

Mluvčí dodala, že pokud se rodiny rozhodnou setrvat na území Plzně, děti budou na žádost zapsány do stávajících tříd plzeňských mateřských a základních škol, ideálně pak v místě bydliště.

„Některé naše základní školy jsou určené pro vzdělávání žáků s jiným mateřských jazykem, v dopoledních hodinách zde bude probíhat výuka českého jazyka pro žáky, kteří jsou zapsáni v jiné základní škole,“ sdělila Barborková.

O tom, že masivní výuka češtiny v prvních měsících poté, co děti cizinců do Česka dorazí, je základem jejich budoucí integrace, je přesvědčený ředitel Masarykovy základní školy na Jiráskově náměstí v Plzni Antonín Herrmann. Škola už dostala první kontakty na dvě ukrajinské rodiny a dnes budou s rodiči řešit nástup na první i druhý stupeň.

„Jsou to přece děti, o které se někdo musí postarat,“ odpovídá ředitel na otázku, proč před lety zřídil koordinátorku vzdělávání cizinců, což není v českých základních školách obvyklé.

„Pro mě je hlavním cílem, aby dítě bylo schopné dobře udělat přijímací řízení na střední školu, protože to je předpoklad, aby mělo v Česku nějakou perspektivu,“ říká Herrmann. Podle něj se příprava dá stihnout, když dítě nastoupí do šesté, maximálně sedmé třídy.

„V tomto případě to ještě zvládneme a dítě je schopné udělat přijímací řízení,“ říká ředitel a zároveň upozorňuje, že cizinci při přijímacím řízení mají jedinou úlevu – delší čas na vypracování testů. „Ale když neumějí česky, není jim to stejně nic platné,“ dodává.

Některé evropské státy mají přípravu cizinců nastavenou tak, že příchozí rodiny jsou půl roku na intenzivní jazykové přípravě, pak teprve jdou děti do školy. V Česku si každá škola výuku cizinců organizovala, jak uznala za vhodné. V některých školách proto byli cizinci vyučováni systémem „pomoz si sám“.

To se změnilo loni v září, kdy byl zaveden systémový přístup a všechny školy dostávají peníze na výukové skupiny, které tvoří čtyři až deset žáků.

Výuka českého jazyka je základ

Podle Herrmanna rychlost výuky češtiny závisí na věku, inteligenci dítěte a na motivaci jeho i celé rodiny. „Loni do školy přijali sourozence, kteří vůbec neuměli česky, ale motivace dětí naučit se jazyk byla tak obrovská, že do roka oba běžnou češtinu zvládají a není dokonce ani moc poznat, že jde o cizince,“ přibližuje ředitel.

Chlapec ve třetí třídě už píše diktáty a dostává z nich jedničky jako ostatní děti, jeho sestra ve čtvrté třídě je na tom podobně. „Když je velká motivace a děti jsou chytré, jsou schopné komunikovat do roka. Nejedná se samozřejmě o odbornou češtinu, protože odborné výrazy se ještě dlouho budou učit,“ líčí Herrmann.

Podpoře češtiny podle něj neprospívá, když děti přijdou domů ze školy a rodiče na ně mluví jen rodným jazykem. „Žádáme je o to, aby i oni mluvili česky, pouštěli dětem pohádky v češtině, zkrátka aby je co nejvíce podporovali,“ vysvětlil.

Největší tragédie pro češtinu prý nastává ve chvíli, kdy na velké prázdniny dítě odjede k babičce, kde dva měsíce nepromluví česky. „Vrací se s polovinou schopností a dovedností,“ posteskl si Herrmann.

Ten v příštích měsících hodlá přesvědčovat ministerstvo školství, aby výuku cizinců ještě více podpořilo. „Jsem rád, že ministerstvo k výuce cizinců přistoupilo systematicky, protože předtím jsme neustále museli žádat o peníze z rozvojového programu,“ vysvětlil ředitel s tím, že podle nových pravidel má škola nárok na každého cizince čerpat peníze jen jeden rok, kdy je mu placeno maximálně 200 hodin výuky češtiny.

„Za rok ale většinu cizinců česky nenaučíme. Bylo by dobré finanční podporu prodloužit alespoň na tři roky,“ myslí si ředitel.

„Kdybychom dostávali peníze tři roky, byl bych spokojenější, i když ne úplně. Akademická obec totiž říká, že naučit se dobře jazyk trvá šest let,“ nastínil Herrmann, který má nyní ve škole mezi žáky 75 cizinců patnácti národností, z toho asi 30 Ukrajinců.