Příběh léčitele a bylinkáře Jana Mikoláška znovu ožívá, snímek Šarlatán právě míří do českých kin. Podle dostupných údajů mu v průběhu šesti desetiletí rukama prošlo pět a půl milionu pacientů, většině z nich údajně pomohl.
Obraceli se na něj lidé z různých společenských vrstev. „Do Jenštejna (kde Mikolášek bydlel, pozn. red.), se svého času táhly kilometrové fronty pacientů. Předpokládám, že lidé, kteří čekali i několik dní, museli být vírou přímo posedlí. Mikolášek léčil i řadu uznávaných celebrit, lékařů, profesorů. Nikdy se nevydával za zázračného,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz scenárista Šarlatána Marek Epstein. Když však věděl, že pacienta nevyléčí, nebo když šlo o chirurgická zranění, na které jsou bylinky neúčinné, posílal pacienty k lékařům.
Mezi jeho pacienty a pacientky patřili například první československý prezident Masaryk, manželka Karla Čapka Olga Scheinpflugová, český malíř Max Švabinský, hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster či houslový virtuos Jaroslav Kocian.
Léčil prvorepublikovou elitu, komunisty i nacisty
Mikolášek, který se narodil 7. dubna 1889, sice neměl lékařské vzdělání, ale dokonale znal byliny a věděl, kterou na co nasadit. Po vzoru otce se vyučil zahradníkem a zájem o bylinky ho přivedl k přírodnímu lékařství. Po studiích odešel do Rakouska. V roce 1918 poznal Josefu Mühlbacherovou, která určovala diagnózy z moči. Rozpoznala v něm mimořádný talent a zasvětila ho do způsobu diagnózy.
Dodnes nevím, zda byl léčitel Mikolášek opravdu zázračný, říká Josef Klíma |
V Čechách léčil Mikolášek prvorepublikovou elitu a následně i nacisty. Během nacistické okupace se musel potýkat s „lékařskými zkouškami“, během kterých musel před komisí analyzovat 29 lahviček s močí. U „testu“ uspěl, u všech vzorků správně uvedl, jakou chorobou trpěli ti, kterým moč patřila. Dokonce správně identifikoval i moč zemřelého člověka. O tom však nejsou žádné záznamy, Mikolášek to pouze popsal ve svých pamětech.
Během toho nuceně získal jako pacienta Martina Bormanna, tajemníka německého diktátora Adolfa Hitlera. Navštívil ho nejméně třikrát, protože ho trápily žlučové kameny. Léčil i protektora Karla Hermanna Franka.
I po komunistickém převratu pokračoval Mikolášek dál ve své práci. „Dokázal gestapákům, že má léčivé schopnosti. Po válce, kdy by měl jít do vězení, že kolaboroval s gestapem, se těšil sympatiím i u komunistů. Myslel si, že je nedotknutelný,“ uvedla pro iDNES.cz režisérka filmu Šarlatán Agnieszka Hollandová.
Bohatství z bylinek
Mikolášek byl ženatý a nikdy neměl děti. Sám říkal, že je jeho manželství jen formální. Byl homosexuálem a měl utajovaný poměr, což bylo v konfliktu nejen s jeho křesťanským přesvědčením, ale i v rozporu s tehdejšími zákony.
Léčitel Jan Mikolášek
Na rozlehlém jenštejnském pozemku si nechal postavit krásnou vilu s bytem i ordinací, ve které léčil. Vedle domu byl domek se skladem a mísírnou bylinek. Mikolášek poskytoval diagnostiku onemocnění zdarma, ale bylinky prodával, díky čemuž zbohatl.
Koncem 40. let minulého století předepsal pacientům průměrně vagon bylin měsíčně. „Měl tři skupiny klientů – běžné lidi, kteří za ním přijížděli domů a stáli před jeho vilou dlouhou frontu, pak šlo o pražské prominenty a třetí skupinou byli primáři pražských nemocnic. Ti mu posílali vzorky moče pacientů s chorobami, u nichž si nebyli jistí diagnózou. Brali ho za experta přes bylinky a dobrého diagnostika,“ řekl novinář a spisovatel Josefa Klíma.
Peníze z prodeje bylin si nenechával jen pro sebe. Přispíval například Červenému kříži, díky čemuž mohly nemocné děti vycestovat na ozdravné pobyty.
Jeden z nejhorších šarlatánů, hlásali komunisté
Československo v 50. letech nebylo místem, které by přálo soukromému podnikání. Mikolášek režim dráždil okázalým způsobem života či vírou v boha. O Klementu Gottwaldovi například prohlásil, že je to „vůl a trouba.“ Komunisté ho však nechávali na pokoji, protože nad ním držel ochranou ruku tehdejší prezident Antonín Zápotocký.
Léčil i matku Jiřiny Bohdalové, ví scenárista o hrdinovi filmu Šarlatán |
Léčitel Zápotockého uchránil před amputací. Z koncentračního tábora Sachsenhausen si přivezl sněť na noze. Jeho stav byl vážný a lékaři navrhovali amputaci, nakonec k tomu však nedošlo a prezident k němu cítil vděčnost.
Po jeho smrti v roce 1957 se nad Mikoláškem začala však stahovat mračna. Ministerstvo zdravotnictví zahájilo boj proti šarlatánům a Mikoláška označili za jednoho z nejhorších. Podle Klímy bylo šarlatán přízviskem, kterým ho začali označovat v Rudém právu po smrti Zápotockého.
Vykonstruovaný soudní proces
Komunisté Mikoláška brzy po smrti Zápotockého zatkli doma uprostřed noci, odvlekli ho ještě v pyžamu. V roce 1959 byl ve vykonstruovaném procesu obžalován z krácení daní, korupce, předražování bylin a nepovolené stavby. Měl strávit tři roky ve vězení, zakázali mu činnost, nechali mu propadnout majetek včetně zásob bylin. Také na pět let pozbyl občanských práv.
Mikolášek se odvolal a soud mu přidal ještě další dva roky. Po propuštění v roce 1964 mu nabídl azyl ve své vile v pražských Strašnicích jeho přítel, lékař Karel Urbánek (tehdy vrchní zdravotní rada ve Strašnicích, pozn. red.).
Mikolášek se už léčit bál, v roce 1968 údajně začal diagnostikovat korespondenčně na dálku, ale o této etapě života nejsou bližší zprávy.
Zemřel v chudobě v roce 1973 v 84 letech. Je pochován na Olšanských hřbitovech.
