Historické osobnosti
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle dobové oficiální verze spáchal v noci z 9. na 10. března 1948 tehdejší ministr zahraničí sebevraždu. Pozdější vyšetřování ale dospělo k závěru, že prvotní šetření bylo nedbalé a podle všeho byl zavražděn. Pachatel však zůstává neznámý.
Při únorové krizi roku 1948 Masaryk odmítl rezignovat spolu s ostatními nekomunistickými členy Gottwaldovy vlády. Několik dní poté za nevyjasněných okolností zemřel. Přitom chtěl odejít z politiky, odletět do Londýna, a žít s americkou spisovatelkou Marcií Davenportovou. Pro novou vládu by to však znamenalo skandál.
Mrtvého ministra objevili 10. března 1948 v půl sedmé ráno na dlažbě nádvoří Černínského paláce. Pouhých několik hodin před oficiálním představením nové vlády v parlamentu, kde už přečetli jen oficiální zprávu o jeho úmrtí. Hovořila o sebevraždě z depresí, byla však vydána ještě před výsledkem soudní pitvy. Vyšetřování místo kriminalistů převzala Státní bezpečnost.
Badatelka má novou hypotézu
Masarykovi blízcí hájili názor, že diplomat spáchal sebevraždu. Údajně měl sklon k depresím. Žádný dopis na rozloučenou se ale nenašel. Vyšetřování jeho smrti se několikrát znovu otvíralo, naposledy roku 2016. Impulzem byly nové informace z knihy Kauza Jan Masaryk od badatelky Václavy Jandečkové.
„Jan Masaryk nespáchal sebevraždu, ale byl vyhozen z okna dvěma muži, Janem Bydžovským a Františkem Fryčem. Oba pracovali na ministerstvu zahraničí,“ tvrdí Jandečková.
Vychází přitom z výpovědí Bydžovského, který byl zatčen za špionáž. „Je to ale pouze jen má hypotéza,“ dodala.
„Bydžovský se několikrát spontánně přiznal, že u vraždy byl a do detailů ji popsal. Jeho odpovědi je ale potřeba prověřit forenzním psychologem,“ upozorňuje badatelka.
Podrobnější vyšetřování případu bylo zamítnuto
Informace Jandečková našla v archivu bezpečnostních složek. „Na jejich základě policie případ znovu otevřela. Další pokračování ve vyšetřování bylo na dozorujícím městském státním zastupitelství v Praze, to ho ale zamítlo,“ poukázala.
I přes odmítnutí na případu stále s dalšími odborníky pracuje. „Společně jsme připravili podklady, které mají podle nás velkou šanci na to, aby byl případ znovu otevřen,“ řekla s nadějí Jandečková.
Spisovatelka je 99 procent přesvědčená, že šlo o vraždu. „To jedno zbývající procento je Masarykova složitá osobnost. Sama si ale nemyslím, že by byl schopný spáchat tak demonstrativní sebevraždu jen v pyžamu, na kterém měl navíc utržené knoflíky,“ vysvětlila své tvrzení. Ostatní historici, kteří se případem zabývali, ale její přesvědčení do takové míry nesdílí.
V ruce svíral kus utržené zdi, vzpomíná pamětnice
Do Černínského paláce se v pátek po 70 letech vrátila Helena Šlaisová. Sedmadevadesátiletá lékařka tu byla v den, kdy tu zemřel Jan Masaryk. Do Masarykova bytu tehdy mohla mladá medička nahlédnout díky známosti svého manžela s Masarykovým tajemníkem Antonínem Sumem.
Pamětnice Helena Šlaisová, která 10. března 1948 viděla v Černínském paláci mrtvé tělo Jana Masaryka
Je přesvědčena, že Jan Masaryk byl zavražděn. „To, co jsme viděli, nás o tom přesvědčilo,“ říká pamětnice. „Zarazila mě čerstvá díra ve zdi. Říká se, že ten vytržený kus svíral Jan Masaryk v ruce dole na nádvoří,“ vzpomíná.
Tělo mrtvého ministra zahraničí už bylo oblečené a leželo zakryté na lehátku vprostřed jedné z místností. „Bylo vidět, že v bytě se narychlo uklízelo,“ vzpomíná na události staré sedmdesát let Šlaisová. Mrtvý ministr byl už převlečený z pyžama, ve kterém zemřel, do obleku a i na rozbitých nohou měl obuté boty.
Jan Masaryk se narodil 14. září 1886, byl nekonvenčním diplomatem a politikem. Mezi lidmi byl populární pro své pochopení, šarm a vtip. Anglicky uměl stejně dobře jako česky a po nezdárném mládí, kdy škole moc na chuť nepřišel, se nakonec stal ministrem zahraničí. Jeho citově laděné projevy, vysílané z Londýna v období druhé světové války, pomáhaly udržovat naději.
Po zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej stihla osudná smrt.
O tom, že Masaryk sebevraždu nespáchal, je přesvědčen také ministr zahraničí Martin Stropnický. „Já si myslím, že to sám neudělal. Ale nemůžu to dokázat,“ řekl Stropnický v pátek při pietním aktu u Masarykovy busty a pamětní desky v Černínském paláci.
Slíbil, že požádá ruskou stranu o zpřístupnění archivních materiálů, které by mohly vnést světlo do okolností Masarykovy smrti. „Já si myslím, že se to dá vyšetřit pouze tehdy, pokud dostaneme z ruské strany ty materiály, které jsou utajené,“ řekl Stropnický. „Určitě o tom budu mluvit s ruským velvyslancem, požádám ho, uvidíme. Nebudu první, kdo ho žádá, zatím to nebylo úspěšné,“ upozornil šéf diplomacie.
Kromě něj se pietního aktu zúčastnil také předseda Společnosti Jana Masaryka Jaroslav Šedivý.
Příběh Masarykova života i smrti zpracoval nedávno režisér Julius Ševčík v „hollywoodsky“ dramatickém filmu, kde zachytil kontroverznější stránky povahy velké osobnosti. Film vloni získal rekordních 12 ocenění Český lev.
