O případu informují Hospodářské noviny. Polčákovi spadli do exekuce před osmi lety, když jim nevyšlo podnikání a jejich stopadesátitisícová půjčka se i s úroky vyšplhala na trojnásobek.
Věřitel proto nechal manželům Polčákovým odvézt auto, jejich jediný cennější majetek. Problém byl ale v tom, že v kufru auta byl invalidní vozík. Manželé vše neprodleně nahlásili exekutorce Ivaně Pýchové a přinesli jí i soupis věcí z vozu. A exekutorka podepsala, že o tom ví.
Zákon však mluví jasně: exekutor nesmí zabavovat zdravotní pomůcky, které nemocný člověk nutně potřebuje.
Přesto se Zdeněk Polčák na konci roku 2002 ocitl bez vozíku, takže musel čtyři měsíce ležet. Manželka před soudem vypověděla, že se u něj objevily dokonce i proleženiny. Uvedla také, že exekutorku prý manželé nemohli sehnat, aby se s ní domluvili na vrácení vozíku.
Pýchová to ale popírá. "Mobil mám zapnutý nonstop. Nezavolali, nenavštívili mě, nenapsali dopis ani mi nic nevzkázali," citují Pýchovou Hospodářské noviny.
Až v dubnu roku 2003, tedy po čtyřech měsících, věřitel Polčákových vozík vrátil exekutorce a ta ho předala Polčákovým.
Podle soudce je v tomto případě důležitý fakt, že exekutorka věděla, že vozík byl v autě, což dokazují dokumenty, které podepsala její kancelář.
Soudce navíc uvedl, že šlo zřejmě o předem připravený plán, jak na Polčákovy vyvinout větší tlak. "Nabízí se očividný motiv, že odnětím vozíku chtěli vyvinout na povinného větší nátlak, aby se snažil situaci řešit a částku zaplatil," míní Cepl.
K případu se vyjádřila i Exekutorská komora. "Žádnou stížnost jsme nedostali, a tudíž ani neprověřovali," citují HN mluvčí Moniku Zajícovou.
